ENERGETICKÁ KRIZE

Řešení energetické krize z Bruselu: pro Česko taktická pojistka na ještě levnější elektřinu

ENERGETICKÁ KRIZE
Řešení energetické krize z Bruselu: pro Česko taktická pojistka na ještě levnější elektřinu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Vláda Petra Fialy (ODS) se dlouhodobě odvolává na společné evropské řešení energetické krize, která postupně decimuje společnost. Českem jakožto předsednickou zemí svolaná speciální bruselská schůzka se má konat dnes, v pátek. Informované zdroje jsou velmi skeptické k tomu, že zde státy najdou společnou řeč a dojde k zásadní energetické reformě nebo dobře vymyšlené regulaci cen. Z taktických důvodů by však přesto nejen Česko mělo o společné řešení usilovat a poté ho doplnit co nejefektivnějším domácím řešením. Tedy snažit se ceny elektřiny zastropovat na co nejnižší možné úrovni a ulevit tak domácnostem i podnikům.

Z bruselské schůzky vzejde velmi pravděpodobně buď dohoda na zastropování cen plynu, a tedy jeho oddělení od cenotvorby elektřiny, nebo se s větší pravděpodobností odsouhlasí zastropování ceny vyrobené naopak v neplynových elektrárnách, které těží z vysokých cen plynu jako závěrného zdroje. A nebo státy nenajdou společnou řeč a dohoda nebude na ničem.

S unijními návrhy na zastropování cen se nejvíce ztotožňují Němci a Francouzi, naopak problém v nich vidí hlavně Poláci. Ti by jako stát s velkým podílem výroby elektřiny z uhlí chtěli usilovat o řešení emisních povolenek. Tedy buď úplné zastavení jejich obchodování, nebo alespoň vpuštění velkého množství nových povolenek na trh, aby jejich cena klesla. Aktuálně se sice snížila, ještě zhruba před dvěma týdny však dosahovala dříve nepředstavitelných téměř 100 eur za tunu CO2.

Jakékoli manévry na poli trhu s povolenkami jsou ovšem pro Evropskou komisi zakázané téma a v tomto směru se tedy žádné převratné změny spíše neočekávají.

Evropská komise také navrhuje zavést cenový strop na plyn dovážený z Ruska. To je ovšem chápáno jako spíše politické nic neřešící gesto. Vážně lze totiž očekávat, že Rusové by po tomto rozhodnutí tok plynu do Evropy zastavili úplně nebo ještě více přiškrtili, a jeho cena by tak logicky dále obrovsky vzrostla. Šéfka komise Ursula von der Leyenová si však prý za tímto návrhem zatím pevně stojí.

Očekává se každopádně, že bruselské schůzky vzejde spíše jakýsi určitý rámec, který umožní jednotlivým státům ceny elektřiny libovolně regulovat. Jedno nařízení, které by všem unijním státům přikázalo provést stejnou regulaci, není příliš pravděpodobné, jelikož vzhledem k odlišným energetickým mixům v jednotlivých státech by bylo těžko proveditelné.

Znamená to tedy, že když se státy rozhodnou pro radikálnější řešení například právě u zastropování cen elektřiny, nebude to v rozporu s evropskými pravidly a komise tedy jejich řešení dopředu posvětí.

Zdroje blízké komisi zůstávají skeptické k tomu, že by se zrodilo opravdu funkční celoevropské řešení energetické krize. Zároveň je však nutné brát stále v potaz provázanost energetického trhu a snažit se národní řešení takticky pojistit ještě právě těmi společnými.

Co chystá vláda doma

Plány na zmírnění dopadů drahých energií nyní vznikají ve speciální skupině odborníků pod Úřadem vlády, o jejímž vzniku měl rozhodnout premiér. Hlavním strůjcem řešení energetické krize tak už není ministr průmysl Jozef Síkela (za STAN), který byl v poslední době stále více kritizován za laxní přístup a nedostatečnou komunikaci. V nově zřízeném týmu jsou zástupci Úřadu vlády, několika ministerstev, výrobců elektřiny, obchodníků s energiemi i krajů a obcí. O vzniku speciální skupiny informoval deník Echo24 již na začátku týdne.

Ve hře je tedy stále i návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka, který přišel s tím, že by stát omezil marže prodejcům a distributorům energií tak, aby stále vydělávali, ale vysoké ceny plynu a elektřiny neničily domácnosti. Blažek v návrhu, který minulý pátek odeslal premiérovi Fialovi, navrhuje právní řešení, které by zajistilo, že by firmám neměly vznikat nároky na náhradu škody. Informovali jsme o tom zde.

Dohoda s ČEZ, Tykačem a Křetínským

Cestou ke zlevnění elektřiny má být dohoda státu se třemi velkými výrobci, skupinami ČEZ, Sev.en Energy a EPH, o levnějším prodeji části jejich produkce na českém trhu. Všem třem stát půjčil peníze kvůli zvýšení likvidity na skládání burzovních záruk, tzv. margin calls, které nyní dosahují obrovských výší. Lze očekávat, že vláda se s energetickými giganty bude snažit vyjednat podmínky, které budou co nejvýhodnější pro obě strany.

Zároveň se však podle slov ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) i nadále počítá s tzv. wind fall daní z nadměrných zisků. Resort už připravil návrh zákona. Platit by se měla příští tři roky, tedy od 2023 do 2025. Zahrnout má energetiku, petrochemii i banky. Výše sazby se má zřejmě pohybovat od 30 do 50 procent. Výnos Stanjura odhaduje na vyšší desítky miliard.

Vláda má zasednout v pondělí v podvečer a následně představit detaily podpory jak pro občany, veřejný sektor a firmy. V pátek by pak měla o domácích řešeních cen energií jednat sněmovna.

Jak elektřinu zlevnily jiné státy?

Zastropování ceny plynu pro elektrárny bylo dlouho preferovanou variantou mnoha zemí. Španělsko a Portugalsko k tomu v červenci přistoupily, když stanovily cenu za jednu megawatthodinu z tohoto zdroje a rozdíl do tržní ceny výrobcům doplácejí z eráru.

Poměrně významnou pomoc s drahými energiemi pak představil minulý týden německý kancléř Olaf Scholz. Jeho vláda hodlá podpořit domácnosti a firmy balíkem 65 miliard eur. Plánuje se jednorázová energetická sazba ve výši 200 eur pro studenty a 300 eur pro důchodce od 1. prosince. Má také platit zvýhodněná cena pro základní odběr elektřiny. Při dodatečné spotřebě nad rámec základního odběru by cena nebyla omezena. Z vládního dokumentu však nevyplývá, jak vysoký je základní odběr.

Německá vládní koalice chce pak cenovou brzdu elektřiny financovat škrtáním zisků energetických společností, které vyrábějí za nízké náklady, tedy hlavně jaderné elektrárny a ty na obnovitelné zdroje. Jedná se tak o stejný princip, jako navrhovala EK.

Mezi země, které zastropovaly ceny energií, se přidalo i Rakousko. Země omezí ceny až na 80 procent loňské průměrné spotřeby v rámci opatření, jehož cílem je zkrotit rostoucí náklady na energie. Dohodu na opatřeních se podařilo uzavřít v neděli, kdy se ministerstvo financí vedené lidovci uzavřelo dohodu s ministerstvem pro ochranu, které vedou Zelení. Krok přinese roční úspory pro každou domácnost v průměrné výši 500 eur.

Také Británie bude zastropovat od 1. října na dva roky ceny energií pro domácnosti. Typická britská domácnost by podle nové premiérky Liz Trussové neměla za energie zaplatit více než 2500 liber ročně (70 800 korun, v přepočtu na měsíc 5900 korun) a díky zastropování cen ušetří asi 1000 liber. Bez tohoto kroku by ceny energií v říjnu vzrostly na zhruba 3500 liber, což je trojnásobek ceny za kterou se prodávala před rokem.

9. září 2022