Kauzy o střetu zájmů předsedy vlády Andreje Babiše ohrožují pozici České republiky při vyjednávání podmínek Společné zemědělské politiky Evropské unie po roce 2021. Myslí si to Asociace soukromého zemědělství, podle které je nezbytné zastavit stávající model vycházející z podpory pro největší hráče v oboru zemědělství. Společná zemědělská politika Evropské unie se řeší mezi jednotlivými ministry už od loňského června. Jedním z největších témat je snaha dotace zastropovat, aby nedocházelo k přeplácení velkých společností.

Asocice soukromého zemědělství upozorňuje, že audity vydané Evropskou komisí ohledně střetu zájmů Andreje Babiše poškozují renomé celé České republiky. „Na základě veřejně dostupných informací o vážném podezření ze systémového a dlouhodobého střetu zájmů předsedy vlády Andreje Babiše v čerpání evropských dotací se nelze než obávat významného ohrožení důvěryhodnosti českých soukromých zemědělců a potažmo celé ČR, a to nejen před orgány Evropské unie,“ uvádí asociace. Podle nich by čeští zákonodárci měli zamezit dalšímu poškozování jména České republiky.

Malí zemědělci navíc vyzývají ministerstva, aby vyhodnotila zjištění auditů a přijala potřebná opatření. „Žádáme, aby zejména ministerstvo zemědělství přestalo nadále podporovat stávající model zemědělské výroby, který historicky vychází z násilně kolektivizovaného zemědělství a principiálně vytváří podmínky pro supervelké agrární holdingy v desítkách tisíc hektarů. Tento model evidentně poškozuje přírodní zdroje, venkov i krajinu a tím snižuje prostor pro budoucí generace a naopak může být rizikem zneužití prostředků daňových poplatníků, přičemž nic z toho není ve veřejném zájmu,“ uvádí asociace.

Ministerstvo zemědělství však odmítá, že by se reputace České republiky při jednáních snižovala. „Jde o prohlášení Asociace soukromého zemědělství bez konkrétního uvedení důvodů, proč by mělo docházet k oslabení pozice ČR. Ta má jinou pozici než některé další státy v otázce zastropování, nicméně stejnou pozici v mnoha dalších bodech reformy Společné zemědělské politiky (SZP), kde jsme součástí vyjednávacích koalic. Každá stát má rovněž svá specifika, která do návrhu SZP uplatňuje. Tudíž nelze říct, ze máme oslabenou pozici,“ řekl pro Echo24 mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Poškození reputace po Babišových aférách však přiznává i agrární analytik Petr Havel. „Obecně nás to poškozuje, protože se ukazuje, že Česká republika nečerpá dotace způsobem, jak je to v záměru Evropské unie. Nejsme v tomto směru věrohodní,“ řekl pro Echo24 Petr Havel. „Náš specifický problém je kauza okolo auditů a případ holdingu Agrofert. I jiné země čerpají špatně a mají vysokou chybovost a je to velice běžné. Jižní země Itálie, Řecko nebo Španělsko jsou v tomto ohledu ve stejných problémech,“ dodává Havel.

Celá kauza kolem auditů od Evropské komise však podle Havla odhalují problém, na který malí zemědělci spolu s Evropskou unií už dlouhodobě poukazují. „Poškozuje nás celá kauza našeho premiéra. Na druhou stranu je potřeba říct, že tato kauza je jedním z argumentů, proč se mají velkým korporátním firmám dotace krátit nebo úplně zastavit. Na tomto příkladu je krásně vidět, že se to může zneužít s mocí exekutivní či kapitálovou. To je něco, na co se v Evropské unii dlouhodobě poukazuje. Babiš tím nechtěně poskytl Evropské komisi argument k tomu, aby se dotace zastropovaly a spíše se dostaly k malým a středním podnikům,“ řekl Petr Havel.

Stát odmítá strop na dotace

Zastropování dotací provází velký lobbing, ke kterému se přidává i Česká republika. Ta zastává pevný názor, aby se strop v dotacích vůbec nezaváděl. Evropská komise však navrhuje, aby zemědělské podniky získávaly tzv. dotace na hektar, které by ale byly omezeny na částku 60 tisíc eur pro jeden zemědělský podnik. Ve výsledku by to znamenalo, že dotace by směřovaly více do menších a středních podniků, a ne do zemědělských gigantů.

Za dotace bez stropového omezení bojuje například Zemědělský svaz, podle kterého by byly ohroženy na dva tisíce podniků s rozlohou vyšší než 500 hektarů. „Podpora by měla být zachována zemědělským podnikům bez ohledu na jejich velikost. ČR je v tomto ohledu specifická, kdy disponuje nejen největší průměrnou výměrou zemědělského podniku (133 hektarů), ale i jednou z největších průměrných výměr ekologického podniku (120 ha),“ uvádí materiál ministerstva zemědělství, který schválila vláda Andreje Babiše v lednu loňského roku.

Proti zastropování dotací je nejčastěji od velkých podniků používán argument, že v tuzemském zemědělství dominují velké koncerny, které by horní hranice plateb postihla. Na podobném postoji má zájem i holding Agrofert, který má Babiš zaparkovaný ve svěřenském fondu. Dotace ve stejném oboru navíc pobírá i Miroslav Toman starší, otec ministra zemědělství, na společnost Agrotrade, kterou většinově vlastní.

Drobní živnostníci ale namítají, že v dotacích vidí příležitost vrátit do české krajiny biodiverzitu a oživení českého venkova. Farmáři mají podporu právě u Evropské komise, která chce směřovat podporu malým a středním podnikům.