Rozbít uniformitu
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Evropská města dlouhodobě řeší otázku, jak se postavit ke svému poválečnému dědictví v podobě panelových sídlišť. Monofunkční komplexy o stovkách i tisících bytech tvoří často autonomní svět zcela odstřižený od svého okolí. Aby ovšem mohlo město dobře fungovat, potřebuje vzájemné propojení všech svých částí i různorodou nabídku bydlení, které zajistí různorodou skladbu obyvatel, čímž předejde vytváření výrazně sociálně segregovaných lokalit. Při kompletních revitalizacích panelových sídlišť proto nestačí jen kosmetický facelift zašlých fasád.
Potřeba proměny
Jedno takové klasické sídliště ze 70. let bychom ještě před pár lety našli na jižním předměstí Aarhusu, druhého největšího města Dánska. Sídliště Rosenhøj tvořilo sedmadvacet unifikovaných panelových domů se zanedbaným veřejným prostorem a špatnou prostupností. Dlouhá léta ho navíc stíhala špatná pověst nebezpečného místa s vysokou kriminalitou. Napravit to měla architektonická soutěž z roku 2011, jejímž úkolem bylo přinést novou vizi sídliště a proměnit jej v atraktivní místo pro život.
V soutěži zvítězil návrh dua dánských architektonických kanceláří EFFEKT a Arkitema Architects, který stojí na principech celistvé a dlouhodobě udržitelné (v sociálním, environmentálním i ekonomickém významu) transformace bytového souboru. Jejich úpravy se přitom zaměřily na nejčastější problémy panelových sídlišť, jak je známe po celé Evropě. Nejdůležitější kroky můžeme shrnout do pěti základních bodů.
Narušit, otevřít, doplnit
V první řadě jde o celkové otevření sídliště pomocí nových ulic, které na místo dřívějších slepých komunikací procházejí souborem skrz naskrz a propojují jej s jeho bezprostředním okolím. Díky tomu může sídliště lépe srůst s městem, a vytvořit tak společně dýchající organismus. Nové silnice navíc celou lokalitu rozdělují na menší části v protikladu k rozlehlému komplexu, kde se lidé jen stěží orientují.
Druhým zásadním bodem je doplnění panelových bloků novou typologií bydlení, menšími bytovými domy, které rozšíří nabídku zdejších nemovitostí a přilákají nové obyvatele s jinými preferencemi. To je velmi důležitý aspekt pro dobré fungování každé městské čtvrti a zároveň pojistka proti zmíněné segregaci obyvatel, ke které docházelo před revitalizací. Doplnění sídliště novými domy, které nabourávají unifikované dlouhé bloky, pak úzce souvisí také s novou prostorovou organizací lokality. Architekti se rozhodli zbourat části vybraných panelových domů, aby mohli sídliště více zpřehlednit a vizuálně propojit s okolím. Základní jednotkou zástavby se nově stal otevřený blok složený ze dvou paralelně stojících panelových domů, které z jedné strany částečně uzavírá nový bytový dům dosahující jejich poloviční výšky. Tím zde vznikl zcela nový typ prostoru, jakési polosoukromé dvory, kde mají sousedé víc klidu.
Tyto jednotlivé „vnitrobloky“ se vlévají do nově řešeného veřejného prostoru celého sídliště, kterému vládne velký veřejný park. Na sídlištích často najdeme pouze blátivé cesty prošlapané v trávníku, kde se nikdo nechce moc zdržovat. V Aarhusu ale architekti navrhli hned několik malých „náměstí“ i pěkných dětských hřišť, která lákají i obyvatele z okolí.
Všechny tyto úpravy vedou k zásadnímu narušení sídlištní uniformity v mnoha ohledech: pestrosti zástavby a tím i nabízených bytů, charakteru polosoukromých a veřejných prostorů, vymezení komunikací, vzniku menších celků s vlastním lokálním charakterem. Revitalizace zahrnovala i proměnu samotných panelových domů, ze kterých architekti vytvořili atraktivní moderní budovy, jež jsou k nepoznání od předchozího stavu. Panelové domy získaly nové balkony, které prorazily i dříve slepé fasády bez jediného okna. Úprava fasád jde ruku v ruce s energetickou úsporností, díky které došlo ke snížení spotřeby o padesát (!) procent. Jak ukazují průzkumy, obyvatelé si novou podobu sídliště od svého otevření před dvěma lety velmi oblíbili. Výrazně se například zvedla důvěra mezi sousedy.
Každá připravovaná revitalizace sídliště je příležitostí k výraznému zlepšení jeho stavu, musí se k ní ovšem přistoupit podobně systematicky. Pouhé zateplení obecnější problémy nevyřeší.