S ředitelem digitálních projektů KB Margusem Simsonem

Česko ustrnulo

S ředitelem digitálních projektů KB Margusem Simsonem
Česko ustrnulo

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Estonsko udělalo ve světové konkurenci největší skok dopředu ze všech postkomunistických zemí. Tallinn je technologickým centrem, které dalo světu třeba Skype. V Komerční bance už jedenáct měsíců řídí digitalizaci estonský bankéř Margus Simson. Říká, že Česko má nejvyšší čas přizpůsobit svůj ekonomický model digitální éře a čím dál ostřejší globální konkurenci, jinak začne zaostávat.

Estonsko začínalo po pádu totality z výrazně nižší laťky než Česko. Dnes jste nás v bohatství téměř dohnali a podle mnohých srovnání jste ve světě schopni lépe konkurovat ostatním než my. V čem je největší rozdíl mezi Estonskem a Českem?

Znáte film Hodný, zlý a ošklivý? Začneme od toho dobrého. Česká společnost jako celek je velmi dynamická. To je vaše silná stránka. Teď to špatné. České společnosti se velmi daří. Ekonomika šlape, podnikatelé prosperují. Lidem stoupá životní úroveň. Zrovna jste oslavili třicet let svobody. Hodně dlouho jste nezažili skutečnou krizi. To lidi ukolébává v klidu a jistotách. Nechcete žádné změny. Žádné zásahy do toho dobrého života.

Chybí nám motivace?

Jste spokojeni. To je dobře. Pivo je levné. Počasí je dobré. V Estonsku je teď minus šest, výrazně mrazivěji než tady. Nevidím tady žádnou velkou touhu uspět, vyniknout, být nejlepší. Jste spokojeni, jak se máte. Nemáte zájem cokoli měnit. Jste přesvědčeni, že jdete správným směrem. Že takhle to bude pořád. Vidím to na řadě věcí. V bankovnictví, v ostatním byznysu i v běžném životě. Cítíte se být soudržnou společností a moc netoužíte po tom, aby sem přicházeli cizinci a zahraniční firmy. Jste přesvědčeni, že takhle můžete pokračovat. Ale to je omyl. Nemůžete. Skutečně nemůžete.

Co je tady neudržitelné?

Ještě vám nejdřív řeknu tu ošklivou část, jak vnímám Česko. Stejně jako Němci jste hodně inženýrská země, s inženýrským stylem myšlení. Víte, jak věci dobře sestrojit a postavit. Bohužel nejste moc dobří ve službách. Lidé i firmy umějí dobře praktické věci, na které si můžete fyzicky sáhnout. Nejste ale schopni nabízet zákazníkům excelentní služby. To opravdu není vaše silná stránka. A to vám teď bude dělat problémy, pokud se nezměníte a něco s tím neuděláte. Ekonomiky všech vyspělých zemích se posouvají a budou čím dál víc posouvat ke službám. Jste trochu jako kdysi hvězdný finský výrobce mobilních telefonů Nokia. Ten nechytil včas nástup chytrých telefonů, zaostal a ujel mu vlak. Hodně mi ho připomínáte. Dobře děláte to, co umíte, ale nevšímáte si nebo si nepřipouštíte, že svět se změnil. A nesnažíte se těm změnám přizpůsobit. Nokia na to tvrdě doplatila. Jste velmi úspěšní v průmyslu, ale neumíte se posunout k ekonomice služeb. To, v čem jste dobří, bude hrát čím dál menší roli, zatímco služby čím dál větší. Stejný dojem jsem měl z Německa, když jsem tam pracoval.

Učení nemůžete nikdy úplně automatizovat. - Foto: Jan Zatorsky

Jsme si s Německem tak podobni?

Jste. Myslím, že v Německu si stejně jako tady velmi málo lidí tu slabinu ve službách uvědomuje. Úroveň služeb, jakou nabízíte, není už v roce 2020 akceptovatelná. Kvalita služeb a inovace v nich by měly být na výrazně vyšší úrovni.

Estonsko to umí?

My jsme ve službách dobří. Když se podíváte na naši velikost a geografickou polohu, nic jiného nám taky nezbývá. Jsme velmi otevřená ekonomika. Cokoli se ve světě okolo nás změní, okamžitě nás to zasáhne. Nemáme prakticky žádné přírodní zdroje. Nemáme žádné uhlí, plyn, ropu ani drahé nerosty. Nic. Proto jsme nikdy nebyli schopni vytvořit silnou průmyslovou ekonomiku. Kombinace nedostatku surovin a polohy to prostě nedovolila. Vy jste ve středu Evropy. My jsme malá země daleko na severu. Pokud v takových podmínkách s 1,3 milionu obyvatel chcete uspět v globální ekonomice, musíte jít do služeb. Snažit se v nich vyniknout a všechno dělat pro globální trh. Nemá cenu stavět byznys pro úspěch na lokálním trhu v tak malé zemi. To je stejné, jako byste chtěla něco prodávat jen v Praze. Máte jedinou možnost, uspět v něčem, na co seženete zákazníky v celém světě. Založit si vlastní startupovou firmu a hledat si zahraniční zákazníky. V tom jsme uspěli. Čím jsme byli úspěšnější, tím víc takových firem přibývalo a měnila se celá estonská ekonomika.

Celá estonská společnost je přesvědčena, že tohle je jediná cesta?

Měli jsme taky štěstí. Kombinace, že jsme malí a geograficky odlehlí, nás tlačí do toho, abychom se snažili být lídry v technologické revoluci. Ve všem, v čem se svět posunuje dopředu. Je to náš úděl. Snažíme se v těch složitých podmínkách přežít. A velmi dobře rozumíme tomu, že čím víc budeme dynamičtí a otevření změnám, tím lépe se budeme mít. Ve chvíli, kdy se přestanete přizpůsobovat změnám, měnit své chování a svou ekonomiku, jste mrtví. Mezinárodní konkurence mezi zeměmi je výrazně ostřejší, než byla před padesáti lety. Ve chvíli, kdy ztratíte schopnost konkurovat, to s vámi jde z kopce. Neuvidíte to hned. Úpadek se bude projevovat postupně. Během pěti, deseti, patnácti let budete čím dál víc cítit, že jste zaostali. Dá se to srovnat s brexitem. Británie jede bez ohledu na něj stále ve svém současném hospodářském modelu. Nezměnil se z roku na rok. Jenže čím dál víc investorů se bude rozhodovat, jestli je i za nových podmínek pro ně Británie atraktivnější než jiné země v Evropské unii. Kritickým bodem pro Českou republiku je podle mě procitnutí z té spokojenosti a uvědomění si, že pokud se nezačnete měnit v ekonomiku inovací a služeb, začnete zaostávat.

Potřebujeme krizi, abychom se probrali a uvědomili si, že se musíme změnit? 

Nepotřebujete. Krize vždycky pomůže, ale lze se změnit i bez ní. Česko má na proměnu dobrou šanci. Máte nápady a umíte inovace. Jen to není ve službách, ale v průmyslu. Na tom se dá stavět. Krize pomáhá v tom, že změny jsou v ní prostě neodkladné. Už se to nedá vysedět a tvářit se, že se měnit nechcete. Přinese uvědomění: musíme se vydat jiným směrem. Vy víte, kde máte slabiny. Vidíte to ve výsledcích vzdělání v testech PISA Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Musíte mnohem víc investovat do škol, do výzkumu a vývoje. Kompletně digitalizovat úřady a ekonomiku. Snažím se lidem vysvětlovat, že taková změna je možná i bez bolesti nárazu, který by země v krizi dostala. Sice se říká bonmot, že není dobré propást příležitost žádné krize. Ta ale vždycky lidi i investory vystraší, takže kromě tlaku na změnu má i nepříjemné dopady. Na změnu máte skvělou výchozí pozici. Nejste tak malí jako my, máte lepší polohu. Ale opravdu si musíte nejdřív připustit, že takhle to dál nejde.

Co kromě zvýšení úrovně škol, výzkumu a inovací musíme změnit?

Opisujte od všech, komu se něco daří. Snažte se to udělat co nejdřív, když uvidíte, že to někde funguje. Buďte mentálně otevření.

Jste vy Estonci otevřenější?

Sedm set let vám tady vládli Němci a dalších padesát let Rusové. Jak už jsem řekl, máte s Němci hodně společnou mentalitu. My ale nejsme zas o tolik jiní než vy. Jen se pouštíme do inovací v jiném byznysu. Vy v průmyslu, my ve službách. Málokde ve světě jsem potkal tolik příjemných lidí jako tady v Česku. My Estonci se málo smějeme. Jsme hodně přímí a otevření. Všechno včetně nepříjemných věcí si říkáme přímo. Možná až moc přímo. Vy naopak neumíte říkat do očí holou pravdu. Měli byste to dělat mnohem víc. Možná tu zdrženlivost v kritice považujete za zdvořilost a slušnost.

„My jsme ve službách dobří. Když se podíváte na naši velikost a geografickou polohu, nic jiného nám taky nezbývá,“ říká Estonec Margus Simson. Snímek z historického centra Tallinnu. - Foto: Shutterstock

Jsme málo odvážní?

Ve společnosti, kde se neříkají věci úplně otevřeně a natvrdo, se dobře a pohodlně žije. Ale špatně se v ní dělají změny, které vy teď nutně potřebujete. Znamená to na rovinu říct: Ta změna bude bolet. Zasáhne tyto lidi, tyto obory v průmyslu. Ale zároveň tady bude spousta vítězů. Těch, komu změny prospějí. A v konečném součtu to pomůže celé zemi. Krásným příkladem je pro mě zelená energetika a bezuhlíková ekonomika. To, co sleduji v monitoru českých médií, je strach z toho, jaké to bude mít dopady na ekonomiku. Kolik lidí to připraví o práci, když z energetiky úplně zmizí uhlí. Já bych se ptal úplně jinak. Kolik nových pracovních míst a investic do výzkumu a vývoje ta zelená ekonomika přinese? Kolik tady postavíte vývojových center na všechny ty nové zelené technologie? Stejnou zkušenost udělala Kalifornie. Teď si nepamatuji z hlavy konkrétní čísla. Ale míst ztracených v těžbě a klasické energetice bylo výrazně méně než nových investic a nových pracovních míst v zeleném sektoru. Na změny se vždycky můžete dívat buď jako optimista, nebo pesimista. Jasně, něco ztrácíte, ale mnohem víc získáte. Tak proč být tak negativní? Čím dřív se začnete měnit, tím méně to bude bolet. Bohužel tu debatu o nutné změně v Česku moc nevidím.

Vy ty změny zvládáte lépe?

Ano, protože jsme zvyklí si věci říkat natvrdo. Žít v zemi, jako je Estonsko, znamená, že vás někdo často nějakým výrokem zraní nebo zasáhne. Ale aspoň víte, co si ten člověk o vás myslí. Je to něco za něco. Pokud budete žít v blahobytné, klidné švýcarské vesničce, asi nebudete moc populární, když každému budete všechno říkat otevřeně do očí. Do toho prostředí to nepatří. Když se ale dostanete do vyhrocených situací, je mnohem příjemnější, když víte, na čem jste. Konkurenci mezi zeměmi v globální ekonomice dnes vnímám jako hru o přežití. V takových podmínkách se víc vyplácí otevřenost a upřímnost. Úplně jiná situace je, když si jdete v pátek odpoledne pokecat s kamarády na pivo. Tam není úplná otevřenost asi tím úplně ideálním prostředním pro pohodu a relaxaci.

Bankovnictví je jednou z nejvíc zasažených branží. Banky propustily tisíce lidí.

Ve všech službách je obrovský tlak na propouštění lidí z rutinních profesí. Čím víc jste digitalizovaní, tím méně lidí potřebujete. Rozvíjející se umělá inteligence bude ten tlak jen dál zvyšovat. Lidí, jejichž profese zaniknou, bude čím dál víc. Každá firma ve službách bude čím dál méně závislá na lidech v rutinních profesích. Ve službách bude stále ubývat pracovních příležitostí. Nedá se teď přesně říct, které profese kdy zaniknou, ale stane se to dřív nebo později. Oborem, který bude nejvíc zasažen a proměněn digitalizací a umělou inteligencí, je doprava. V dohledné budoucnosti už nebudou potřeba žádní taxikáři, žádní řidiči kamionů, strojvůdci vlaků. Bankovnictví je hned za tím. Už dnes se většina transakcí odehrává přes internetové a mobilní bankovnictví. Do pěti let se všechno bude dělat automaticky tak, že platbu vůbec nebudete muset zadávat. Když budu třeba posílat každý měsíc svým dětem kapesné, banka už automaticky odhadne, že to dělám, a bez mého zásahu jim ty peníze pošle. Jako každý měsíc. Druhou obrovskou změnou je orientace na zákazníka, aby byl co nejvíc spokojen.

Jak to bude vypadat?

Samozřejmě že dnes už se ve všech službách, nejen v bankovnictví, věnuje obrovská pozornost tomu, aby byl zákazník spokojen. Když vidíme, co dělají všechny ty technologické firmy ve financích, tak je to snaha najít co nejjednodušší a nejpohodlnější podmínky pro zákazníky. Pokud to nebudeme jako banky dělat, dostaneme se pod obrovský tlak svých klientů. Ty změny nevidíte ze dne na den. Není to žádný bod zlomu. Je to série drobných změn, která celý svět financí posouvá úplně jinam. Když si vzpomenete, jaké služby jste využívala v roce 2005 a jaké dnes, je to úplně jiný svět. Lidé přeceňují krátkodobé změny, které se odehrávají během roku. A podceňují dlouhodobé změny, které se pomalu dějí během deseti let.

Jakým směrem ty změny půjdou?

Bude stále větší tlak na jednoduchost. Zákazník nechce trávit různými službami čas. Musí ho to co nejméně zatěžovat. Pak je spokojen.

Kdo budou vítězové digitální revoluce? Jaké profese budou i v ní nepostradatelné?

Velmi perspektivní jsou všechna místa, která souvisí s tvořivostí. Kdybych dnes dával svým dětem kariérní radu, řeknu jim: Vyberte si cokoli, co souvisí s lidskou tvořivostí. Něco, co za vás nikdy neudělá umělá inteligence. Co nemůže být automatizované. Řeknu vám pár příkladů, které neplatí jen přímo pro české banky. Norwegian Bank, která má podobný počet klientů jako třeba Komerční banka nebo Česká spořitelna, zaměstnává jen několik stovek lidí. (Komerční banka jich v roce 2018 podle výroční zprávy zaměstnávala 8413 pozn. red.). Už nemáte žádnou síť poboček, na jakou jsme tady stále zvyklí. Banky nikdy nebudou bez lidí. Budete potřebovat špičkové lidi na to, aby budovali důvěru v banku.

Ve službách zůstanou už jen špičkové pozice?

Když se podíváte, jak dnes vypadá struktura zaměstnanců, vidíte úzkou skupinu velmi chytrých lidí, kteří to vymýšlí, řídí, vytvářejí důvěru. A čím jdete v hierarchii dolů, jsou to čím dál víc masová místa, nahraditelná umělou inteligencí. Všechna ta masová místa zaniknou. Pokud bych měl dát lidem radu, jak si v digitalizovaném světě udržet místo, řeknu jim: Pořád se učte něco nového. Přizpůsobujte se. Zvyšujte své kompetence. Kdyby kdokoli v Česku viděl, kolik vydělávají v Silicon Valley ti, kdo vyvíjejí umělou inteligenci, zíral by. Na druhé straně ti lidé jsou pod obrovským tlakem, aby se pořád učili nové věci. Každý den se musí měnit a přizpůsobovat, nesmějí ustrnout. Kdyby to nedělali, budou mimo. Mimo konkurenci, mimo pracovní trh.

Co se stane s těmi, kdo toho nebudou schopni?

Masová, rutinní místa přinášejí jistotu. Dvacet let děláte plus minus totéž. Nejste pod tlakem učit se nové věci. Může to být trochu nuda, ale nejsou na vás vysoké nároky. Když děláte v tvořivých profesích budoucnosti, jste pořád v běhu, pod neustálým tlakem. Musíte běžet, abyste se udržela na stejném místě. Když se zastavíte, končíte. Máte dvě možnosti: jistotu rutiny bez perspektivy, nebo neustálý běh a učení se nových věcí. V bankovnictví bude pořád potřeba hodně lidí, kteří budou vymýšlet nové věci a technologie, které fungují v pozadí. Zákazníci je vůbec nevidí, jen si užívají jejich předností.

Po jakých dalších tvořivých místech bude poptávka vedle těch, kdo vyvíjí technologie a umělou inteligenci?

Po všem, co souvisí s vývojem nových věcí. Design a vzhled věcí a služeb. Spousta míst školitelů a učitelů, kteří budou lidem předávat nové věci. Učení nemůžete nikdy úplně automatizovat. Vždycky bude velmi důležitý člověk, který vám lidsky vysvětluje, co a proč je pro vás důležité. Vývoj nových věcí. Objevování. Ve službách bude spousta příležitostí v různých pečovatelských profesích, sociálních službách, zdravotnictví. Pro lidi, kteří vám budou pomáhat svými službami k lepšímu životu.

12. prosince 2019