komentář

Gottwald by se divil, jak modré jsou Vysočany

komentář
Gottwald by se divil, jak modré jsou Vysočany

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Pravicová ODS vyhrála volby, ale jen těsně před středovou STAN. Jen těsně deset procent překročily oba levicové subjekty, tedy ANO i Piráti. Tak zní jedna z variant, jak by mohly v příštích letech skončit parlamentní volby. Zatím to je pouze výsledek doplňovacích senátních voleb v Praze 9, zvláště před volbami do europarlamentu nad nimi ovšem nejde jen tak mávnout rukou.

Poražení ve volbách se vždy rozčilují, že se proti nim postavila náhoda. Někdy jim uškodila nekorektní a agresivní kampaň soupeře, jindy selhání vlastního kandidáta nebo třeba slabá účast v některých regionech. Ve všech případech ovšem výsledek není reprezentativní, neodpovídá skutečným náladám obyvatelstva a o jeho spravedlnosti lze pochybovat. Může být i pravda, že volby nedopadly spravedlivě, jiný model na jmenování vládců však v demokracii neexistuje.

Typickým příkladem málo reprezentativních voleb je vybírání senátorů, proto se z doplňovacích voleb v Praze 9 nedělají dalekosáhlé závěry. Volit přece přišlo jen osmnáct procent lidí. Šest týdnů před květnovými volbami do Evropského parlamentu to však není pro strany poražené v devátém pražském obvodě velká útěcha, protože osmnáct procent bylo také účastníků eurovoleb před pěti lety. Jejich výsledek nemůže změnit domácí poměry, přesto se může stát milníkem označujícím změny trendu ve voličských sympatiích.

Pokud ANO získá koncem května 12,5 procenta, jak se to přihodilo v Praze 9, pak to bude důvod, aby opustilo svůj postoj bohorovných vládců a vyostřilo marketingovou strategii. Pokud evropské volby vyhraje nečekaně ODS nebo STAN, pak už bude jasné, že se konečně našel vůdce středopravé scény.

ANO o dvě třetiny méně

Přesto existuje ještě jeden důvod, proč nebrat volby na „devítce“ vážně. Přece jen se konaly v Praze, tedy v prostoru, který je takřka v přímém protikladu se zbytkem republiky. Nutno však upozornit, že senátní okrsek Praha 9 není typickým představitelem hlavního města. Jeho jádrem je sice devátý pražský odvod, kde leží dříve průmyslová čtvrť Vysočany doplněná ještě lidnatějším sídlištěm Prosek, většinu voličů však dodávají vzdálené periferie, od dalšího velkého sídliště Černý Most po satelity v pásu mezi Klánovicemi a Vinoří. V tom se okrsek neliší od libovolné krajské metropole nebo většiny okresních měst.

Varovným nápisem na zdi je výsledek kandidáta ANO, šachisty Martina Hrubčíka. Pokud dostal jen třetinu hlasů ve srovnání se Zuzanou Baudyšovou, která na Praze 9 získala senátorský mandát před pěti lety, pak to je dostatečným svědectvím, že voliči si už uvědomili, jak se změnil výběr kandidátů Babišovy strany. Už neloví kandidáty, kteří by silou osobnosti přivedli ANO nové sympatizanty, ale spokojí se s nevýraznými figurami připravenými splatit funkci poslušností, která není limitována v zásadě ničím. Kandidát Hrubčík vyhrál se čtvrtinou hlasů v jediné části senátního okrsku, na normalizačním sídlišti Černý Most I, které má nejblíže k tomu, co se nazývá panelové ghetto. Pokud se podpora ANO dál posouvá do enkláv, které slouží jako útočiště nejvíc nespokojených či zoufalých lidí, pak to v časech prosperity není dobrá vyhlídka ani v krajích.

ODS mezi paneláky

Hlavní zprávou z doplňovacích voleb však je něco jiného. Vysočany byly mezi válkami společně s Karlínem základnou bolševické frakce KSČ, která v čele s Klementem Gottwaldem ovládla roku 1929 stranu a posléze ji dovedla s pomocí stalinského SSSR k vládě nad Českem. O „rudé Vysočany“ a zvláště odboráře z ČKD nebo Pragovky se komunistický režim opíral dlouhá desetiletí a ještě před patnácti lety zde KSČM dosahovala výsledků přes deset procent. Teď však městský obvod Praha 9 ovládla ODS, přesněji řečeno jeho dlouholetý starosta Jan Jarolím. Ve Vysočanech získal více než třicet procent hlasů a ve vedlejším sídlišti Prosek skoro čtyřicet. Může to znamenat signál, že se v Česku nebude opakovat syndrom prezidentky Čaputové, která vyhrála na Slovensku prostě tím, že neměla nic společného s vládnoucí garniturou, ale ani s nepřesvědčivou opozicí. Přijde někdo nový, už tím je lepší, a my ho budeme volit. V Česku fungují jako nová naděje Piráti, ale Vysočany a Prosek se drží vyzkoušené značky. Kouzlo Pirátů nefungovalo ani v panelácích, které jim v komunálních volbách zajistily místo primátora. Nemá smysl dělat z obliby jednoho pražského starosty dalekosáhlé závěry, dokonce nelze vyloučit, že radikálně rudé Vysočany změnily v průběhu dějin barvu na modrou, zůstaly však stejně radikální jako za Gottwalda.

Samotné Vysočany a Prosek, kde Jarolím starostuje, ostatně nemusí na vítězství ve druhém senátním kole stačit. Jak stojí výše, senátní okrsek Praha 9 obsahuje území satelitů, které zaznamenaly v uplynulých patnácti letech největší příliv obyvatelstva nejen v Praze, ale v celé České republice. S výjimkou Újezdu nad Lesy vyhrál mezi náplavami kandidát Starostů, radní z Vinoře a syn slavného režiséra David Smoljak. Je pravda, že STAN vytvořil do evropských voleb koalici s TOP 09, přesto nejde vyloučit, že se v obnoveném spojenectví stane silnějším partnerem – a tím i nezbytnou součástí jakékoli příští středopravé koalice. K tomu může přispět případný úspěch v okrsku Praha 9.

Výsledky z jednoho senátního obvodu na mocenských poměrech v Česku nic nezmění. Přesto není náhodou, že velká média zvláště ve vlastnictví Agrofertu informace o nich potlačují. Mohou mít symbolický význam, který je potřeba ignorovat – a tím vzbudit dojem, že se vůbec nic nestalo, že nejen na sídlišti Černý Most I nejvíc lidí oceňuje výkony současné vlády ANO a že takřka nikdo nehledá alternativu.

8. dubna 2019