Dnes již téměř plnohodnotně dokončené předání mediálního vlastnictví do rukou českých oligarchů odstartoval před více než dvanácti lety Zdeněk Bakala. Jedno z nejskloňovanějších jmen českého byznysu, pověstný strašák části politické scény a symbol kauzy vytunelování Ostravsko-karvinských dolů (OKD) byl jakýmsi pionýrem, jehož jako vzor následovali další tuzemští miliardáři. Přestože se Bakala svých aktiv v Česku dlouhodobě zbavuje, nakladatelství Economia si stále drží a hovoří o něm jako o srdeční záležitosti.

Podnikatel a investor Bakala je ve svých aktivitách široce rozkročen od uhelného průmyslu, energetiky, nemovitostí až po média. V roce 1994 stál u založení investiční společnosti Patria Finance, která kdysi sehrála podstatnou roli při privatizaci Škodovky. Jeho největším „zářezem“ ale bylo ovládnutí společnosti Charles Capital, přes kterou následně investoval do skupiny Karbon Invest ovládající zprivatizované doly, a od tehdejšího ministra financí Bohuslava Sobotky získal také menšinový podíl, který stát v OKD vlastnil. Podmínkou koupě OKD v roce 2004 byl závazek nabídnout bývalé hornické byty, které společnosti patřily, přednostně stávajícím nájemníkům za netržní cenu.

Bakala ale využil příležitosti, z OKD obrazně vytěžil, co se dalo, a přes 40 tisíc bytů výhodně prodal. Těžební společnost postupně ztrácela na své hodnotě a kvůli klesajícím cenám uhlí a předluženosti na sebe v roce 2016 sama podala insolvenci. Speciálně zřízená sněmovní komise loni na Bakalu podala trestní oznámení, kterému však čelí i Sobotka a další aktéři.

Do médií Bakala poprvé vstoupil na počátku tisíciletí, kdy se podílel na provozování dnes již zapomenuté soukromé televize TV3. V roce 2006 od Karla Schwarzenberga, tehdy majoritního vlastníka, odkoupil podíl v týdeníku Respekt, a svůj vliv zde postupně navyšoval. O dva roky později pak od německého Handelsblattu převzal Economii s tím, že nechce budovat mediální skupinu, ale média ho „baví“ a chce jim proto poskytnout názorovou i finanční nezávislost.

V roce 2012 pak Economia převzala i zbývající Schwarzenbergův podíl v Respektu a jeho oficiálním vydavatelem se tak stal Bakala. Šéfredaktor týdeníku Erik Tabery na to tehdy reagoval známým úvodníkem, v němž oznámil, že redakce o Bakalových byznysových aktivitách pro jistotu nebude vůbec psát, aby se vyhnula jakémukoli podezření z ovlivňování. Byl si nicméně jist, že Bakala nebude mít na obsah ani podobu Respektu vliv, a jeho příchod dokonce vítal. Vzhledem k tomu, jak se vyvíjela kauza OKD, čím dál více médií končilo v rukou tuzemských magnátů a ukazovalo se, že Andrej Babiš si pořídil Mafru kvůli zasahování do obsahu novin, došlo však brzy Taberymu, že to nebylo šťastné rozhodnutí a vzal ho zpět.

Že si je vydavatelství vědomé nepříjemností, které souvisejí s kontroverzemi ohledně jeho majitele, svědčí i to, že ještě před jeho příchodem byla stanovena určitá pravidla. Podle nich musí být u každého článku zmiňujícího Bakalu zdůrazněn konflikt zájmu. Před rokem také Economia zřídila Radu pro redakční nezávislost, která má zaručovat nulový vliv vlastníka na vydávaný obsah. Vznik rady inicioval sám Bakala, který tvrdí, že tím vytvořil dokonce nový model vlastnictví médií. Takové tvrzení je ale přehnané, orgán, v němž zasedají mimo jiné zahraniční novináři, zkrátka jen prověřuje podněty od toho, kdo vznese podezření na ovlivňování.

Nežádoucí osoba

Asi nejdůrazněji svou nenávist k Bakalovi vyjadřuje Miloš Zeman, který ji mimo časté připomínání kauzy OKD nechává působit právě i skrze kritiku médií patřících Economii. „Společným rysem těchto médií je, že patří Zdeňku Bakalovi. Největšímu zloději a tuneláři, podle mého názoru, po Viktoru koženém. Já bych se styděl brát peníze od Zdeňka Bakaly. A oni je berou, pražská kavárna. Toto vše je pražská kavárna,“ vysvětloval Zeman před čtyřmi lety. Později to v živém vysílání Českého rozhlasu korunoval prohlášením, že Bakala je „ekonomický zmrd“, proti kterému hrdinně bojuje slovenský finančník Pavol Krúpa, jenž si za to proto vysloužil státní vyznamenání.

Značné nesympatie k finančníkovi chová ale například i současný ministr kultury Lubomír Zaorálek, který Bakalu označil za v Česku „nežádoucí osobu“. Zatažen byl pak Bakala i do vykonstruované kauzy před posledními sněmovními volbami, kdy hnutí ANO s komunisty začaly šířit fámu, že někdejší vlastník OKD hodlá znovu tunelova českou ekonomiku, neboť stojí za australskou společností, která chce na krušnohorském Cínovci těžit lithium.

Další Bakalovi odpůrci v něm spatřují mecenáše městských liberálů a Zemanem definované pražské kavárny, k čemuž značně přispěly peníze darované Karlu Schwarzenbergovi na jeho kampaň do prezidentských voleb. TOP 09 se však finanční podpory od něj dostalo již dříve, a to, když před volbami v roce 2010 částečně dotoval kampaně „topky“, ODS a Věcí veřejných, které ho tehdy podle jeho slov přesvědčily o provozování odpovědné politiky. Co se týče opravdového mecenášství, to provozuje v rámci své nadace, v níž se rovněž realizuje jeho manželka Michaela. Ta také sedí ve správní radě Knihovny Václava Havla, za jejímž provozem, podobně jako je tomu například i u galerie DOX, stojí Bakalova nadace.

Filantropie místo byznysu

Co se týče Economie, kromě zmiňovaného Respektu a Hospodářských novin vydává také ekonomický týdeník Ekonom a provozuje zpravodajské weby iHNed a Aktuálně nebo mailovou adresu Centrum.cz. Šest let už také spolupracuje se zpravodajským projektem internetové televize DVTV spojené s bývalými moderátory České televize Danielou Drtinovou a Martinem Veselovským.

Natáčení jejich rozhovorů s hosty se odehrává v jedné z částí pro Economii charakteristického open-space newsroomu sídlícího v bývalé karlínské tovární hale, kde spolu jednotliví redaktoři sedí u dlouhých stolů. Ještě nedávno se také vydavatelství pokoušelo o experiment spočívající v integraci jednotlivých redakcí. V praxi tak novináři například nesdíleli stoly na základě příslušnosti k jednotlivým titulům, ale byli rozděleni do týmů podle témat, kterými se zrovna zabývali. Stejně tak platilo, že jeden novinář mohl během dne psát text pro několik různých titulů, a o tom, ve kterém médiu nakonec vyjde, rozhodovali až editoři nebo šéfredaktoři. Vedení však od tohoto pokusu nakonec upustilo kvůli tomu, že čtenáři si celkem logicky nedokázali jednotlivá periodika spojit novinářskými osobnostmi.

Bakala si uvědomuje, že i samotná Economie je pro něj namísto výdělečného byznysu spíše další filantropický počin. I přesto, že kdysi její koupi odůvodňoval dobou investiční příležitostí, je vydavatelství dlouhodobě ztrátové. Jen loni do něj Bakala nalil 55 milionů a letošní rok i vlivem koronakrize zřejmě nebude lepší. Jeho majitel ale volí vzletná slova a hovoří o ve vztahu k mediálnímu domu jako o otázce hodnot.

Už loni on i jeho žena opustili pozice v představenstvu a dozorčí radě vydavatelství. Stávající předsedkyně představenstva Economie Zuzana Řezníčková, která byla do své funkce dosazena, aby se pokusila zalepit ztráty a vyrovnat hospodaření, sama přiznala, že je otázkou, zda se vydavatelství pokusí udržet v byznysové sféře. Bakala každopádně již dříve oznámil, že Economii prodávat nehodlá, chtěl by ale, aby se na něm stala finančně nezávislou. S podrobnějšími plány se však nesvěřil. Již tedy naznačil, že ho role mecenáše ve vztahu k vlastnímu mediálnímu domu možná už příliš nenaplňuje. Bude zajímavé sledovat, jak s ním dále naloží.