Věděli jste, jak se neznámý, nevyzpytatelný a nakažlivý virus u vás šíří, a tutlali jste to. Umlčovali jste ty, kdo chtěli varovat. Manipulovali Světovou zdravotnickou organizací, WHO. Ještě den předtím, než jste dali do neprodyšné policejní karantény sedmdesát milionů lidí v okolí Wu-chanu, odtud startovala letadla do celého světa. S tisíci turisty a obchodníky. Nakazili jste nás. Nakazili jste nás svým podlým zametáním reality pod koberec. 

S postupující pandemií wuchanského koronaviru, způsobujícího nemoc COVID-19, se z řady zemí šíří hlasy po mezinárodním vyšetřování, co se s koronavirem v Číně skutečně odehrálo. Spolu s tím už rovnou padají návrhy na obrovské reparace, které by měla Čína zemím, kam se jejím tutláním virus dostal, zaplatit. Ostré hlasy znějí nejen z Ameriky, která byla už před koronavirem s Čínou v ostré obchodní válce, ale i ze zemí k Číně dosud velmi vstřícných, jako je Německo. 

Ministryně zahraničí Marise Payneová řekla australské stanici ABC, že Čína by měla být ochotná se vyšetřování zúčastnit. „Musí se to stát realitou. Ano, my to podporujeme a očekáváme a věříme, že Čína bude spolupracovat.“ Payneová přiznala, že její znepokojení čínskou netransparentností je na „velmi vysokém bodě“. Podotkla, že vyšetřování by neměla provádět Světová zdravotnická organizace (WHO), protože by zřejmě nedokázala zajistit nezávislou perspektivu. Australský ministr zdravotnictví Greg Hunt řekl, že Austrálii pomohlo, když šla proti doporučení organizace a zakázala čínským občanům vstup do země jako jedna z prvních. Podle australského premiéra Scotta Morrisona jsou některé výtky na adresu WHO oprávněné, ačkoliv připustil, že v jiných ohledech byla organizace nápomocná.

Důkladnou analýzu, jak se koronavirus rozšířil z Číny, žádá Donald Trump. Nevyloučil ani to, že virus mohl vzniknout v laboratoři ve Wu-chanu. Varoval Čínu, že pokud je za nákazu „vědomě odpovědná“, ponese následky. Nespecifikoval, o jaké následky by se mělo jednat.

Trump už v obchodní válce s Čínou ukázal, že nemá zábrany a je ochoten jít hodně daleko. Během té obchodní války se navíc ukázalo, že Čína stále potřebuje Západ a především Ameriku mnohem víc než ony ji. 

Proto se snažila hledat na Západě spojence, kteří k ní budou výrazně vstřícnější než Washington. Itálie byla vysoko na seznamu „přátelských zemí“. Evropským lídrem na něm byl ale Berlín. I tady to ale vypadá, že s wuchanským koronavirem došla trpělivost i Němcům. Na Peking zaútočil nejvlivnější německý bulvár Bild. Jeho šéfredaktor Julian Reichelt napsal přímo dopis čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi. Píše mu, že se jeho komunistická strana dopustila porušení mnoha lidských práv a že musela dlouho vědět, jak je koronavirus nakažlivý a nebezpečný.

„Vy (Si Ťin-pching), vaše vláda a vaši vědci jste věděli už dávno, jak nakažlivý koronavirus je, ale zbytku světa jste o tom nic neřekli,“ napsal Reichelt. „Vaši největší experti odmítli odpovědět, když se jich západní výzkumníci ptali, co se skutečně děje ve Wu-chanu. Byli jste moc pyšní a moc nacionalističtí, než abyste řekli pravdu, o které jste měli pocit, že je to národní ostuda,“ tvrdí Reichelt. „Vaše ambasáda v Berlíně mi napsala otevřený dopis, protože jsme se jako deník Bild zeptali, jestli by Čína měla zaplatit za obrovskou ekonomickou škodu, kterou koronavirus ve světě způsobuje,“ stojí v článku, který publikoval minulý týden největší německý deník. „Vládnete pomocí přísného dohledu nad lidmi. Bez něj byste vůbec nebyl, prezidente. Monitorujete všechno, každého občana, ale odmítáte sledovat promořené trhy ve svém státě.“

Bild, patřící do mediálního koncernu Axel Springer, odráží nálady v německé společnosti a byznysu. Když tam takové provolání vyjde, není to proti jejich vůli, ale v souladu s ní. Je to německý vox populi. 

Ukazuje se, že i Němcům, pro které je Čína klíčovým obchodním partnerem a již stavěli přes všechny humanistické řeči o lidských právech byznys na první místo, už s Číňany po koronaviru dochází trpělivost. 

Je zjevné, že Západ se bude snažit dohnat Čínu k zodpovědnosti a bude chtít za to, co mu tutláním koronaviru způsobila, zaplatit. 

Tlak může mít různé podoby. Téměř jistě ale půjde přes obchod, který je pro Čínu zásadní. Přes něj prosazuje svoji globální moc. Na stole se může objevit kromě reparací, které jsou samozřejmě velmi obtížně vymahatelné, návrh na vyřazení Číny z mezinárodního obchodu. Třeba pozastavením jejího členství ve Světové obchodní organizaci, kam byla v roce 2001 přijata, aby už za pár let bylo jasné, že nedodržuje její pravidla. 

Každá země si bude v nových vztazích s Čínou muset najít místo. Tak jak si ho už hledá Německo. My jsme do doby koronavirové krize stáli díky premiéru Andreji Babišovi, kterého oslnil Donald Trump pozvánkou do Bílého domu, mezi americkými zastánci tvrdé linie. Navzdory všem čínským aktivitám prezidenta Miloše Zemana a čínskému byznysu party jeho nejbližších spolupracovníků kolem Jaroslava Tvrdíka, Martina Nejedlého a Vratislava Mynáře. 

Pak ale přišel koronavirus do Česka. Kvůli nepřipravenosti vlády Andreje Babiše jsme, stejně jako velká část Evropy, zůstali bez roušek a respirátorů a z prekérní situace vládu tahal Tvrdík se svými čínskými kontakty. Andrej Babiš salutoval na letišti speciálům s čínskými rouškami. Čína má jen velmi malý reálný vliv v české ekonomice. Čínské peníze nedosahují ani procenta celkových investic. Neúměrně velký vliv má ale na současnou vládnoucí politickou garnituru. Těžko říct, jestli po vítání čínských letadel s respirátory bude Andrej Babiš podepisovat petice na podporu čínských reparací za koronavirus spolu s Amerikou, Austrálií a Německem. 

Jen blbec ale nemění názory, jak říká s oblibou Miloš Zeman. Andrej Babiš s tím problém nemá. Než Západ nastartuje na Čínu s tvrdou linií, musí si ale dobře zajistit, aby už nemusel na žádná letadla s čínskou pomocí čekat. Aby si bez Číňanů uměl zajistit většinu strategického zboží. Je nejvyšší čas.