Dlouho očekávaný originální projekt rozvlněných výškových budov z dílny architektky Evy Jiřičné na pražském Žižkově ve své současné podobě nevyroste. Stavby s výškou až do sta metrů se podle sdělení developera neshodují s požadavky UNESCO. To prý totiž požaduje, aby budovy nepřesahovaly okolní zástavbu. Také pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) tvrdí, že projekt svou výškou do prostředí nepasuje. Šéf České komory architektů Jan Kasl však pro deník Echo24 uvedl, že nesouhlasu s návrhem Jiřičné nerozumí a varuje před „zakonzervováním“ siluety města. Za odmítnutím stavby také podle něj mohou být jiné důvody než požadavky od UNESCO.

Podle majitele developerské společnosti Central Group Dušana Kunovského musí Jiřičná návrh rozvlněných věží v projektu Centrum Nového Žižkova změnit. UNESCO prý totiž ve svém stanovisku požaduje, aby nové stavby na místě dřívějšího areálu Telecomu s 96 metrů vysokou telekomunikační věží nepřesahovaly okolní zástavbu, mohou tak být vysoké maximálně 54 metrů.

„Protože návrh rozvlněných věží není možné snižovat, jelikož by stavby snížením zcela ztrácely své proporce, bude nyní ateliér Evy Jiřičné a Petra Vágnera návrh celé této lokality kompletně předělávat. Stavby budou výrazně nižší a řešené do formy městských bloků s velkým akcentem na zeleň, veřejný prostor a živý parter s mnoha drobnými obchody, službami, restauracemi a kavárnami,“ uvedl k tomu Kunovský.

Původní projekt, který Central Group představil před dvěma lety, počítal s tím, že zde vyroste zhruba 1000 bytů asi za šest miliard korun. Nejnižší z věží měla mít kolem 80 metrů, prostřední zhruba 90 metrů, nejvyšší neměla přesáhnout 100 metrů. Central Group koupil budovu od společnost CETIN ze skupiny PPF v roce 2017.

Podle IPR nebyla výstavba plánována „v partnerství“ s metropolí. „Návrhy ukázaly potenciál území a jeho vhodnost pro umístění nové zástavby. Je však třeba, aby příprava rozsáhlé výstavby v takto významného území byla připravována v partnerství s městem. Návrhu samotných budov musí předcházet shoda na principu uspořádání místa, objemu staveb, jejich výšce, parteru a charakteru veřejného prostoru,“ sdělil deníku Echo24 za IPR Marek Vácha.

Podle Váchy je nutné brát ohled na status města jako památky UNESCO a nižší výška budov nutně nemusí být na škodu. Zároveň však přiznal, že město by mělo namísto rozšiřování využívat hlavně své vnitřní kapacity. „IPR je v tomto v souladu se zákonem o územním plánování, který sám definuje, že se má dodržovat charakter lokality a zástavby. To znamená, že nová výstavba má pasovat do již vystavěného prostředí i svou výškou, což v případě návrhu společnosti Central Group nebylo dodrženo. Nicméně jsme toho názoru, že se pro výstavbu mají využít kapacity uvnitř města namísto jeho rozšiřování do krajiny. Řeč je zejména o brownfieldech, kterých má Praha stovky hektarů,“ poznamenal Vácha.

„UNESCO do zástavby nemá co mluvit“

Také podle předsedy architektonické komory a někdejšího pražského primátora Jana Kasla se nemusí nutně stavět „stometrové bytové věže“. Jejich problémem je podle něj přílišná exkluzivita obyvatel. „Jde o drahé bydlení, a to i provozně, a nedosahujete příjemně promíseného obyvatelného města. Přesto nechápu nesouhlas s těmi třemi domy od Evy Jiřičné,“ řekl deníku Echo24 Kasl.

„Mým osobním názorem je, že UNESCO nemá co mluvit do zástavby, která bezprostředně neovlivňuje pražskou památkovou rezervaci, tedy do dostavby Pankrácké pláně, okolí Nákladového nádraží Žižkov a také právě do areálu CETIN. Svět není perfektní a silueta měst se nedá zakonzervovat, zejména, když máme žižkovský vysílač nebo již postavené „vykotlané zuby“ na Pankrácké pláni,“ domnívá se Kasl.

„Disneylandizace pražské památkové rezervace je daleko horší pro historickou substanci než trochu vyšší domy daleko od ní, byť s dopadem na horizont. Navíc UNESCO pro památkovou rezervaci fakticky nic konkrétního nedělá. Kdyby organizace přispívala značnými prostředky na obnovu vlastníkům historických domů, aby se lépe starali o kulturní dědictví a neprováděli devastační přestavby a podobně, měla by právo něco vyžadovat,“ vyjádřil se Kasl.

Šéf komory architektů však zároveň vyjádřil pochyby nad tím, zda za odmítavým stanoviskem k projektu Jiřičné stojí UNESCO. „Možná se někomu hodilo UNESCO jako důvod pro zamítnutí plánů na tuto stavbu,“ naznačil Kasl. O tom, že UNESCO funguje při rozhodování o schvalování výstavby nových projektů jako „štít“, hovořila i sama Jiřičná v Týdeníku Echo, kde s ní rozhovor vedla Lenka Zlámalová. Přečíst si ho můžete zde.

Podle nového návrhu, na němž ateliér Jiřičné již začal pracovat, má na křižovatce ulic Olšanská a Jana Želivského nově vzniknout park s vodní plochou a uměleckým dílem. V lokalitě budou také oproti původnímu návrhu nájemní byty. „Na rozpracování nové koncepce tohoto projektu nyní ateliér Evy Jiřičné a Petra Vágnera již pracuje, aby tento záměr mohl být do konce roku oficiálně představen politikům, úřadům i veřejnosti a mohlo začít jeho projednávání,“ uvedl Kunovský.

Původní koncept rozvlněných věží ale architekti nechtějí zcela zahodit a hledá se jiné vhodné místo pro jeho realizaci. „Již jednáme o dalších vhodných místech v Praze. Těch ale není mnoho, protože výškové stavby jsou v hlavním městě vždy velmi citlivou záležitostí. Pokud se vhodné místo v Praze nenalezne, pak jsme již dostali některé nabídky na koupi pozemků v Brně nebo Bratislavě. A pokud bychom se ani tam nedohodli, budeme hledat dále v zahraničí,“ dodal Kunovský.

Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO bylo historické centrum Prahy zapsáno v roce 1992. Zahrnuje urbanistický celek Pražského hradu a Hradčan, Malé Strany včetně Karlova mostu, Starého Města s Josefovem, Nového Města, Vyšehradu i jejich jednotlivé památky.