Michlova a Zemanova drahota
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Od chvíle, kdy se v pátek sedmého května ve 13.01 na Seznamu Zprávy objevila spekulace, že se novým guvernérem České národní banky stane dosavadní radní Aleš Michl, oslabila do včerejšího večera koruna z 24,58 na 25,31 za euro. A to se během dne, v němž Miloš Zeman Aleše Michla v jedenáct hodin na Pražském hradě skutečně guvernérem jmenoval, propadla až na 25,44 za euro.
Je to vyjádření obrovské nedůvěry finančních trhů, že Aleš Michl bude v případě, že by měl pro své názory v bankovní radě většinu, schopen brzdit inflaci a vrátit České republice stabilitu cen. Takovou nedůvěru trhy nikdy žádnému nově jmenovanému guvernérovi v historii České republiky nevyjádřily.
Stejný názor na škodlivost zvyšování sazeb má i prezident Miloš Zeman. Proto si Aleše Michla vybral. Se Zemanovou představou guvernéra nezvyšujícího sazby souzněl právě on ze všech zvažovaných kandidátů nejvíc. Prezident dal při jmenování jasně najevo, že si žádá změnu kurzu banky. Zvyšování úrokových sazeb se totiž podle něj neukázalo jako efektivní. „Bral jsem v úvahu i argument časového zpoždění mezi zásahem centrální banky a vývojem inflace. Nicméně zdá se, že se v poslední době skutečně překlápí úrokové sazby z nástroje brždění inflace v nástroj jejího posilování,“ řekl Zeman.
Aleš Michl rovnou prohlásil, že se mají všichni připravit na dva roky rekordně vysoké inflace. „Od července, kdy budu vést bankovní radu, očekávám, že inflace bude stále rekordně vysoká. Bude kolem 15 procent. Hlavní cíl bude navrátit inflaci na dvě procenta. Předpokládám, že to bude trvat dva roky,“ řekl Michl. Investoři se vyděsili a začali se zbavovat koruny.
Nový guvernér totiž nepřináší nic menšího než dva roky drahoty. Zemanovy a Michlovy drahoty. Dal jasně najevo, že dává přednost zájmům dlužníkům, jimž inflace dluhy přirozeně snižuje. Zájmům Andreje Babiše a jemu podobných.
Zatím to ještě nemá sílu prosadit. V bankovní radě je stále v menšině 2 : 5. Spolu s ním hlasuje jen Oldřich Dědek. Už do konce roku ale může mít naopak většinu 5 : 2. Už koncem června končí mandát třem členům bankovní rady. Vedle guvernéra Jiřího Rusnoka i viceguvernérovi Tomáši Nidetzkému a radnímu Vojtěchu Bendovi. Ještě do konce Zemanova pobytu na Pražském hradě vybere i nástupce dalšího viceguvernéra Marka Mory. Z pětice, která zvyšovala sazby, zůstane jediný Tomáš Holub. Pokud dá Miloš Zeman Aleši Michlovi volnou ruku k výběru michlovské většiny, jako ji předtím dal Jiřímu Rusnokovi, míříme k dopadům, kdy prudce porostou ceny, ale nebudou se zvyšovat úroky. Zdražování tím pádem nic nebude brzdit.
Čas na vážné obavy z ničím nekrocené inflace není teď s nástupem guvernéra Aleše Michla. Bod zlomu přijde ve chvíli, kdy bude v centrální bance michlovská většina. Pak se dá čekat prudký pád měny.
Ekonomové už dnes doporučují jako obranu před michlonomikou držet si dluhy v korunách, ale úspory a investice v eurech nebo dolarech. Pokud s tím lidé opravdu začnou, bude koruna dál prudce oslabovat.
Česká národní banka je institucí, která v klidné době nikoho nezajímá. Běžní lidé si s ní svoji životní úroveň nespojují. Spojují si ji s chováním vlády. Cenu za Michlovu a Zemanovu inflaci bude platit kabinet Petra Fialy. Bude to Fialova drahota.
Pro Andreje Babiše je Aleš Michl požehnáním. Nejenže mu nezdraží jeho obří dluhy, ale zároveň mu v podobě vysoké inflace dodá náboje proti vládě. A to už nechme stranou, že guvernér Michl může chodit na každé zasedání vlády včetně těch uzavřených. Takže Andrej Babiš může mít od svého poradce zprávy z vládní kuchyně z první ruky.
Zeman vehnal s Michlem vládu do dokonalé pasti. Kabinet se zdražováním sám nic dělat nemůže. Nese za něj ale politickou odpovědnost. A zaplatí za něj cenu ve volbách. Lidé se nebudou zlobit na Aleše Michla. Budou se zlobit na Petra Fialu.
Vláda má jedinou možnost, jak se bránit. Podat na centrální banku ústavní žalobu za neplnění jejího ústavního mandátu, jímž je cenová stabilita. Ta je v zákoně o České národní bance definovaná jako růst či pád cen nejvýše o dvě procenta. Dva roky rekordního dvojciferného zdražování mají k cenové stabilitě opravdu daleko. Pokud by soudci chtěli zasáhnout, budou mít nabito.
Zdražování se opravdu nedá svést na globální důvody. To by rostly ceny všude stejně, nebo alespoň podobně. U nás ale rostou třetím nejrychlejším tempem z celé Evropské unie. V dubnu stouply o 14,2 procenta. Francie má se 4,8 procenta inflaci třikrát nižší. Ve Švýcarsku stoupají ceny jen o 2,5 procenta, v Německu o 7,4, v Itálii o 6,2 procenta. Ze 193 zemí světa máme 25. nejrychlejší zdražování. Jádrová inflace (což je růst cen očištěný o zdražení energií a potravin) je u nás nejvyšší v celé Evropské unii.
Už jen to michlovské oslabení koruny dál zdražilo dovozy a zvedlo ceny. Míříme na velmi nebezpečnou šikmou plochu. Fialova vláda by měla chování České národní banky pečlivě sledovat a nemít zábrany dodržování cenové stability vymáhat.