KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠMIGOLA

Když se progresivismus dostane do armády

KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠMIGOLA
Když se progresivismus dostane do armády

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

„Chci, abyste si pamatovali, že žádný parchant nikdy nevyhrál válku tím, že by zemřel za svou zemi. Vyhrál ji tím, že donutil jiného ubohého, hloupého parchanta zemřít za tu svou,“ zní jeden z nejslavnějších citátů amerického generála George Pattona. Bohužel uvedené věty nejspíše nikdy neřekl, pochází totiž z jeho životopisného filmu Patton.

Nicméně dobře ilustrují jeho pohled na svět. Například jeho prohlášení „Nejrychlejší způsob, jak ukončit válku, je dostat ty parchanty, kteří ji začali. Čím rychleji je vypráskáme, tím rychleji se budeme moci vrátit domů“ je již pravé. Patton byl jenom jeden z mnoha naprosto nesnesitelných, namyšlených a po slávě prahnoucích amerických velitelů druhé světové války. Zároveň většina z nich byli jedni z nejefektivnějších válečníků své doby, kteří dokázali porazit nacistické Německo a imperialistické Japonsko. Srovnání s Pattonem se vynořila díky nedávnému proslovu amerického generála Marka Milleyho, současného předsedy sboru náčelníků štábu čili nejvýše postaveného amerického vojáka.

Ten byl během slyšení v Kongresu tázán na takzvanou „kritickou rasovou teorii“ a na její používání v armádě. Milley se sice snažil upozornit na to, že kritickou rasovou teorii studuje, ale ještě to neznamená, že vyznává její závěry. „Myslím si, že pro ty z nás, kdo jsou v uniformě, je důležité mít otevřenou mysl a být sečtělý,“ začal Milley své prohlášení. Chvíli poté řekl: „Chci pochopit bělošský vztek, a to jsem běloch.“ To naznačuje, že alespoň přijímá, že něco jako bělošský vztek existuje. „Co je tedy špatného na tom, že máme určité situační znalosti o zemi, kterou máme bránit? Osobně mi připadá urážlivé, že obviňujeme armádu Spojených států naše generály, důstojníky a poddůstojníky z toho, že jsou woke a podobně, protože studujeme nějaké kolující teorie... Kritická rasová teorie vznikla před lety na Právnické fakultě Harvardovy univerzity a tvrdila, že ve Spojených státech existovaly před občanskou válkou zákony, které vedly k rozdílu v moci Afroameričanů, již byli v době vzniku této země bráni za tři čtvrtiny člověka,“ zakončil Milley.

Problém je, že generál nemá tak úplně pravdu. Z kritické rasové teorie se v posledních dnech stalo v Americe velké téma. Konzervativci začali upozorňovat na to, že se začíná široce vyučovat ve školách a slouží k indoktrinaci dětí. Liberálové se v podstatě brání třemi způsoby. Zaprvé tvrdí, že není pravda, že by se kritická rasová teorie vyučovala na školách či hrozilo její zavedení. Zadruhé argumentují tím, že se nejedná o nic nového, teorie vznikla někdy v sedmdesátých a osmdesátých letech na Harvardu a konzervativci ji nechápou. Zatřetí, i pokud se vyučuje, nejde o nic špatného. Jde jen o výuku toho, že rasismus je špatný a v USA v minulosti bylo otroctví. Částečně tyto názory opakuje i Milley.

Jenže je to zavádějící. Kritická rasová teorie vzešla z kritické teorie, kterou vymyslela takzvaná Frankfurtská škola čili skupina marxistů působících v Německu. Ti tvrdili, že sociální problémy jsou spíše způsobené mocenskými strukturami a kulturními předpoklady. Došli k tomu, že aby teorie mohla být považována za kritickou, musí identifikovat, co je špatně se současným stavem, identifikovat agenta změny (v jejich případě vždy proletariát) a vytvořit standardy, podle kterých budou poměřovat své úspěchy. Teoretizování, které nevedlo k aktivismu, bylo „buržoazní“.

V sedmdesátých letech skupina harvardských akademiků vyměnila sociální hledisko, na kterém ti frankfurtští jako dobří marxisté trvali, za rasové, čímž vznikla kritická rasová teorie. I když se označení „kritická rasová teorie“ používá dnes, většinou lidé, jak na levici, tak na pravici, nemají na mysli suchou, čtyřicet let starou akademickou úvahu, ale současné šílenství poměřovat vše v USA rasově. Opravdu nejde o výuku historie otroctví. Jeden newyorský ředitel vyprávěl rodičům, jak se na své škole snaží „rozebrat bělošství a nepřipustit, aby se bělošství znovu prosadilo“. V Cupertinu v Kalifornii se žáci třetí třídy měli klasifikovat podle míry své „moci a postavení“, něco podobného se opakovalo na škole v Missouri. Největší školní okrsek v Severní Karolíně zahájil kampaň proti „bělošství v edukačním prostoru“. Podobné případy jsou k vidění napříč Amerikou.

Někteří konzervativci obviňují zastánce kritické rasové teorie z neorasismu. Například texaský senátor Ted Cruz prohlásil, že jsou stejně rasističtí jako členové Kukluxklanu. To jsou možná silná slova, ale faktem je, že propagátoři kritické rasové teorie nechtějí svět, kde jsou si všichni rovni, bez ohledu na barvu kůže. Naopak jsou barvou posedlí. Z jejich pohledu si běloši nesou dědičné hříchy a nikdy se od nich nemohou oprostit, zatímco černoši jsou věčné oběti bez jakékoliv osobní zodpovědnosti.

Konzervativci se obávají hlavně dvou věcí: že jejich děti budou touto ideologií indoktrinovány a že to negativně ovlivní chod státu. Proto takové pobouření nad slovy generála Milleyho. Armáda by se podle nich měla zabývat hlavně tím, jak zabít nepřátele Ameriky, ne studiemi pochybné teorie. Bojí se, že armáda ztrácí svou bojeschopnost a stává se jen další institucí snažící se o sociální spravedlnost. Proto v květnu podobné pozdvižení vyvolalo porovnání ruského a amerického armádního náborového videa. Zatímco ruské ukazuje osvalené vojáky, kteří skáčou z letadla, brodí se sněhem a pálí z odstřelovacích pušek, to americké je animované. Zobrazuje dívku vyrůstající v homosexuální rodině, která již odmalička „pochodovala za rovnoprávnost“ a k armádě se přidala mimo jiné i proto, aby bořila stereotypy. Není jisté, jestli by takováto vojačka dokázala zabít toho pattonovského „parchanta na druhé straně“, nebo by se mu snažila vysvětlit „kritickou rasovou teorii“.

Nejsou však jen špatné zprávy. Vše nasvědčuje tomu, že rodiče jsou z výuky kritické rasové teorie opravdu nešťastní. Očekává se, že ty školní rady, které jsou v Americe často volené a jež vyznávají kritickou rasovou teorii, čeká politický masakr. Republikáni vycítili, že je to silné téma, a chystají se ho zdvihnout ve volbách příští rok. K výuce „bílého hněvu“ v armádě se vyjádřil i ministr obrany a bývalý generál Lloyd Austin. „Rozhodně to nezní jako něco, co by se mělo dít,“ prohlásil. Austin, na rozdíl od Milleyho, je černoch.

 

25. června 2021