Ministerstvo dopravy vyhlásilo soutěž na dostavbu dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem za soukromé peníze (PPP). Předpokládaná hodnota zakázky je 24,9 miliardy korun. Půjde o první projekt stavby dopravní infrastruktury financovaný na principu spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem, který bude v Česku realizován. Ministerstvo dopravy to oznámilo v tiskové zprávě. Dostavba 32kilometrového úseku D4 začne nejdříve za dva roky.

„V horizontu tří až šesti let se výrazně omezí evropské prostředky na výstavbu dálnic. Musíme se proto připravovat na jiné modely financování, jako je právě PPP. Do budoucna bychom tímto způsobem rádi stavěli tam, kde máme ucelený úsek dálnice v délce aspoň 30 km a získáme platné územní rozhodnutí. V úvahu přichází například D35 nebo D6,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).

Vítěz soutěže bude zodpovědný za stavbu a její přípravu a také za její financování. Následně bude dalších 25 let zodpovědný za provoz a údržbu dálnice. Stát by měl během této doby vítězi náklady postupně splácet. Vítěz bude mít zároveň na starosti už postavený šestnáctikilometrový úsek rozestavěné dálnice. Poté by měla být celá dálnice předána do vlastnictví státu.

Vláda schválila návrh na dostavbu bývalé rychlostní silnice R4 už v lednu 2016. Původně měla stavba dálnice začít v polovině roku 2017, ale kvůli problémům s přípravou se soutěž zpozdila. Stát dříve odhadoval cenu dostavby D4 na 79 miliard korun, podle ministerstva však díky veřejné soutěži na poradenství pro PPP se cena snížila o více než 50 miliard korun. Ministerstvo loni uzavřelo smlouvu se sdružením společností White&Case, Česká spořitelna a Obermeyer Helika, které státu pomáhají s přípravou projektu a výběrem koncesionáře.

Celý zbývající úsek D4 má platná územní rozhodnutí, nyní se vyřizuje nové stanovisko posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Pokračují také výkupy pozemků v celé délce zbývající trasy. Ministerstvo plánuje dokončit zakázku do poloviny příštího roku.

V Česku se stát v minulosti pokoušel pomocí PPP postavit například úsek dálnice D3 mezi Borkem a Bošilcem, nebo ostravskou část D1, která je „známá“ především kvůli zvlněnému povrchu a následným dopravním omezením. Všechny tyto úseky ale nakonec byly stavěny konvenčním způsobem, tedy financováním prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury.