Unikly detaily operace Yellowhammer

Co znamená vypuštění strnada

Unikly detaily operace Yellowhammer
Co znamená vypuštění strnada

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Britští úředníci prokázali, že neztrácejí smysl pro humor ani tváří v tvář nejtěžší politické krizi jejich životů. Plán pro případ odchodu z EU bez dohody nese kódové označení operace Yellowhammer, což je anglický název strnada obecného. Ten je znám svým typickým zpěvem, který v angličtině zní jako „a little bit of bread and no cheese“ (trochu chleba a žádný sýr), což dobře ilustruje očekávání britských plánovačů. V neděli list Sunday Times publikoval analýzu dopadů „no deal“ brexitu a následného spuštění Yellowhammeru, které nasvědčuje, že by chybělo mnohem více než jen chleba a sýr.

Postižen by byl především transport. Zpráva odhaduje, že 50 až 85 % náklaďáků není připraveno na francouzské celníky. Což může vést ke zpoždění vozidel o jeden a půl až dva a půl dne. Kvůli přísnějším hraničním kontrolám tak lze očekávat fronty pro cestující v Doveru, Cheritonu (britský konec tunelu pod Lamanšským průlivem) a na nádraží St. Pancras, což jsou hlavní hraniční kontroly mimo letiště. Než se situace ustálí, tak chaos může trvat až tři měsíce.

Zpráva prorokuje, že celkový objem jídla v Británii neklesne, ale následkem nedostatečného zásobování mohou chybět některé druhy, především netrvanlivých, potravin, což povede k menšímu výběru a k růstu cen. Hrozí nedostatek některých léků.

Následkem cel bude těžce zasažen britský petrochemický průmysl, který masivně vyváží na kontinent. Zavřít mohou dvě rafinerie a o práci mohou přijít dva tisíce lidí. Podle autorů zprávy se vláda nevyhne zavedení kontrol na irských hranicích a také občanským nepokojům.

Zpráva ihned vyvolala obří pozdvižení. I když vládní úniky a analýzy nejrůznějších institucí mluví o možné brexitovské anarchii v podstatě od vyhlášení referenda, jde o první vládní analýzu, která unikla kompletní. Navíc se opírá o relativně nová data, je asi měsíc stará.

Kabinet okamžitě odpověděl, že jde o nejhorší možný scénář, ke všemu je to analýza ještě z časů vlády minulé premiérky, která přípravy zanedbávala. Současná vláda pilně pracuje na opatřeních, jež mají minimalizovat důsledky tvrdého brexitu. Za pravdu jim dávají například zprávy o dění na britském ministerstvu zahraničí, kde teprve nyní začaly reálné přípravy na eventualitu brexitu bez dohody. Šéfové sekcí prý naříkají, že nemají dostatek lidí, neboť úředníci jsou urychleně přesouváni na nové pozice. Evidentně teprve s Johnsonem vládní mašinerie začala brát odchod z EU vážně.

Únik analýzy je součástí vnitropolitické hry, která má zabránit právě variantě odchodu bez dohody. Cílem je buď vystrašit veřejnost, tím vyvolat tlak na vládu a donutit ji ustoupit ze svých pozic. Druhá možnost je, že jde o tlak na proevropské konzervativní politiky. Příští týden se britští poslanci vrátí z prázdnin a očekává se, že opozice okamžitě navrhne vyslovení nedůvěry vládě. Konzervativci mají většinu jednoho hlasu, nad vládou tedy visí Damoklův meč.

Otázkou ovšem je, jestli to antibrexitáři nepřekombinovali. Podle zákona po pádu vlády následuje období dvou týdnů, kdy se hledá nová většina. Opozice doufá, že se vytvoří široká proevropská koalice, která dosadí nového premiéra „národní jednoty“. Nejčastěji se mluví o Kenu Clarkovi. Ten je jedním z nejzasloužilejších členů parlamentu, jako ministr úřadoval ve vládách Margaret Thatcherové, Johna Majora i Davida Camerona. Je to také nejproevropštější konzervativec, který mnohokrát vyjádřil znechucení nad brexitem a několikrát hlasoval proti Mayové. Clarke již dal vědět, že je připraven stanout v čele vlády „národní jednoty“.

Největší překážkou plánu je však hlavní opoziční síla, Labouristická strana. Ta dala vědět, že neakceptuje nikoho jiného jako předsedu vlády, kromě vlastního lídra Jeremyho Corbyna. Ten je zase nepřípustný pro ostatní strany.

Reálně tak hrozí varianta, že za čtrnáct dní se nic nevyřeší. V takovém případě nastávají předčasné volby, ve kterých má navrch Johnson. Podle průzkumu společnosti YouGov chce 48 % Britů raději odchod bez dohody než premiéra Corbyna. Naopak to je 35 %. Případné vítězství může Johnson přetavit v obří většinu, která protlačí nutnou brexitovskou legislativu. Takže nakonec třeba ještě za vypuštění strnada poděkuje.

21. srpna 2019