Náhle osamělému muži hrozí v domácnosti řada nepříjemností. Například se rozhodne prát na šedesát stupňů, protože se doslechne, že takovou teplotu nepřežije žádný koronavirus. Pokud tak učiní několikrát, tak zjistí, že se mu svetry i košile rozpadají, protože na takovou teplotu nejsou vyrobeny a snesou jen čtyřicet stupňů. Případný koronavirus na oblečení zničíte, ovšem samotné oděvy můžete vyhodit také. Nešťastného muže připomíná chování tuzemských politiků – s tím rozdílem, že politici hodlají vymýtit koronavirus SARS-CoV-2 v celém Česku.

K zemím, které si poradily s koronavirem, patří také Japonsko. Čechům může být sympatické, že hlavním nástrojem se staly roušky. Japonci jsou zvyklí je používat celý život a stačila vládní výzva, aby je většina z nich začala nosit. Na rozdíl od Česka jsou každému k dispozici, k tomu je možné na všech veřejných místech využívat dezinfekci. Nakažených přibývá pár desítek denně.

V něčem se však přístup země vycházejícího slunce přece jen liší. Japonci mají dostatek testů na koronavirus, na rozdíl od Jižní Koreje je ovšem používají jen omezeně. Na žádost lékařů rozhodl premiér Šinzó Abe už v polovině února, že nárok na testy mají pouze lidé, u kterých se přes používání příslušných léků už čtvrtý den drží horečka přes 37,5 stupně a zároveň trpí únavou i vážnými dýchacími potížemi. Dodnes provedli v Japonsku jen 15 tisíc testů, tedy méně než v Česku. Kritici tvrdí, že si Japonci tímto způsobem vylepšují bilanci, přesto model funguje. Tokijská vláda nikdy nezavřela restaurace ani obchody, školy se otevřou po prázdninách v dubnu.

Korejský i japonský model využívání testů vyzkoušeli také Dánové. Po šestém březnu začali po korejském způsobu testovat plošně s pomocí mobilních laboratoří a výsledek se záhy dostavil. Počet evidovaných případů rostl několik dnů po sobě o víc než sto procent a skončilo to až po 11. březnu, když ministr zdravotnictví vyzval, ať se po japonském vzoru testují jen pacienti s vážnými příznaky. Od té doby roste počet případů v Dánsku denně v jednotkách procent, nejpomaleji z celé Evropy. Namísto roušek ovšem Dánové vyzvali k omezení sociálních kontaktů, zavřeli restaurace, obchody a školy. Obdobný přístup zvolili Švédi a Poláci, kteří dokonce nezrušili prezidentské volby plánované na počátek května. Samozřejmě, značná část evropských zemí v čele s Německem se snaží testovat co nejvíc a představitelé některých z nich přinejmenším tvrdí, že nejde pouze o zpomalení nákazy, případně o vytipování rizikových oblastí, ale že koronavirus ze země vyženou úplně.

Ať to stojí, co stojí

Důkladní Češi používají jak „japonské“ roušky, tak „dánský“ zákaz sociálních kontaktů. Také kombinace může být efektivní, protože každý den je počet nových případů v tuzemsku opravdu jenom o pár desítek vyšší než v Japonsku a zhruba odpovídá Dánsku. Cenou za důkladnost je ovšem větší míra stresu ve společnosti. Zároveň se vláda pod tlakem veřejnosti snaží co nejvíc testovat a další objevené případy nákazy vedou ke stále důkladnějším strategiím, jak koronavirus definitivně vymýtit. Použít všechny dostupné prostředky proti blížící se hrozbě je pro vládu výhodné, protože jí nikdo nebude později vyčítat, že něco podcenila. Slabina tuzemské strategie by se dala nazvat syndromem opuštěného manžela. Nikdo se nestará o ekonomický propad, který se nutně prohloubí, když se pračka nastaví na šedesát stupňů, tedy když se zvolí tvrdší opatření.