Jak skutečně dopadnou volby se bude zřejmě rozhodovat až v posledních dnech. Současné průzkumy, které budí značné vášně, odráží pouze momentální náladu voličů, z nichž je navíc značná část nerozhodnutá. Jak se nakonec mohou výsledky avizované několik týdnů dopředu lišit od reality ukazuje i pohled na poslední volby do Poslanecké sněmovny.

Zhruba měsíc před říjnovými volbami roku 2017 se zdálo, že hned za značně unikajícím hnutím ANO na prvním místě bude následovat „triumf“ levice. Druhé a třetí místo měli podle agentur Median, STEM či CVVM obsadit sociální demokraté s komunisty, průzkumy jim poměrně shodně předvídaly zisk kolem 12-13 %. O měsíc později jim však výsledky příliš dobrých zpráv nepřinesly. Obě strany se totiž ve skutečnosti propadly k sedmiprocentním výsledkům.

Opačný příběh se pak psal v případě „protestních“ stran. Stejné agentury připisovaly Pirátům či SPD pouze kolem 6 %, o něco blíže realitě byl STEM a STEM/MARK s 8 % pro SPD. Ve skutečnosti pak obě strany získaly přes půl milionu hlasů voličů a překročily hranici 10 %.

Podobná čísla se pak objevovala i v průzkumech, které vycházely později v říjnu, tedy zhruba týden před uskutečněním voleb. Druhé a třetí místo stále obsazovala sociální demokracie s KSČM, naproti tomu Pirátům agentura STEM přičítala jen 6,9 % hlasů. Například později vítěznému hnutí ANO agentura Median přiřkla 25 % hlasů, u voleb pak hnutí nynějšího premiéra Andreje Babiše získalo přes 1,5 milionu hlasů a dosáhlo bez mála na 30% zisk.

Volební průzkumy budí v posledních dnech s blížícími se volbami značný rozruch. Situace přitom, jak lze vidět i na „archivních“ průzkumech z posledních voleb, může vypadat v konečném důsledku diametrálně odlišně. Velká část voličů se totiž může rozhodovat například až v posledním týdnu před volbami, v průzkumech se stále objevuje skupina mezi 25 a 30 % voličů, kteří si nejsou svoji volbou zcela jisti, podobně tomu bylo i u voleb posledních.

Modely jednotlivých agentur se přitom v některých odhadech výrazně liší, což už před letošními volbami vedlo i k nařčení z údajného uplácení výsledků. Podle analytiků je však důvod o něco více pragmatický. „Jak o tom debatujeme v rámci našeho profesního sdružení SIMAR (Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění), docházíme k tomu, že největší rozdíl je pravděpodobně dán metodou sběru, tedy tím, jak hledáme a oslovujeme respondenty, tedy telefonicky, osobně, po internetu či kombinovaně,“ uvedl pro deník Echo24 analytik Kantaru Pavel Ranocha s tím, že roli mohou hrát i další faktory. „Například jak se zachází s nerozhodnutými voliči, zda a jak se stanovují váhy podle pravděpodobnosti účasti u voleb a mnohé další,“ dodal.

Podle nejnovějšího průzkumu z přelomu srpna a září agentury Data Collect pro Českou televizi, by sněmovní volby nyní vyhrálo vládní hnutí ANO s těsným náskokem na koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) na druhém místě a třetí koalici Pirátů s hnutím Starostové a nezávislí (STAN). ANO by dostalo 25 procent hlasů, Spolu 22 procent a Piráti se STAN 21 procent. S velkým odstupem na první tři příčky skončilo v průzkumu na čtvrtém místě hnutí SPD s devíti procenty hlasů. Ve srovnání s předchozím průzkumem si mírně pohoršilo. Komunisté získali stejně jako v červnu 5,5 procenta a udrželi by se ve Sněmovně. Naproti tomu ČSSD oslabila o jeden procentní bod na čtyři procenta hlasů, a tak by se už do Sněmovny nedostala.

Naproti tomu ve stejné době zveřejněný model agentury STEM pro CNN Prima News ukázal výhru hnutí ANO se značným náskokem. Podle agentury by na přelomu srpna a září získalo hnutí přes 32 % hlasů, druhé Spolu pak 20 procent a třetí Piráti se Starosty 18 procent. Také podle tohoto průzkumu by se do Sněmovny dostali ještě SPD a komunisté, zatímco ČSSD by už na poslanecké mandáty nedosáhla.

Jiný obrázek pak dává ještě agentura Median. Podle jeíjho srpnového modelu by volby vyhrálo ANO s 27 procenty. Druhá koalice Spolu by měla 21 procent hlasů a uskupení Pirátů a STAN 20,2 procenta. V průzkumu agentury Kantar CZ získalo v srpnu ANO 27,5 procenta, zatímco Spolu a koalice Pirátů a STAN shodně 21 procent hlasů. ČSSD v obou zmíněných průzkumech skončila pod pětiprocentní hranicí.

I přes rozdíly lze však v delších časových řadách vidět v současných průzkumech podobné trendy. Analytici upozorňovali na větší vypovídající hodnotu trendů i během jarních měsíců, kdy docházelo k výrazným změnám preferencí v reakci na měnící se koronavirovou situaci. Výrazným trendem byl pak s přelomem roku nárůst koalice Pirátů a Starostů a naopak úpadek hnutí ANO, se zlepšením epidemické situace se však začaly preference opět obracet (více jsme o tom psali například zde).