KOMENTÁŘ Daniela Kaisera

Tentokrát neprohrál Babiš, ale děti

KOMENTÁŘ Daniela Kaisera
Tentokrát neprohrál Babiš, ale děti

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Blatný odchází, Plaga přežil – to je výsledek včerejší obměny české vlády, nikoliv konečný ortel pro ministra školství. Robert Plaga měl oproti Janu Blatnému v minulých dnech jednu podstatnou výhodu: postavily se za něj některé profesní skupiny, jejichž jméno automaticky dobře zní, především rektoři několika předních univerzit. Stojí za ním také nevládky, které do chodu školství mluví.

Veřejný obraz Plagy v posledních dnech vůbec prodělává prudký vývoj: vzepřel se premiérovi, když ten si přál rychlejší návrat žáků ke vzdělání; na schůzi vládu přesvědčil, aby jednohlasně hlasovala za jeho představu, a tedy proti veřejným přáním premiéra (ta jednohlasnost implikuje, že proti premiérovi hlasoval i Babiš); neprodlouží si členství v hnutí ANO. Nedávno se postavil proti zoufalému nápadu Andreje Babiše řešit zavřené školy „úřednickou maturitou“. Jak málo na jaře 2021 stačí k vyzvednutí na pomyslný piedestal.

Pokud sdílíme přesvědčení, že nejvyšší počet neodučených týdnů pro české školáky v Evropě je národní tragédie, kde je tu Plaga? On nebyl iniciátorem této tragédie, ale vykonavatelem zcela jistě. Když se v říjnu podruhé zavíraly školy, operoval „španělskou studií“, což nebyla žádná studie, ale prachobyčejná simulace šíření viru ve třídě zpracovaná španělskými novinami El País, které předtím porozmlouvaly s jedním epidemiologem v Americe.

Od uzavření českých škol Plaga nežádal po ÚZIS žádné analýzy o tom, jak k šíření viru přispěla výuka. Za celý následující půlrok ÚZIS vyprodukoval jen jakýsi vágní odhad, že přispěla. První trochu zpracované vědecké měření založené na reálných datech a publikované lidmi z 1. lékařské fakulty na základě testů laboratoří SPADIA a dvou pilotních studií došlo k závěru, že skupina dětí byla v každé jednotlivé chvíli jednak míň nakažená než dospělí, jednak že jsou děti méně nakažlivé. To už skoro rok hlásí i některé zahraniční studie. Rozsah, v jakém infekční děti infikují dospělé, u nás žádný státní úřad nezkoumal.

Kdo jde dělat ministra, implicitně přijímá jistou roli, která je dána oním ministerstvem. Ministr financí apeluje na spořivost, ministr obrany chce peníze pro armádu, ministr školství usiluje o fungování škol. Viděl někdo posledního půl roku, že by Robert Plaga za návrat žáků do škol jakkoliv bojoval? Ani na ten ÚZIS si netroufl. Školy zely prázdnotou a úřad, který je v podstatě jen servisní organizací pro dobrý chod škol, řešil v tu chvíli genderovou vyváženost a pro futuro změkčoval osnovy.

Na rozdíl od konstantně ustrašeného byrokrata Plagy je Babiš populista v tom smyslu, že nějak dokáže zavětřit nálady ve společnosti. Pokud ve společnosti sílí nálada: lepší mírný růst nákazy teď než úplný rozklad příští generace, Babiš si toho aspoň všimne, než ho zabrzdí profesní skupiny – protože žije ve strachu z voleb na podzim a bojí se pořád něčeho.

Prozatím tedy slavně vyhráli zastánci ministra „naslouchajícího odborníkům“ proti populistickému premiérovi – výsledkem jsou zčásti nadále zavřené školky, výsledkem jsou zvrhlá pravidla pro první stupeň – každé dítě dva testy týdně, zatímco v průmyslu platí povinnost jednou týdně; a i po úspěšném testu dál roušky v lavicích.

Výsledkem tohoto vítězství je dále ještě rotační výuka, jejíž smysl nejsou příslušní činitelé schopni vysvětlit jinak než hloupoučkou teorií sociální mobility. Tato teorie praví, že při nákaze zavíráme jednotlivé sektory společnosti podle toho, kolik lidských jednotek ztvrdne doma, tedy na papíře. „Ptal jsem se,“ stěžoval si Babiš předtím, než slavně podlehl svým ministrům, „jestli je to podle výskytu infekce. Bylo mi řečeno – ne, je to podle mobility.“

Vzpoura stroje, jímž Robert Plaga dosud byl, se snad nemohla konat při méně vhodné příležitosti.

8. dubna 2021