Jak vypadal svět před vynálezem boje proti dezinformacím? Když se na to zkusíme rozpomenout, zjistíme, že to bylo velmi matoucí, nám dnes obtížně pochopitelné místo. Americký pravicový ekonom Oren Cass v časopise American Compass popsal svou cestu od neoliberální ortodoxie k názoru, že tržní ekonomika musí být dobře regulovaná a je neslučitelná se současným pojetím globalizace. V rámci tohoto popisu upozorňuje na málo známý – ač již v roce 1998 odhalený – fakt, že jeden z nejslavnějších citátů uváděných na podporu volného trhu je, jak bychom dnes řekli, dezinformace.

Kdo nikdy neslyšel o „neviditelné ruce trhu“? Jenže málokdo o ní četl v díle Adama Smithe. Četl o ní ve formě citátu u někoho jiného a ten někdo jiný nejspíš taky. Dost možná to četl v učebnici Ekonomie od Roberta Samuelsona, což byla v druhé polovině 20. století nejrozšířenější učebnice předmětu na světě.

A v ní je slavný citát zkomolen. „Sleduje [kapitalista] jen svou bezpečnost, jen svůj prospěch. A v tom je veden neviditelnou rukou k podpoře cíle, který nebyl součástí jeho záměru,“ četli tam miliony studentů.

Jenže Smith ve skutečnosti napsal:

„Když [kapitalista] dává přednost domácímu průmyslu před zahraničním, sleduje tím jen svou bezpečnost; a když řídí tento průmysl tak, že jeho produkce bude mít největší hodnotu, sleduje jen svůj prospěch a v tom je, tak jako v mnoha jiných případech, veden neviditelnou rukou k podpoře cíle, který nebyl součástí jeho záměru.“

Cass ukazuje na dalších citátech, že to není náhoda, že Smith byl příznivcem mezinárodního obchodu se zbožím, ale ne volného pohybu kapitálu (stejně jako David Ricardo, jehož popis komparativní výhody je podobně účelově používán). Skutečná Smithova neviditelná ruka se svým předpokladem přednosti pro domácí průmysl, propagaci globalizace komplikuje. Kdyby factchecking a boj proti dezinformacím začaly o pár desítek let dřív, mohly dějiny vypadat docela jinak!

Válka na Ukrajině je první válka vedená i na sociálních sítích – pro mnohé lidi převážně tam. Podle časopisu Vice kdosi (jeho identitu se nepodařilo ověřit) organizuje ruské influencery na síti TikTok a platí jim za podporu ruské „speciální operace“. A podle Washington Postu pracuje s předními tiktokery i americká vláda. Neplatí jim, ale o vládní linii je brífovala osobně mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Není divu, podle průzkumu chce 86 procent mladých Američanů (od 13 do 38 let) být influencery a 12 procent si myslí, že už jimi jsou. Věří jim víc než celebritám.

Vládní mluvčí by i v rámci přesvědčování měli uvádět pravdivá fakta. Psakiová na záznamu influencerům připomíná, že „Rusové v roce 2016 hackli naše volby“. I když to chápeme jako obrazné vyjádření, to sloveso se v angličtině používá jako dokonavé, znamená úspěšný průnik a ovlivnění.

A to není pravda. Žádný relevantní orgán netvrdil, že Rusové narušili sčítání hlasů. Je jasné, že Rusové tropili neplechu na sociálních sítích, ale žádný expert si netroufne se ztrapnit tvrzením, že ta nepatrná aktivita ovlivnila výsledek voleb. Zvláštní vyšetřovatel Mueller podal žalobu na ruskou firmu blízkou Kremlu, jež měla organizovat tzv. trollí farmu – lidi postující manipulativní posty na sociálních sítích. Jenže, jak se ukázalo, blufoval. Nečekal, že si ta firma najme americké právníky a začne se dožadovat soudu. Když se to stalo, americké ministerstvo spravedlnosti v roce 2020 žalobu raději v tichosti stáhlo.

Někdo by mohl říci, že ledabylé tvrzení, že „Rusové hackli volby“ je psychologická berlička, k níž se američtí demokraté stále uchylují, když si mají vysvětlit svou nízkou podporu. Ale my víme, že to je dezinformace. A proti těm se musí bojovat.

Což nám připomíná, že naše vláda sice schválila zřízení funkce vládního zmocněnce pro dezinformace, ale post dosud nebyl obsazen. Jistě to nemůže být nedostatkem vhodných kandidátů, ale naopak tím, že je jich příliš. Naším tipem by byl datový influencer Petr Ludwig. Ten by během krátké doby funkci znemožnil tak, že celá maškaráda boje s dezinformacemi by se konečně sesypala.