Jména, která prezidentovi Miloši Zemanovi vláda navrhla ke jmenování generály, nebyla předem konzultována, naznačil premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Po úterní schůzce s prezidentem na Pražském hradě nevyloučil, že kabinet povýšení ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky a zástupce velitele pozemních sil Petra Procházky znovu navrhne. Koudelku a Procházku v úterý Zeman navzdory návrhu vlády do generálských hodností nejmenoval.

„Tam možno, nevím, asi nebyly dodrženy ty zvyklosti, to nebylo dopředu konzultováno,“ řekl Babiš na otázku, co mohlo prezidenta vést k tomu, že dva z navržených generály nejmenoval. „Další termín bude v říjnu, takže si myslím, že se k tomu vrátíme,“ dodal. Jestli vláda Koudelku nebo Procházku v říjnu znovu prezidentovi ke jmenování navrhne, ale nechtěl předjímat. Zeman jmenuje generály obvykle 8. května v Den vítězství a na státní svátek 28. října připomínající vznik samostatné československé státnosti.

Kolegové mluvčí plní své povinnosti. Tak za naší firmu jsem chtěl tedy oznámit, že prezident republiky Miloš Zeman před malou chvílí nejmenoval do hodnosti generála ředitele BIS Michala Koudelku. Ale na web to věšet nebudeme. Děkujeme za pochopení. https://t.co/yE5LALhE3Y

— Ladislav Šticha (@LadaSticha) 8. května 2018

Zeman jmenoval šest generálů. Generálské hodnosti získali ředitelé protidrogové centrály Jakub Frydrych a pardubických krajských hasičů Miroslav Kvasnička. Do hodností generálmajora Zeman jmenoval ředitele sekce plánování schopností ministerstva obrany Jaromíra Alana a ředitele sekce rozvoje sil ministerstva obrany Iva Střechu. Hodnost brigádního generála získali zástupce ředitele sekce rozvoje sil ministerstva obrany Miroslav Hlaváč a zástupce náčelníka Vojenské policie Pavel Chovančík.

Server Aktuálně.cz v pondělí s odkazem na své zdroje uvedl, že Koudelka nebude jmenován mimo jiné kvůli zprávě BIS k jedu novičok, který byl využit při otravě ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala v Británii. Zeman s odkazem na vojenské zpravodajce řekl, že se v Česku v malém množství vyráběla a testovala nervově paralytická látka A230, kterou označil za novičok, BIS podle prezidenta naopak dospěla k závěru, že tento plyn nebyl novičok. Babiš pak po schůzce se šéfy obou tajných služeb řekl, že látka typu novičok se v Česku nevyráběla, nevyvíjela ani neskladovala. Důvodem nejmenování Koudelky je podle serveru také nedávné vyhoštění tří ruských agentů, kteří se v Česku skrývali před vyhoštěním pod diplomatickým krytím, a nespokojenost s prací BIS.

O novičoku v úterý Zeman mluvil s Babišem i ministryní obrany v demisi Karlou Šlechtovou (ANO). „Pan prezident říká, tak jak můžete něco testovat, když jste to nevyrobili. Nejdřív to musíte vyrobit. Problém vznikl vyjádřením ředitele toho výzkumného ústavu (Vojenského výzkumného ústavu Bohuslava Šafáře),“ řekl novinářům Babiš. Úřad vlády po pondělní Babišově schůzce s Koudelkou a ředitelem Vojenského zpravodajství Janem Berounem konstatoval, že vyjádření předchozí prezidenta zřejmě vyplynulo z rozdílného vnímání slov výroba a testování.

Podobně jako v Koudelkově a Procházkově případě Zeman nevyhověl v říjnu 2016 vládnímu návrhu na povýšení ředitele Vězeňské služby Petra Dohnala a jeho náměstka Simona Michailidise. Důvod neuvedl, podle spekulací to bylo kvůli postoji ministra spravedlnosti Roberta Pelikána při návštěvě dalajlamy. Dohnal a Michailidis byli povýšeni až před rokem.