Agrofert tvrdí, že nevydělal při kupónové privatizaci. Archivy říkají opak
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
V několika úterních a čtvrtečních denících vyšla speciální reklamní příloha „Pravda o Agrofertu“, kde se firma, již premiér Andrej Babiš dočasně zaparkoval ve svěřenských fondech, chlubí svými úspěchy a obviňuje část médií z toho, že o ní šíří negativní a nepravdivé informace. Z faktického hlediska je zajímavý už začátek několikastránkového letáku, kde Agrofert uvádí, že holding byl vybudován na zelené louce a obešel se bez „tunelování prostřednictvím kupónové privatizace“. Toto tvrzení je však zavádějící. Vlastník a zakladatel Agrofertu Andrej Babiš předsedal v letech 1995 a 1996 dozorčí radě privatizační společnosti Zemap-Invest. Ve stejné době získal od Zemapu pod cenou akcie firem, jež vytvořily základ budoucího impéria Agrofert.
Předseda vlády a jeden z nejbohatších Čechů Andrej Babiš často o své minulosti mlží a pouze uvádí, že mu v začátcích podnikání pomáhali přátelé ze švýcarského lycea. V minulosti si také několikrát postěžoval, že se do kupónové privatizace nezapojil. „Chci zdůraznit, že jsem nezískal majetky v kuponové privatizaci jako jiní. Tam se dalo opravdu úžasně vyrůst při malém startovacím kapitálu. Trochu to považuji za chybu, že jsem se kuponovce nevěnoval. Ale ani jsem tomu moc nerozuměl a bral jsem to na lehkou váhu,“ řekl Andrej Babiš před několika lety pro slovenský časopis Trend.
Jako předseda dozorčí rady společnosti Zemap – Invest se však Babiš do druhé vlny privatizace zapojil. „Investiční společnost vytvořila podílový fond za účelem účasti ve druhé vlně kupónové privatizace jako fond s otevřeným prodejem podílových listů,“ uvedla firma Zemap jako předmět svého podnikání v účetní závěrce v roce 1996. Z dalších dokumentů v obchodním rejstříku vyplývá, že s akciemi firem zařazených do kupónové privatizace obchodovala.
Z auditu firmy Zemap – Invest v roce 1996 pak vyplývá, že v tomto roce firma prodala z podílového fondu Industria akcie s podstatnou ztrátou i společnosti Agrofert. Jednalo se o firmy ZZN Mělník, ZZN Česká Skalice, Agroservis Tachov a Lovochemie.
Na zprávu auditu podílového fondu Industria se můžete podívat zde.
Zpráva o ověření účetní závěrky a hospodaření Zemap-Invest (Industria) 1996 by newsroom on Scribd
Podílový fond Forum (rovněž z firmy Zemap – Invest) ve stejném roce Agrofertu prodal akcie společností ZZN Slaný, ZZN Rakovník a opět Lovochemie. V obou fondech pak byly akcie prodány značně pod cenou. Například akcie Lovochemie pořídila investiční společnost za 22 milionů a Agrofert je koupil za 6 milionů korun. Právě těmito nákupy založil Agrofert své zemědělské impérium a zároveň učinil první krok k ovládnutí severočeské chemičky.
Společnost Agrofert však nadále trvá na tom, že se kupónové privatizace nijak neúčastnila. „Samozřejmě, že na tom trváme. Privatizace je nákup od státu. Od státu jsme nikdy akcie žádných firem nekoupili,“ řekl pro Echo24 mluvčí holdingu Karel Hanzelka.
Na zprávu auditu podílového fondu Forum se můžete podívat zde.
Zpráva o ověření účetní závěrky a hospodaření Zemap-Invest (Forum) 1996 by newsroom on Scribd
Obchody se uskutečnily ještě před listopadem 1996, kdy byl Babiš z dozorčí rady Zemap-Investu odvolán. Na obchodech společnosti se podílel v roli člena představenstva také severočeský podnikatel Josef Kasper. Jejich cesty se s Babišem rozdělily až v roce 2015, kdy Kasper odstoupil ve svých šestaosmdesáti letech z funkce místopředsedy dozorčí rady Lovochemie.
Holding Agrofert už v září ohlásil, že se zaměří na reklamní kampaň, která má „za cíl přinést veřejnosti vhled do běžného života některých profesí. Jedním z důvodů jejího spuštění byla reakce na některé negativní zprávy médií, které někteří novináři o holdingu údajně šíří.