Ukrajina si ve středu připomíná výročí své nezávislosti, úřady ale v obavě ze zesílení ruských útoků a náletů zakázaly hromadné akce. Namísto tradiční vojenské přehlídky se v centru Kyjeva koná výstava zničené ruské vojenské techniky. Kromě Dne nezávislosti připadá na středu ještě jedno výročí – právě před půl rokem, 24. února, začala ruská vojska na rozkaz prezidenta Vladimira Putina invazi na Ukrajinu, která si podle odhadů vyžádala desítky tisíc životů a miliony lidí vyhnala z domovů.

Největší nebezpečí tkví v ostřelování ukrajinských měst několika raketami či střelami s plochou dráhou letu o svátečním dni v podvečerních hodinách, kdy se lidé vyskytují ve větším množství na jednom místě, varoval podle agentury Unian v televizi plukovník Oleh Ždanov. Na úder v podobě odpálení desítek raket na jediný cíl Rusku už sotva stačí munice, ale může odpálit na jednotlivá města dvě a více střel, odhadl vojenský expert. Mychajlo Podoljak z prezidentské kanceláře uvedl, že v ohrožení je především Kyjev.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před pár dny odhadl, že ruské jednotky během půl roku války odpálily proti Ukrajině přibližně 3500 střel – a případy ostřelování ruskými děly a raketomety jsou tak četné, že je prostě není ani možné spočítat.

Před hrozbou masivních útoků na státní instituce na Ukrajině varovalo i americké velvyslanectví, které znovu vyzvalo všechny americké občany, aby neprodleně opustili zemi. Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina je na útoky připravena a je schopna na ně Rusku odpovědět silným úderem.

„Budou do nás bít – a dostanou odpověď, silnou odpověď. Každým dnem tato odpověď bude sílit. Bude stále silnější a silnější,“ řekl Zelenskyj během úterní tiskové konference se svým polským protějškem Andrzejem Dudou. Prezident podle médií uvedl, že jej ukrajinská rozvědka a zahraniční partneři informovali ohledně ruských plánů a že o svátečním dnu hrozí zvýšený počet ostřelování a náletů. Toto nebezpečí ale podle Zelenského hrozí každý den války Ruska proti Ukrajině.

„Pro mne jako prezidenta – a jsem přesvědčen, že i pro každého Ukrajince – je stejné, zda je ohrožen Kyjev, Černihiv či Donbas. Všude tam žijí Ukrajinci. I v Charkově, v Záporoží. Odpověď bude a bude i z těchto měst,“ dodal Zelenskyj podle listu Ukrajinska pravda.

Obavy ohledně Záporožské elektrárny

Rusko na Ukrajinu zaútočilo 24. února ve snaze zmocnit se během bleskové ofenzivy Kyjeva. Narazilo ale na prudký odpor ukrajinských sil, které donutily ruská vojska ke stažení. Boje se tak přemístily do oblasti Donbasu, uhelné pánve na východě země, a na zemědělský jih.

Ukrajina již několik týdnů hlásí, že na jihu podniká protiofenzivu, kterou ale podle Kyjeva brzdí pomalé dodávky západních zbraní. Generální tajemník OSN António Guterres během své páteční návštěvy v Oděse, když byl dotázán, jaké vkládá naděje do budoucnosti, rozvážně mluvil o „složité situaci s nejasnými vyhlídkami na mír“.

V Mykolajivu, který je důležitým regionálním centrem a před válkou měl bezmála půl milionu obyvatel, se zdá, že válka už není nic nového. Plakáty na podporu ukrajinských vojáků jsou od zimy promáčeny, potrhány jarními větry a vyběleny letním žárem. Švy pytlů s pískem navršených u zábran se začínají trhat a prorůstá jimi plevel.

V prvních týdnech války dopadla na sídlo regionální správy raketa, která zabila 37 lidí. Zůstala po ní rozšklebená díra, která je nyní jednou z mnoha jizev tohoto přístavního města, čelícího neustávajícímu ostřelování.

Minulý týden byla dvakrát zasažena tamní Černomořská národní univerzita Petra Mohyly. Zůstal vylomený hlavní vchod, zničené stropy a vysypané okenní sklo. Přes zničené průčelí je vidět do učeben.

„Útočí na školy, nemocnice, přístav a městskou infrastrukturu,“ stěžuje si ve zdevastované učebně rektor univerzity Leonid Klymenko. „Je jasné, že chtějí úplně zničit ukrajinské vzdělání, ukrajinský duch, zničit vše, co je ukrajinské,“ pokračuje Klymenko.

Minulý měsíc vyjednaly OSN a Turecko obilnou dohodu, která zmírnila ruskou blokádu ukrajinských přístavů na pobřeží Černého moře a umožnila Kyjevu, aby obnovil vývoz obilí, na němž mnoho zemí závisí.

V pátek přístav v Oděse navštívil António Guterres, aby se na provádění dohody, která, jak se zdá, funguje, podíval na vlastní oči. Jeho cestu ale zastínily rostoucí obavy ohledně ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny.

Elektrárna, která je největší v Evropě a leží asi 200 kilometrů severovýchodně od Mykolajivu, je od začátku války obsazená ruskými vojáky a pravidelně čelí ostřelování, což vyvolá obavy ze závažné jaderné katastrofy.

„Nebude snadné v dohledné době najít cestu k míru, ale je potřeba vytrvat, poněvadž mír je opravdu to nejdůležitější na světě,“ uzavírá v komentáři pro AFP Guterres.