Prezident Miloš Zeman podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) podpořil zrušení superhrubé mzdy, s nímž souvisí zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu, ale pouze na dva nejbližší roky. Další vláda by se měla touto změnou zabývat znovu, řekla ministryně novinářům po debatě prezidentova expertního týmu s představiteli vlády v Lánech. Ministryně se návrhu nebrání, bude ale hledat shodu na návrhu ve vládní koalicí i s dalšími partnery.

„Členové expertního týmu doporučili, aby snížení daně z příjmu z 19 na 15 procent bylo časově limitováno dvěma roky, a aby bylo kompenzováno výrazným snížením objemu daňových výjimek,“ napsal na twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Uvedl také, že expertní tým projednal návrh státního rozpočtu na rok 2021. „Byla oceněna výše schodku a naopak kritizováno snížení investic,“ napsal mluvčí.

Zeman dříve zrušení superhrubé mzdy odmítal

Zeman před dnešním jednáním plánované zrušení superhrubé mzdy kritizoval, uvedl, že odhadovaný výpadek příjmů ve výši 70 až 90 miliard korun považuje za pokus o nabourání díry do státního rozpočtu. Ministryně novinářům řekla, že podporu bude hledat v koalici i u KSČM, která kabinet toleruje. Naopak pro ni není tématem odložit snížení daně na rok 2022.

Schillerová v neděli do Lán dorazila s prvním návrhem rozpočtu na příští rok. České televizi v sobotu řekla, že počítá se schodkem 116 miliard korun. Nezapočítala však při tom další možná opatření proti koronaviru, ani potenciální výpadek způsobený právě zrušením superhrubé mzdy. Před schvalováním se schodek pravděpodobně výrazně prohloubí kvůli dalším opatřením přijímaným v souvislosti s koronavirem, řekla ČT ministryně. Podle jejího dnešního vyjádření tak jde o teoretické číslo, které se nazakládá na realitě, bude se měnit i podle poslední makroekonomické predikce. Údaj o reálném schodku ale dnes odmítla zveřejnit, uvedla, že až ho řekne, bude si za ním již chtít stát.

Na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu se vládní ANO a ČSSD domluvily koncem srpna. Podle dohody by měla zároveň zůstat sazba 23 procent pro lidi s příjmem nad zhruba 139.000 korun měsíčně. Schillerová dnes uvedla, že za takového předpokladu by se v budoucnu ale nesměly zvyšovat platy státních zaměstnanců s výjimkou učitelů.

Navrhovaný schodek je nerealisticky nízký

Podle ekonoma Lukáše Kovandy ministerstvo financí navrhuje asi třikrát nižší deficit, než by odpovídal realistickému vidění situace. „Schodek ve výši 116 miliard korun, který podle prvního návrhu státního rozpočtu pro rok 2021 navrhuje ministerstvo financí, je nerealisticky nízký. Důvodem je to, že staví na poměrně optimistickém – převážně optimističtějším, než s jakým ve svém konsensu počítá trh a centrální banka – vývoji tuzemské ekonomiky v letošním i příštím roce. A zejména proto, že nezahrnuje výpadky, které pravděpodobně nastanou. Hlavně přitom půjde o výpadek spojený se zrušením superhrubé mzdy,“ uvedl pro Echo24 Kovanda.

„Pokud navíc výkon ekonomiky bude horší, než s jakým nyní ministerstvo počítá, a pokud se bude blížit spíše odhadu trhu či ČNB, může být ministerstvo nakonec nucena pracovat se schodkem státního rozpočtu v roce 2021 až kolem 350 miliard. To je zhruba třikrát vyšší údaj, než jaký nyní ministerstvo prezentuje,“ doplnil Kovanda.