Skoro desetimiliardový schodek na konci července je jedním z nejhorších výsledků od ekonomické krize. Špatné plnění státního rozpočtu poznamenává fakt, že vypadl skoro dvacetimiliardový příjem z rozpočtu Evropské unie k programovému období let 2007 až 2013. V minulém roce přitom ve stejném období hospodařil stát s přebytkovým rozpočtem více než šestnácti miliard korun.

Vláda Andreje Babiše od začátku roku počítá s napjatým rozpočtem, který má za šest měsíců skončit se schváleným schodkem 40 miliard. Plnění v letošním roce však představuje značný problém, kdy se v květnu dostal státní rozpočet do hrozivého schodku 50,9 miliard korun. Důvodů, proč se státu nedaří dostat se do kladných čísel, je několik.

„Mezi ty výraznější patří zvýšení výdajů na důchody, platy, či transfery samosprávním celkům. K navýšení došlo i u investičních výdajů, které byly v roce 2018 poměrně nízké, i když to zatím vypadá, že se nepodaří všechny tyto prostředky nakonec využít. Je nutné si uvědomit, že vláda plánovala v minulém roce deficit dokonce o 10 miliard korun vyšší než letos, i když se mu nakonec vlivem externích faktorů vyhnula,“ řekl pro Echo24 analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.

Podle něj je důvodem schodku také fakt, že si stát naplánoval v letošním roce výběr daně z přidané hodnoty o sedm procent více než v minulém roce. „Stojí za pozornost například výběr daně z příjmů, DPH, či pojistného na sociální zabezpečení, které v tomto roce za plánem poněkud pokulhávají. Dosavadní letošní trend tak napovídá, že by v těchto oblastech za celý rok mohlo dojít oproti předpokladům k výpadku v řádu jednotek miliard korun, o které by se konečný schodek skutečně mohl zvýšit,“ řekl dále Hradil.

Slabý výběr jak spotřební daně z tabákových výrobků, tak i z přidané hodnoty pronásleduje stát už od začátku roku. „Alarmující je, že stagnuje výběr DPH. Za minulý rok se za první tři měsíce vybralo stejně DPH, jako letos. To je varovné, protože stagnuje navzdory inflaci a ekonomickému růstu. Tam, kde bychom očekávali nárůst pět procent, je nula. Je to varovný trend,“ řekl dříve ekonomický expert a místopředseda Pirátů Mikuláš Ferjenčík.

Česká ekonomika je navíc podle čísel už za svým nejlepším obdobím. „Pokud jde o daně, pak bude letos zajímavé spíše sledovat, zda vládě nepokazí plány zpomalení domácí ekonomiky. Známky ochlazení se již dostavily například v Německu a aktuální data z českého průmyslu naznačují, že se toto může brzy projevit i u nás. To by mělo za následek pokles výběru daní a hlubší schodek rozpočtu,“ uvedl pro Echo24 analytik Vít Hradil.

Zpomalování ekonomiky se netýká pouze České republiky. V letošním roce podobný osud postihne řadu světových trhů. Podle březnových dat OECD dosáhne letošní růst světové ekonomiky 3,3 procent a v roce 2020 3,4 procenta. Oproti předchozí prognóze vydané v listopadu se růst ekonomiky o zpomalí o 0,2 procentního bodu. Na vině je podle zprávy politická nejistota, pokračující obchodní napětí a narušení podnikatelské a spotřebitelské důvěry. V Evropě navíc zuří nejistota ohledně brexitu, známky recese jsou patrné v Itálii a mezi Spojenými státy a Čínou panují obchodní spory.

Pro Českou ekonomiku by znamenal problém horší vývoj u německé ekonomiky. Ta má růst o pouhých 0,7 procenta, i když se dříve počítalo s dvojnásobnou hodnotou. Tuzemská ekonomika by tak mohla dojet na těsnou provázanost s Německem.

„Když si rozebereme podrobněji, proč německá ekonomika neroste a dokonce krátce klesla, zjistíme, že zatím není žádný důvod k panice. Německá ekonomika ve většině ukazatelů zůstává silná. Je navíc pravděpodobné, že ji pomůže nakopnout Evropská centrální banka, která se rozhodla ještě déle držet sazby na nule a rozhýbat nové úvěry,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Dominik Stroukal.