Rakouskem nadále hýbe případ obřího kartelu stavebních společností, které přes patnáct let ovlivňovaly ceny zakázek, rozdělovaly si zákazníky a sdílely mezi sebou citlivé informace. V kauze pravděpodobně největší kartelové dohody v zemi od konce druhé světové války dominují až miliardové veřejné projekty například na stavbu silnic nebo veřejných budov, silně dotčeny tedy byly peníze daňových poplatníků.

Rakouský antimonopolní úřad (BWB) aktuálně podal další žádost o pokutu pro dalších několik společností zapletených do skandálu, o její výši ale zatím rozhoduje kartelový soud. Mezi spolupracujícími firmami byly například i Strabag nebo Swietelsky působící také v Česku.

Kartel monstrózních rozměrů úřady odhalily až v roce 2017, tedy mnoho let poté, co si přes čtyři desítky stavebních firem rozdělilo trh a začalo se domlouvat na cenách veřejných i soukromých zakázek. Za zhruba patnáct let tak mohlo být ovlivněno přes 1800 zakázek a škoda dosáhla stovek milionů eur.

Podle rakouského BVB nejvíce utrpěly veřejné zakázky, kde zadavatelé, až dvě třetiny z veřejné správy, platily mnohem vyšší ceny, na které plynuly peníze z kapes daňových poplatníků. Fungování kartelu již dříve popsal rakouský deník Oberösterreichische Nachrichten.

Jedna ze stavebních firem měla vždy předložit výhodnější nabídku, ostatní firmy přišly s takzvanými „obrannými nabídkami“ nebo se o zakázku vůbec neucházely. Společnosti, které v soutěži o zakázku neuspěly, podávaly zhruba o 0,5 až 3,5 procenta vyšší cenové nabídky oproti vítězi. Firmy, které nezvítězily, pak také dostávaly příplatky u projektů podobné hodnoty. Dohody měly být uzavírány jak mezi dvěma společnostmi, tak i ve větších skupinách. Členové kartelu se totiž pravidelně setkávali a byli v neustálém kontaktu.

Dotčené veřejné zakázky se týkaly například výstavby dálnic, rychlostních silnic, mostů nebo tratí. V oblasti pozemního stavitelství byla postižena realizace škol, zdravotnických zařízení nebo parků a hřbitovů. V soukromém sektoru pak šlo hlavně o výstavbu kancelářských a rezidenčních budov.

Samotné vyšetřování začalo poté, co byla u jedné korutanské stavební firmy nalezena červená složka. V ní byly uvedeny projekty, názvy firem a dary obcím či státním úředníkům.

Známá jsou jména jen několika firem

Antimonopolní úřad podal žádosti o pokuty pro první čtyři firmy (jedné mateřské a tři dceřinné) už v loňském říjnu, a to s tím, že trest může dosáhnout až 10 procent obratu společnosti za poslední rok. O přesné výši pokuty ale rozhoduje až soud, v tomto případě Vrchní zemský soud ve Vídni.

Aktuálně BWB podal žádost o pokutu pro dalších sedm firem a konstatoval pouze to, že se jedná o společnosti kótované na burze. Až do rozsudku totiž platí presumpce neviny, takže názvy firem budou k dispozici až po pravomocném soudním rozhodnutí.

„Probíhá vyšetřování ostatních zúčastněných firem, což následně povede k dalším žádostem o pokuty. Pokud je zjištěno porušení pravidel, může kartelový soud na žádost BWB uložit pokuty až do výše 10 procent z celkového prodeje z předchozího finančního roku. Pokuty se vypočítávají s přihlédnutím k závažnosti a délce trvání protiprávního jednání, zavinění a ekonomické efektivnosti dotčené společnosti,“ sdělila redakci deníku Echo24 mluvčí antimonopolního úřadu Sarah Fürlingerová.

Již od začátku se v souvislosti s případem hovořilo o stavebních gigantech Strabag, Swietelsky a PORR. Ti později sami zahájili interní vyšetřování a hlásili domlouvání cen úřadům. Deník Oberösterreichische Nachrichten pak také zmínil název další ze společností, které již obdržely návrh pokuty, a to společnost Habau. Do kartelu byly zapojeny ale i regionální firmy.

„Celá branže ztratila kredit“

K případu promluvil i někdejší předseda představenstva Strabagu Hans Peter Haselsteiner, který uvedl, že kauza poškodila celé stavební odvětví, tedy i střední a malé podnikání. „Neakceptovatelné postupy těch několika málo z nás na vytvoření kartelu, aby tím vylepšili svůj podíl na zisku, přivádí celou branži a tisíce pracovníku ke ztrátě kreditu,“ uvedl v rozhovoru pro deník Kurier.

Haselsteiner také upozornil na to, že kartel postihl i menší projekty a že se vše zjevně dělo navzdory pozornosti všech interních kontrolních orgánů společnosti. „Uvědomil jsem si, že veškeré naše snahy o edukaci a kultivaci oboru nepřinesly žádné ovoce. Prostě jsme nebyli dost důslední,“ dodal.

Stavební firmy Strabag, PORR a Swietelsky působí také v Česku. Strabag se podílel například na rekonstrukci části dálnice D1 nebo aktuálně na stavbě části D35. Firma PORR staví jeden z úsek dálnice D11, společnost Swietelsky se například podílela na opravě Pisáreckého tunelu v Brně.