Představitelé Evropské unie nechali v pátek na závěr summitu v Praze bez odpovědi nespočet otázek a odložili konečné rozhodnutí o boji proti vysokým cenám energií na příští zasedání. Páteční setkání trvalo mnohem déle, než se předpokládalo, což ukazuje na hluboké rozpory mezi zeměmi ohledně toho, jak nejlépe snížit náklady na energie, a nepřineslo žádný konkrétní pokrok v řadě návrhů, včetně kontroverzního stropu pro ceny plynu, uvedl server Politico.

Technicky vzato byl summit pouze neformálním setkáním, což znamená, že vedoucí představitelé mohli uzavřít pouze předběžné rámcové dohody. Přetrvávající neshody v oblasti energetiky zdůraznily rozsah problému, před kterým evropští lídři stojí. A faktory, které zvyšují ceny, zatím nevykazují žádné známky zmírnění.

Předseda Evropské rady Charles Michel, který zasedání předsedal, obhajoval odvedenou práci a označil za užitečná neformální setkání, která jsou bez tlaku na to, že je nutné přijmout rozhodnutí. Podle něj umožňují zjistit, jaké jsou názory jednotlivých představitelů na různé citlivé otázky. Zatím se ale zdá, že jedinou shodou je, že je třeba najít dohodu, uvedl Politico.

Kvůli patové situaci se tak zřejmě nyní pozornost soustředí na formální summit lídrů EU, který se uskuteční 20. a 21. října. Evropská komise potvrdila, že před tímto setkáním předloží další návrhy. Členské země se tak budou zřejmě přetahovat o vliv.

Některé státy chtějí lidem vracet platby za plyn nad určitou cenu. Jiné chtějí jednoduše omezit cenu, kterou by země EU platily za nákup plynu. Další se snaží o kombinaci těchto nápadů, poznamenal server Politico.

Intenzivně se podle něj také diskutuje o tom, zda zvýšit společný dluh EU, aby se zmírnil spirálový růst cen energií pro lidi. Německý kancléř Olaf Scholz však tuto myšlenku na páteční tiskové konferenci zamítl a trval na tom, že mohou být stále přesměrovány dřívější prostředky EU na obnovu po pandemii nemoci covid-19. Jeho odmítnutí zřejmě rozladí ty, kteří kritizují rozhodnutí Berlína zřídit fond na pomoc s účty za energie, který bude mít k dispozici 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč). Některé země si stěžují, že tento fond je skrytou státní pomocí, která destabilizuje jednotný trh bloku a nechává na holičkách chudší země.

Český premiér Petr Fiala, varoval, že je třeba dodržovat pravidla státní podpory a nelze mít pouze národní řešení. „Potřebujeme evropská řešení,“ řekl, nezmínil se však o Německu. Podobně se vyjádřila i předsedkyně Evropské komise, německá politička Ursula von der Leyenová.

Vystupňovala se také roztržka mezi Německem a Francií kvůli plynovodu MidCat. Ten by měl pomoci dodávat plyn z Pyrenejského poloostrova přes Francii do Německa a dále. Francie se proti projektu postavila a tvrdí, že by trvalo příliš dlouho, než by mohl pomoci zmírnit současnou krizi, a že by pouze udržoval závislost na fosilních palivech. Německo s časovým plánem nesouhlasí, a tvrdí, že by mohl pomoci zmírnit energetickou krizi v Evropě. Francouzský prezident Emmanuel Macron se na tiskové konferenci na otázku, zda se rozhovory mezi Francií a Německem do konce summitu posunuly, vyjádřil vyhýbavě. Ohledně plynovodu dodal, že nejde o spor mezi Francií a Německem, ale o otázku ekologie.

Ještě před energetickými otázkami se představitelé zabývali dalším ožehavým tématem, Ukrajinou. Prostřednictvím videokonference k představitelům v pátek promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když den předtím vystoupil před širším okruhem evropských státníků. Opět vyzval představitele EU, aby poslali Ukrajině více zbraní, což je pro země jako Německo a Francie, které čelí tlaku na zvýšení dodávek svých zbraní, choulostivé téma, píše Politico. Připomíná, že Michel v projevu na závěr summitu sice zdůraznil podporu EU Ukrajině, ale o plánu na zintenzivnění pomoci Kyjevu zaznělo jen málo podrobností. Von der Leyenová naznačila, že EU musí zvýšit svou finanční podporu. Toto téma je však v rámci EU rovněž citlivé a vyvolává napětí, protože země se přou o to, jak strukturovat finanční pomoc devět miliard eur (220 miliard Kč), kterou již unie Ukrajině slíbila.