komentář Ondřeje Šmigola

Ani koronavirus nepřebil antisemitismus u labouristů

komentář Ondřeje Šmigola
Ani koronavirus nepřebil antisemitismus u labouristů

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Antisemitismus, téma, kterého se britská Labouristická strana nejspíš nikdy nezbaví. Vyplaval na povrch i v době světové pandemie. Pod vedením Jeremyho Corbyna na partaji ulpělo důvodné podezření, že je prolezlá lidmi nepřátelsky naladěnými vůči Židům. Téměř každé dva týdny se objevila nějaká nová antisemitská kauza uvnitř Labour Party. Sám Corbyn měl na kontě několik pochybných vyjádření. Nový stranický lídr Keir Starmer slíbil, že s problémem zatočí a není mu důvod nevěřit. Jenže nyní se objevila rozsáhlá složka, tvrdící, že žádný antisemitismus u labouristů není, ale jedná se o vnitrostranickou sabotáž s cílem smést Corbyna.

Obří složku, čítá 860 stran, doprovází řada podezřelých okolností. Neví se, kdo je jejím autorem, jen že vznikla v posledních měsících Corbynova lídrovství. Původně byla zamýšlena jako dodatek k dokumentům, které strana vydala Komisi pro rovnost a lidská práva. Ta stranu vyšetřuje kvůli podezření z institucionálního rasismu.

Zpráva není dostupná veřejnosti, ale četl ji, či alespoň do ní nahlédl, nejeden britský novinář. Podle nich složka očišťuje Labouristickou stranu a vedení Jeremyho Corbyna ze všech podezření ohledně antisemitismu. Autoři zprávy tvrdí, že protižidovské kauzy byly vyšetřovány naprosto standardním způsobem, stejně jako všechny ostatní vnitrostranické stížnosti. To přímo protiřečí závěrům investigativního pořadu BBC Panorama, jenž došel k tomu, že tyto kauzy strana zametala pod koberec. Dále složka dochází k závěru, že pokud k nějakým nesrovnalostem při vyšetřování stížností na antisemitismus došlo, mohou za to Corbynovi nepřátelé, snažící se ho poškodit.

Do složky nahlédl a citoval z ní deník The Guardian. Podle něj zpráva říká, že „je dostatek důkazů o převládající hyperfrakční atmosféře na ústředí strany, což, zdá se, ovlivnilo rychlé a rozhodné vyřizování disciplinárních stížností“. Dále tam stojí: „Zdá se, že někteří zaměstnanci se v krajní míře domnívali, že čím hůře se věci vyvinou pro Labouristickou stranu, tím budou šťastnější, neboť by to mohlo urychlit odchod Jeremyho Corbyna z úřadu.“ Lidé pověření vyšetřováním prý „se zdáli demotivovaní, nebo hlavně se zajímající o práci, která by pomohla frakční agendě“.

Složka také obsahuje uniklé soukromé zprávy Corbynových nepřátel. O jeho přívržencích píši jako o „trots“, což je zkratka pro trockisty. Corbynův hlavní tiskový mluvčí Seumas Milne je pro ně „Drákula“ a šéfka jeho kanceláře Karie Murphyová zase „Medúza“.

Zprávy se okamžitě chytlo levicové křídlo labouristů. To stále oplakává Corbynův konec. Nyní mají v ruce důkaz, že dvě volební porážky za sebou, z toho ta druhá nejhorší v poválečných dějinách strany, nebyly zapříčiněné neschopností Corbyna a nevolitelným programem, ale sabotáží uvnitř strany. Pro Starmera to představuje problém, doufal, že sjednotí stranu a připraví ji na volby, místo toho musí čelit vzbouřeným radikálům. Ti pro začátek požadují zveřejnění celé zprávy.

Mimo levicové křídlo labouristů však uniklé útržky mnoho lidí nepřesvědčili. Důvěryhodnější a nezávislejší zdroje tvrdí totiž přesný opak. Zdá se, že se jedná o pokus corbynistů za prvé vyvrátit nařčení z antisemitismu, za druhé hodit vinu za zpackané volby na někoho jiného.

Radikálové vlastně pokračují ve stranické tradici. Zběsilé frakční boje k Labouristické straně patří od nepaměti. Jasně to ale ukazuje, že jestli Starmer chce někdy plně dostat stranu pod kontrolu a vyhrát volby, musí se zbavit Corbynových pohrobků. Do té doby Británie bude bez standardní levicové strany.