komentář Ondřeje Šmigola

Pomůžou migranti Trumpovi?

komentář Ondřeje Šmigola
Pomůžou migranti Trumpovi?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Emočním vrcholem evropské migrační krize v roce 2015 byla fotografie mrtvého tříletého Alana Kurdího na turecké pláži. Fotografie vyvolala, tedy alespoň v levicově zaměřených kruzích, vlnu solidarity s uprchlíky. Po světě se za Alana držely minuty ticha. Magazín Spiegel vyzval Angelu Merkelovou k reformě či ke zrušení uprchlické politiky. Alanův otec, Abdullah Kurdí, přednesl v britské televizi Channel 4 vánoční projev, který kanál vysílá jako alternativu k poselství královny. Jelikož deklarovaným cílem rodiny byla Kanada, kauza zasáhla i do tamějších federálních voleb. Migrační krize v Evropě od té doby ustala, zato na druhém konci světa vypukla nová. Zdá se, že půlka Latinské Ameriky se rozhodla přestěhovat do USA. Po tomto týdnu mají Spojené státy i vlastní kauzu s mrtvým dítětem.

Óscar Martínez se utopil společně se svou ani ne dvouletou dcerou, když se pokusil přeplavat Rio Grande z Mexika do Texasu. Fotografie mrtvého otce s dcerou v úterý a ve středu prolétla všemi americkými médii. Zdůraznila tak krizi, která se odehrává na jižní hranici Spojených států. Koncem roku 2018 hranice začala zaznamenávat zvýšený nápor migrantů. V březnu demokraté i republikáni začali uznávat, že USA čelí migrační krizi. V květnu americká hraniční stráž hlásila, že zadržela 132 887 nelegálních migrantů. Současná migrační vlna je největší od roku 2007. Uprchlické tábory jsou přeplněny, soudci, kteří mají na starosti vyřizování azylových žádostí, nestíhají.

Někteří komentátoři upozorňují, že v dlouhodobém horizontu se nic mimořádného neděje. V roce 2000 bylo na mexické hranici zadrženo 1,6 milionu nelegálních migrantů. Jenže se zásadně změnila struktura migrantů. Kolem přelomu tisíciletí většina zadržených byli Mexičané, kteří si jezdili do USA přivydělat. Rodiny měli doma a po nějakém čase se k nim vraceli. Mnoho z nich bylo zadrženo opakovaně, což zvyšovalo čísla. Jejich původ také usnadňoval jejich deportaci. Jednoduše byli převezeni do Mexika.

Současní migranti jsou však rodiny ze Střední Ameriky, které se netají touhou ve Spojených státech zůstat. Navíc se naučili právnickou kličku, že musí požádat o azyl. Zatímco normálního migranta může policie deportovat bez soudního rozhodnutí, lapení Mexičané tak byli do 72 hodin zpět doma, pokud požádá o azyl, musí jeho případ prozkoumat úřady. Rodiny s dětmi nesmí být podle soudního rozhodnutí z roku 2015 zadržovány déle než 20 dní. Jsou proto propuštěny s tím, že se k imigračnímu soudu dostaví dobrovolně. Systému se říká „chyť a propusť“ a pro migranty představuje téměř zaručený způsob, jak se dostat do USA, zvláště pokud s sebou mají děti. Převaděčské gangy proto používají „rotující děti“, které jsou připojeny ke skupince a tváří se jako příbuzní. Když je „rodina“ chycena a propuštěna, dítě se vrátí převést další skupinu.

Prezident Donald Trump se nejdříve snažil reagovat tvrdě. Vyhlásil nulovou toleranci, s tím, že migranti musí být zadržováni až do soudního rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že podle amerických zákonů děti nesmějí být vězněny, byly často odebrány rodičům a umístěny do opatrovnického systému. Ten se rychle naplnil. Děti tak přežívaly v podmínkách, které se příliš nelišily od vězení. Násilné rozdělování rodin bylo sice plánovaným záměrem Trumpovy administrativy, doufala, že tím odstraší migranty, ale byla to PR katastrofa. S odebíráním dětí nesouhlasili ani republikánští voliči a od praxe se rychle upustilo.

Problém se tím nevyřešil. Mezi migranty je celá řada nikým nedoprovázených mladistvých, takže záběry dětí spících na betonových podlahách s fólií místo deky neustaly. Tábory pro dospělé jsou taktéž přeplněné. Ve všech jsou podmínky děsivé, chybí postele, hygienické potřeby, několik dětí v nich zemřelo.

Demokratická progresivistická hvězda Alexandria Ocasiová-Cortezová přirovnala zařízení pro migranty ke koncentračním táborům, za což schytala okamžitou kritiku, například i od památníku v Osvětimi. Kongresmanka Ocasiová-Cortezová krátce poté přišla s výzvou, aby lidé bojkotovali firmy, které dodávají zařízení do táborů pro migranty. Předtím měli migranti mýdla málo, pokud se prosadí záměr AOC, jak se političce také říká, nebudou mít žádné, stejně jako další nutné vybavení. Již slaví první úspěchy. Výzvu poslechli zaměstnanci nábytkářské firmy Wayfair, která do táborů dodává postele, a ohlásili na protest stávku. Druhý největší finanční dům v USA Bank of America ohlásil, že ukončuje spolupráci s těmi firmami, které provozují tábory pro migranty.

Situace je natolik vážná, že se spojil republikány ovládaný Senát s demokraty kontrolovanou Sněmovnou reprezentantů a urychleně schválily 4,5 miliardy dolarů humanitární pomoci pro tábory.

Pokud krize neustoupí, je velmi pravděpodobné, že se stane velkým tématem nadcházejících prezidentských voleb. Vzhledem k tomu, že většina demokratických kandidátů na prezidenta nadbíhá progresivnímu křídlu, které si přeje otevřené hranice, tvrdý postup od nich nelze očekávat, což potvrdily první prezidentské debaty. Pravicový deník New York Post o nich informoval na přední straně titulkem: „Všichni hlavní kandidáti demokratů zvedli ruku pro zdravotnictví pro ilegální imigranty zdarma.“ Pokud však demokraté místo plánů, jak zlepšit ilegálům život, nepřijdou s plánem, jak jim zabránit dostat se do Ameriky, dá se očekávat, že situace se bude zhoršovat. Podle průzkumu společnosti Gallup 42 milionů Latinoameričanů by se rádo přestěhovalo do USA.

Trump sice promrhal dva roky, kdy republikáni kontrovali obě dvě komory Kongresu a mohli mu dodat jeho vytouženou zeď na hranici, nicméně nyní je to jeden z mála plánů, který by mohl fungovat. Koneckonců Evropané díky plotům zastavili vlastní migrační krizi. První krok k řešení Trump podnikl začátkem června, kdy vyhrožoval zavedením obřích cel na Mexiko, pokud nezačne spolupracovat s USA. Zdá se, že hrozba zafungovala, Mexičané vyslali 6000 vojáků na svou jižní hranici. Migranti tak mohou být dalším dílem skládačky, která prodlouží Trumpův pobyt v Bílém domě o další čtyři roky.

29. června 2019