Vždycky když někdo o Pirátech řekne, že jsou to noví komunisté nebo neomarxisté, koleduje si, že bude obviněn z nepřípustného zjednodušování. V nejnovějším vydání Echa člen Institutu Václava Klause Ivo Strejček Piráty rovnou charakterizuje jako „moderní náhradu za Filipa a Dolejše, tedy dávno zdiskreditované komunisty“. No a pak Piráti otevřou ústa na jediném místě republiky, kde vykonávají moc a kde je na ně současně vidět (kromě hlavního města mají primátora ještě v Mariánských Lázních), a zjistíte, že svými instinkty k radikální levici opravdu moc daleko nemají.

Díky vyjádření primátora Zdeňka Hřiba pro Aktuálně vyšlo na veřejnost, že magistrát se domlouvá se společností PRE na tom, aby firma městu přes své elektroměry zjišťovala, kolik bytů má malou nebo žádnou spotřebu proudu, tedy kolik jich je zčásti nebo úplně neobývaných. Magistrát chce tímto způsobem zmapovat, kolik je v Praze bytů tzv. koupených na investici. A protože nikdy se nic nezjišťuje jenom tak, druhý krok, který by z tohoto zjištění plynul, je dodatečně vyměřená daň, můžeme jí říkat daň z prázdna. Poté, co plán vzbudil určité pozdvižení – také zevnitř pražské koalice, konkrétně od TOP 09 –, berou Piráti lehkou zpátečku a zamlouvají to „argumentem“, že je předčasné se v tuto chvíli bavit o řešeních.

Hřib má svou fixní inspiraci, zmiňuje Vancouver, a to nikoliv až v Aktuálně. Když s ním Echo loni před volbami pořizovalo rozhovor, i tehdy při debatě o tom, jak v Praze odblokovat trh s byty, takřka vzápětí zauvažoval, že ani nové developerské projekty zřejmě k ničemu nepovedou, protože nové byty by si tak jako ve Vancouveru začali pořizovat zahraniční investoři. Vancouver majitelům bytů, v nichž se bydlí méně než polovinu roku, vyměřuje dodatečnou daň jedno procento z ceny nemovitosti. To by v Praze pro majitele bytu o průměrné ceně i rozloze (pořizovací cena loni za 60metrový byt dělala 6,2 milionu korun) znamenalo jakousi dodatečnou daň 62 tisíc korun ročně. A protože v několika pražských čtvrtích jsou ceny výrazně vyšší, vancouverské řešení by leckde obnášelo 100 tisíc i víc. Za co? Za to, že majitel se svým majetkem nenakládá podle představ společnosti.

Čeští Piráti sami sebe definují jako liberální střed. Vancouverská cesta pošlapává dvě základní zásady liberálního státu. Tou první je nenarušitelnost soukromí. Prý by se přes elektroměry zjišťovala jen anonymizovaná data, ve velkém, podle čtvrtí. Ale v digitální společnosti, do níž nám Piráti stavějí slavobránu, se digitálně posbíraná data dělí jen na ta, která už zneužita byla, a na ta, která zneužita teprve budou. Druhou pošlapanou zásadou je soukromé vlastnictví. Samozřejmě že mezi majiteli bytů budou spekulanti, ale hodně je drobných investorů, kteří si pořídili jeden, dva nebo tři byty, protože si něco vydělali a chtěli chytře uložit peníze. Ti první nemají důvod nechat majetek dlouhodobě ležet a přicházet tak o výdělek, mezi těmi druhými bude vždycky nezanedbatelné procento lidí, kterým se z nějakého důvodu zrovna nepodaří pronajmout byt ani za půl roku. A to ani nemluvíme o lidech, kteří v sezoně žijí převážně na chalupě – jak to dlouhá léta praktikoval Piráty jistě uctívaný Václav Havel.

Po trvalém zhoršování poměrů, kdy v hlavním městě příprava nového developerského projektu podle jedné studie trvá v průměru osm a podle jiné studie deset let, je dnes situace na přiškrceném trhu s byty neúnosná. Komunisté trh nechápou a pražská KSČM před volbami daň z prázdných bytů žádala explicitně. Že si s ní pohrávají Piráti a ovšem i Praha sobě Jana Čižinského, tedy dvě třetiny koalice na magistrátu, ukazuje, co si to Pražané loni zvolili: neliberální levičáky, lidi, kterým se někdy daří svoje instinkty potlačovat, ale někdy je neuhlídají.