Pokud se důchodová reforma nestihne do deseti let, zatížíme příští generaci, na které budou starší ročníky závislé. Před současným stavem neudržitelného systému penzí varuje šéfka důchodové komise a rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. V rozhovoru pro Echo24 navíc vyvrací tvrzení ministryně financí Aleny Schillerové, že by zavedení solidárního pilíře stálo kasu 300 miliard. Podle ní se však po zavedení změn musí politici dohodnout na změnách v daňovém systému.

Co říkáte na kritiku předsedy vlády Andreje Babiše, podle kterého je důchodová komise plná „pseudoteoretiků, kteří do toho mluví“?

Ohrazuji se proti tomuto tvrzení. V komisi sedí špičky akademické sféry z oblasti sociální a důchodové politiky, kteří se touto problematikou zabývají celý svůj život.

Premiér také odborné komisi vyčetl, že jsou v ní politici.

Velkou slabinou všech předcházejících komisí bylo, že odborníci sice přišli s dokonale propracovaným modelem, nebyla na něm však shoda napříč politickým spektrem. Komisi zavedla paní ministryně práce Jana Maláčová a domnívám se, že se tomuto snažila zabránit. Proto byli zástupci senátorských i poslaneckým klubů všech stran přítomni jednání od samotného začátku.

Berete to jako útok na komisi, kterou vedete?

Já naopak vítám, že závěry komise budou projednávány a že konečně začíná politický dialog o tom, kam se bude ubírat důchodový systém České republiky.

Co se týká výsledků komise, tak kritici nejvíce volají po tom, že není vyřešená příjmová stránka. Ministryně financí Alena Schillerová dokonce uvedla, že bude zapotřebí částka 300 miliard korun. Kde tedy vezmete peníze?

Zde došlo k zřejmému nepochopení materiálu komise. Technická varianta počítá s tím, že se v první fázi nezapojí žádné dodatečné zdroje. Tedy stávající náklady se přesunou na nově vzniklý nultý a první pilíř. Jinými slovy, nepočítá se s tím, že by se náklady přesunuly do prvního pilíře a nultý by musel být jednorázově šokově hrazen ze státního rozpočtu. Tato varianta s tím vůbec nepočítá, naopak nechává po implementaci časový rámec pěti let, aby mohlo dojít ke změně daňového mixu.

Spojení zapojování dalších příjmů je trošku novinářská zkratka. Je nutno říci, že se nemusí jednat pouze o zapojování dalších příjmů, ale může se také jednat o prioritizaci výdajů státního rozpočtu. Dodatečné příjmy lze hledat i tak, že si nastavíme jiné priority u výdajové stránky rozpočtu. Částka 300 miliard by tak aktuální byla, kdyby u nultého pilíře došlo k jednorázovému nahrazení příjmů ze státního rozpočtu. To samozřejmě není u technické varianty na pořadu dne. Technická varianta je realizovatelná z toho důvodu, že v prvních letech má nulový dopad na rozpočet.

Návrhy důchodové reformy

Spravedlivá varianta omezuje chudobu seniorů a zavádí ocenění péče jako uznání zásluhy. Průměrný důchod by vzrostl u všech 10 hlavních příjmových skupin mužů i žen. Současně by se snížila nerovnost mezi příjmy pracujících a důchodců.

Technický návrh překlápí stávající systém do nové architektury a do pěti let počítá s reformou daňového systému. Omezuje částečně chudobu seniorů a také oceňuje péči. Podle návrhu není výhodná pro zaměstnance s dlouhými pracovními kariérami, kterými jsou zejména muži.

Úsporná varianta se překlápí jako technická do nové architektury s tím rozdílem, že nepočítá se změnou daňového systému. Průměrný důchod by se zvedl pouze u 1 hlavní příjmové skupiny žen, u ostatních 9 se sníží. Vzroste nerovnost a prohloubí se chudoba seniorů.

Kde jste se inspirovali u spravedlivé a technické varianty, která počítá se solidárním příjmem 10 500 a následně i zásluhovou částí?

Pokud se podíváme na ohrožení seniorů příjmovou chudobou, tak částka pro dvoučlennou domácnost seniorů je něco kolem 9600 korun. Oproti tomu u jednočlenné domácnosti důchodců je to okolo 11 tisíc korun. Statisticky jsme také zkoumali, jaká je průměrná částka v domovech důchodců za ubytování a stravu, která se pohybuje těsně pod hranici 10 tisíc korun. Výsledná hodnota minimálního důchodu se pak pohybovala nad hranicí ohrožení příjmovou chudobou.

Chápu správně, že úsporná varianta je krajním řešením?

Úsporná varianta reaguje na zprávu Národní rozpočtové rady, podle které je v určitém časovém horizontu potřeba, aby se snížil ukazatel zadluženosti veřejných financí. V této variantě jsme pracovali s tím, že jsme si nastavili základní premisu snížit ukazatel hodnoty z 4,8 procenta na 4 procenta. Dál jsme v této variantě nastavili, jak by se důchody snížily, kdyby neexistovala politická vůle k zapojení dalších příjmů nebo k prioritizaci na výdajové straně.

Pokud by se tato varianta schválila, skutečně by hrozilo, že podíl seniorů v chudobě by dosáhl skoro třetiny, tedy 28 procent?

Ano, protože by poklesl poměr k průměrné mzdě.

Komise přišla se třemi návrhy. Tedy spravedlivou, technickou nebo úspornou. Jak nyní bude diskuze o důchodech pokračovat?

Jako akademik tvrdím, že žijeme v určité politické realitě a občané již bohužel mají špatnou zkušenost se změnou důchodového systému. Z mého pohledu, a i s přikloněním k této realitě, je reálná dohoda na základní architektuře systému do konce volebního období. Dohoda na tomto půdorysu už v komisi je, důležitá však bude shoda napříč politickým spektrem. Proto i paní ministryně práce Jana Maláčová mluvila dříve o tom, že paralelně začne jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou.

Důležité také bude vybavení stavby. Po volbách do sněmovny by měla pokračovat diskuze o technických parametrech. Podotýkám, že technická varianta je navržena tak, aby převod neměl dopad na státní rozpočet. Umožňuje tedy, aby v horizontu pěti let od změny důchodového systému mohla nastat další diskuze, buď o zapojování dalších příjmů do systému důchodového pojištění, nebo o změně priorit na výdajové straně rozpočtu.

Je vůbec pravděpodobné, že se reforma podaří prosadit? I s ohledem na to, že v příštím roce jsou volby do Poslanecké sněmovny nebo že předseda vlády Andrej Babiš v minulém týdnu uvedl, že neví, co je důchodová reforma?

Mým úkolem jako experta je upozorňovat na to, že pokud se nic nestane, tak budeme mít problém ve veřejných financích. To potvrzuje i Národní rozpočtová rada. V minulosti jsem několikrát uvedla, že se budu maximálně snažit o to, aby se do voleb povedl první krok, tedy technický převod.

Pokud by se nepodařila protlačit žádná z těchto variant a zůstal by současný systém, jaké problémy by to přineslo?

Došlo by k velké disbalanci veřejných financí. Projekce zveřejnila Národní rozpočtová rada, podle které by kolaps nastal okolo roku 2030, kdy odejdou do důchodu silné ročníky ze sedmdesátých let minulého století. Veřejné rozpočty by se tak dostaly do obrovských deficitů. Jinými slovy, deficity by zatížily budoucí generace neboli žili bychom na úkor budoucích generací.

S odstupem času, nebyla podle vás chyba rušit druhý důchodový pilíř vládou Bohuslava Sobotky?

Z mého pohledu to byla chyba především v tom smyslu, že klesla důvěra lidí ve stát. V této atmosféře se pak velmi těžko provádí změna koncepce důchodového systému, pokud lidé historicky mají špatnou zkušenost. Logicky jsou pak k jakýmkoliv změnám skeptičtí.