KOMENTÁŘ

Proč bankéři nečinně přihlíží zdražování

KOMENTÁŘ
Proč bankéři nečinně přihlíží zdražování

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Česko patří spolu s Rumunskem a Maďarskem mezi tři země Evropské unie nejvíc ohrožené měnovou krizí. Ta neznamená nic jiného než prudký pád měny a další zdražování. Když před pár dny přes agenturu Bloomberg vypálila do veřejného prostoru japonská banka Nomura, většina domácích ekonomů se proti ní začala ohrazovat. Tak špatně na tom prý nejsme, protože stále patříme mezi země s na evropské poměry nízkým státní dluhem a velkými devizovými rezervami.

To je aktuální stav, jenže důležitější je trend a ten se v obou případech rychle zhoršuje. Vláda Petra Fialy v této chvíli nemá schodek státního rozpočtu na příští rok pod kontrolou. V této chvíli víme, že bude minimálně 295 miliard korun. To je oficiální návrh. Jenže realita může být výrazně horší, a hlavně vůbec nevíme, jaká bude. Především kvůli stylu, jakým se stropují ceny energií.

Ke stropům pro domácnosti, veřejné instituce a malé firmy přibudou v nejbližší době i velké podniky. Vládní stropy pro koncové zákazníky jsou s 240 eury včetně DPH na megawatthodinu elektřiny a 120 eury u plynu velmi vysoko. Vládní koalice to zdůvodnila právě tím, že nižší stropy si státní pokladna kvůli riziku velkých schodků rozpočtu nemůže dovolit. Pak ale schválila stropy na výrobní ceny pro jednotlivé zdroje. A právě proto se do vysokých částek můžou vyšplhat i kompenzace ze státního rozpočtu. Kdyby byly stropy na výrobní ceny níž, přirozeně by byly nižší i státní kompenzace. Nikdo z kabinetu nevysvětlil, proč se u obnovitelných zdrojů  nastavil u solární energie strop 180 eur a u biomasy dokonce 230 eur​​​, když u jaderné energie je jen 70 eur. Jejich předností má být, že vyrábí velmi levně.

To je nejistota nekontrolovaného růstu státních dluhů. U devizových rezerv je trend podobně riskantní. Na poměry jiných zemí je máme stále velmi vysoké. Jenže centrální banka je už od ledna velmi rychle snižuje tím, že korunu držela dlouhé měsíce před pádem měnovými intervencemi. Nakupuje koruny a prodává eura a dolary.

K zásahu do kurzu sahá proto, že nová většina v bankovní radě pod vedením guvernéra Aleše Michla odmítá tlumit inflaci zvýšením úrokových sazeb. Ty jsou nyní při inflaci 18,6 procenta na sedmi procentech. Guvernér včera při přednášce na Masarykově univerzitě v Brně zopakoval, že sazby už jsou v této chvíli dost vysoké na to, aby tlumily ekonomiku. Obává se, že další zvednutí by zemi stáhlo do recese.

Bez ní se ale inflace nezastaví. A odhady všech institucí včetně ministerstva financí se zatím shodují, že přicházející pád ekonomiky bude mírný. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v úterý přišla s opačným názorem. Za větší riziko než recesi považuje dlouhodobou inflaci, která by mohla skončit v sérii neustálého zdražování a stagnace, jakou vyspělý svět zažil v sedmdesátých letech.

„Dostat pod kontrolu inflaci je teď nejvyšší priorita. I ve chvíli, kdy půjde ekonomika do útlumu. V opačném případě hrozí, že dlouhodobá inflace bude velmi bolet a zásahy, které proti ní budou muset banky udělat, budou ještě bolestivější. Bez nich se ale inflace nezastaví. A odhady všech institucí včetně ministerstva financí se zatím shodují, že přicházející pád ekonomiky bude mírný,“ řekl hlavní ekonom OECD Alvaro Santos Pereira v rozhovoru pro Bloomberg. „Riziko, že se sazby přestřelí, je výrazně nižší, než když se podstřelí.“ To je přesně opačný názor, než skoro ve stejné chvíli zazněl od Aleše Michla.

Není to tak dávno, kdy měnová krize přišla do bohaté a silné Velké Británie během pár dnů a sejmula zbrusu novou premiérku Liz Trussovou. My jsme s naší vysokou inflací a nejistými rozpočtovými schodky hodně zranitelní.

 

24. listopadu 2022