Uživatel českého internetu mohl včera snadno získat dojem, že dlouhá dominance hnutí ANO právě skončila. Je to dojem pochopitelný při pohledu na výsledky posledního průzkumu agentury Median. Hnutí Andreje Babiše bylo téměř pět roků, od tzv. reorganizace policie a následných krajských voleb, v nichž byli sociální demokraté zdecimováni, zvyklé, že od nejbližších soupeřů ho dělí kolem deseti procent. To skutečně přestává platit: Babiš oslabuje a opoziční koalice posilují.

Středopravicové spojení ODS, TOP 09 a KDU-ČSL má o osm bodů méně, tato mezera se za tři čtvrtě roku do voleb zdolat dá. A levostředová koalice Pirátů a STAN už Babišovi doslova dýchá na záda. Je jen o půldruhého bodu za Babišovými 26,5 procenta a na vzestupu. Na vzestupu je i pravý střed, pokud se tyto trendy protáhnou, složí obě uskupení dohromady většinu.

Najednou se ocitly na dohled dvě podstatné změny: 1) že ještě letos v zemi skončí oligarchický režim, 2) ovšem za cenu, že premiéra-bezohledného cynika vystřídá premiér-fantasta, který z vnitřního přesvědčení podporuje nákladné klimatické plány EU bez ohledu na to, jak nám stoupnou životní náklady, kterému nevadí vynucený, hospodářsky nesmyslný přestup k elektromobilitě a který jen tak mimochodem chce českou společnost definitivně převést z reálného do digitálního světa. (Všimněte si, že Piráti poslední rok neprotestovali ani tak proti distanční výuce, jako proti tomu, že stát nezajistil všem postiženým rodinám počítač a internet).

Dědicové pravice, která v republice po roce 1989 provedla transformaci a která famózním 90. letům dala směr, budou v takové vládě mít pocit, že mohou brzdit maximálně tak rozhazování ze státního rozpočtu, naopak v civilizačních tématech, jako je školství, bude dokonána jejich historická prohra.

Tímto klínem se vytluče klín oligarchie, o jejíž existenci v České republice nemůže pochybovat nikdo, kdo čte zprávy o odkladech při vyšetřování unijní dotace na Čapí hnízdo nebo o tom, že Inspekce životního prostředí po otrávení Bečvy hned věděla, že viníkem nebyla premiérova továrna, ale vzorky z přítoku této továrny odebrala pro jistotu teprve čtyři dny po katastrofě.

Která část společnosti bude nositelem načrtnuté změny? Jen s malou mírou zjednodušení by se dalo napsat, že pokud kabinet Bartoš–Fiala–Rakušan–Jurečka vznikne, přejde moc na mladší generaci, než která nepřímo vládne dnes. ANO se minimálně od voleb roku 2017 spoléhá na podporu mezi důchodci, Babiše volí 45 procent voličů z věkové skupiny 65+. Naopak ve skupině 18–54 let, kde nedominoval ani dříve, dál oslabuje.

Piráti–STAN mají baštu mezi prvovoliči, z věkové skupiny 18–24 let k nim inklinuje neuvěřitelných 60 procent. A i v obou dalších kategoriích, tedy až do 54 let, bodují nadprůměrně. Základní tábor pravého středu se nachází ve skupině 35–44 let, z níž chce koalici Spolu volit skoro třetina. V přilehlých věkových skupinách je Spolu lehce nad svým průměrem. Tudíž ve všech věkových skupinách, které se společně chystají zrušit v republice oligarchii, je sice pravice slušně přítomna, ale v každé z nich hraje druhé housle. Může se to za příštích devět měsíců ještě změnit? Teoreticky ano.

V české politice od roku 1989 každý silný lídr vystačil s dechem po dvě volební období. V 90. letech to zavedl Václav Klaus, napodobil ho Miloš Zeman (počítáme-li dechberoucí, byť ještě nikoliv vítězný výsledek ČSSD z roku 1996). Andrej Babiš, historicky třetí skutečně výrazná figura na místě premiéra, je na stejné trajektorii.