Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se snaží ve sněmovně prosadit nejvyšší schodek státního rozpočtu v dějinách České republiky 500 miliard korun. Správkyně pokladny sice tvrdí, že mají peníze jít především na investice, opozice však upozorňuje, že není vůbec jasné, kam peníze ve skutečnosti půjdou. Dokonce i komunisté, kteří vládu podporují, nechtějí deficit podpořit, protože jim konkrétní podoba investic chybí.

Osud vládního návrhu na zvýšení schodku letošního státního rozpočtu zůstává ve sněmovně nejistý. Menšinový kabinet ANO a ČSSD navrhl kvůli dopadům šíření koronaviru nárůst deficitu na 500 miliard korun, nemá k tomu ale zatím podporu dalších sněmovních stran. Zástupci vlády jednají o návrhu s opozicí, protože hlasovat pro půlbilionový schodek se zdráhá i KSČM, která dosud rozpočtové plány této vlády podporovala. Premiér Andrej Babiš (ANO) předložil jako poslanec pozměňovací návrh, který v rozpočtu snižuje vládní rezervu.

Sněmovna by měla návrh na zvýšení rozpočtového schodku projednat na mimořádné schůzi příští týden v úterý. Vláda chtěla záměr prosadit zrychleně v legislativní nouzi, komunisté ale plánují podle doporučení rozpočtového výboru hlasovat proti tomu. Komunistům se v návrhu rozpočtu nelíbila vládní rezerva 136,6 miliardy korun bez určení konkrétního účelu investic. Babišem předložený pozměňovací návrh vládní rezervu snížil na 36,1 miliardy korun a zvýšil výdaje u sedmi ministerstev a Správy státních hmotných rezerv (SSHR) a kapitoly Všeobecná pokladní správa.

Schillerová ještě před hlasováním v rozhovoru pro idnes podobu slibovaných investic pouze naznačila: „Do dopravní infrastruktury deset miliard, do boje se suchem 2,6 miliardy, do silnic druhé a třetí třídy pro kraje další miliardu. Potom je to zmíněná kompenzace pro obce přibližně 13 miliard, do konce srpna bude pokračovat dotační program Antivirus. Dále vouchery pro lázeňství, podpora cestovního ruchu, kultury, kreativního průmyslu. A také řešíme, co s automobilovým průmyslem.“

Ekonomové však vyčítají absenci konkrétního plánu. „Proti vládnímu investování v čase ekonomické krize nelze nic moc namítat. Že má smysl, na tom se shodne většina ekonomů. Když však má stát opravdu účinně investovat, peníze jsou jenom jedním z nutných předpokladů. Tím dalším jsou adekvátně připravené projekty k investování. Bude je stát mít? Kde je nejednou vezme, když je doposud neměl? Takže to může skončit tak, že se bude investovat, jen aby se investovalo. A aby se lidem dala práce. Hrozí tedy, že se bude investovat živelně, bez promyšlené koncepce. To je pak lepší neinvestovat vůbec,“ uvedl pro Echo24 Lukáš Kovanda.

O slovech ministryně však pochybuje i bývalý ministr hnutí ANO. „‘Chceme se proinvestovat k prosperitě‘ říká ministryně financí. Proto koalice v Přerově /ANO +ODS/ rozhodla o zastavení všech investic nad 500 tis CZK,“ napsal na Twitter bývalý ministr dopravy za ANO Antonín Prachař.

“Chceme se proinvestovat k prosperitě “ říká ministryně financí. Proto koalice v Přerově /ANO +ODS/ rozhodla o zastavení všech investic nad 500 tis CZK.

— Antonín Prachař (@antonin_prachar) June 16, 2020

Vláda neříká, kam peníze dá

Opozici vadí především nejasné vysvětlení, co vláda zamýšlí s penězi dělat. „Vláda to předložila v naprosto neprojednatelné formě, protože u toho materiálu chybí popis makroekonomické situace, což by vláda, která chce o dvě stě miliard zvýšit deficit, měla dodat. To co mi vadí ještě víc je, že vláda žádá, aby ji byly zvýšeny výdaje do vládní rozpočtové rezervy o 137 miliard, ale současně nespecifikuje, na jaké účely je dá. Vláda ve sněmovně navrhuje, aby se sněmovna vzdala své rozhodovací pravomoci bez toho, aby řekla, jak ty peníze budou vynaloženy a na to žádný své cti dbalý poslanec nemůže přistoupit, pokud výkon své funkce bere vážně,“ řekl pro Echo24 bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Podobně mluví i ostatní poslanci. „Já to přirovnávám k tomu, že se z českého státního rozpočtu stal utržený vagón, který jede samospádem po koleji a protože ho nikdo neřídí, tak nevíme, do čeho a kdy nabourá. Paní ministryně financí pouze chodí do sněmovny a bez dalšího jen navyšuje deficit. Dnes říká 500 miliard a to v situaci, kdy oproti obří slibované pomoci, která měla do ekonomiky směřovat, se do ní reálně nalil pouze zlomeček slibované částky. Já bych ještě chápal, že paní ministryně bude chtít navýšit schodek na 500 miliard ve chvíli, kdyby do ekonomiky napumpovala stovky miliard. Zatím to jsou ale jen desítky miliard,“ řekl nedávno zase ekonomický expert ODS Jan Skopeček v rozhovoru pro Echo24.

„Představte si, že do té velké zelené krabice po mé levici se vešel schodek ‚jen‘ ve výši 40 miliard. A na těch pár listů papíru, co držím v pravé ruce, celých 500 miliard. Z toho celá pětina bez jasného určení. 100 miliard, na které chce vláda od sněmovny dostat bianko šek,“ uvedla zase na Twitteru poslankyně hnutí STAN Věra Kovářová.

Představte si, že do té velké zelené krabice po mé levici se vešel schodek „jen“ ve výši 40 miliard. A na těch pár listů papíru, co držím v pravé ruce, celých 500 miliard.. Z toho celá pětina bez jasného určení. 100 miliard, na které chce vláda od Sněmovny dostat bianko šek. pic.twitter.com/eZZAOTF86y

— Věra Kovářová (@v_kovarova) June 16, 2020

Schodek měl být původně 40 miliard

Schodek měl být v době před rozšířením nákazy koronaviru 40 miliard korun, vláda ho se souhlasem sněmovny postupně zvýšila na nynějších 300 miliard. Občanští demokraté další nárůst deficitu nepodpoří, s vládou jsou o případné podpoře ochotni jednat, když do 31. července přijde s auditem výdajů, s termíny snižování byrokracie či se zrušením superhrubé mzdy a celkovou reformou daní a odvodů. Několik podmínek mají pro svou případnou podporu zvýšení deficitu také Piráti, mimo jiné garanci náhrady výpadků rozpočtů obcí, růstu platů učitelů či prosazení novely exekučního řádu.

SPD požaduje v rozpočtu výdajové škrty. Lidovci chtějí investiční podporu zaměstnanosti třeba dopravní výstavbou nebo digitalizací. Podle STAN vláda zneužívá situaci a chce si zvýšením schodku vytvořit balík peněz pro nákup voličů. Podporu návrh nemá ani u TOP 09. Stejně jako KSČM i další sněmovní strany kritizovaly, že u původně navrhované vládní rozpočtové rezervy 136,6 miliardy korun nebude mít parlament kontrolu nad výdaji státu a že chybí konkrétní podoba plánovaných investic.

Babišem předložený pozměňovací návrh zhruba 100 miliard z rezervy rozdělil do jednotlivých rozpočtových kapitol, připravilo ho ministerstvo financí. U ministerstva práce a sociálních věcí návrh počítá s nárůstem výdajů o 17,6 miliardy na 694,4 miliardy korun. U ministerstva vnitra návrh zvyšuje výdaje o 0,8 miliardy na 82,3 miliardy korun, u ministerstva životního prostředí o dvě miliardy na 17,9 miliardy korun, u ministerstva pro místní rozvoj o 5,3 miliardy na 31,9 miliardy korun, u ministerstva dopravy o 24 miliard na 90,5 miliardy korun, u ministerstva zemědělství o 12,9 miliardy na 69,4 miliardy korun.