Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes po zhruba čtyřhodinové debatě shodli na tom, že by evropský blok měl zvláště v reakci na počínání běloruského režimu posílit ochranu svých vnějších hranic. Lídři však zůstali rozděleni v pohledu na požadavek zemí východního křídla EU, aby unie společně financovala stavbu plotů na hranicích. Podpořili naproti tomu urychlenou přípravu dalších sankcí vůči běloruským představitelům a společnostem. Zpráva ze summitu EU přichází ve stejný den, kdy polská média ohlásila devátého mrtvého z řad migrantů na hranici s Běloruskem.

Šéfové unijních států se o migraci bavili zejména v souvislosti se strategií běloruského autoritářského vládce Alexandra Lukašenka, který nechává k hranicím Polska či pobaltských států svážet lidi snažící se dostat z asijských zemí do Evropy. Jen tento měsíc zaznamenala polská pohraniční policie 11 300 pokusů překročit ilegálně hranici směrem z Běloruska.

"Lidé využívaní Lukašenkem jsou oběti… Budeme pokračovat v tlaku na Lukašenkův režim," řekla po jednání s lídry předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Summit vyzval unijní exekutivu, aby urychleně připravila další sankce, které by se podle většiny zemí měly týkat zejména letecké společnosti Belavia organizující převozy migrantů.

EU již v červnu v rámci dosud největšího balíku sankcí proti Lukašenkovu režimu zakázala běloruské letecké společnosti vstup do svého vzdušného prostoru. Aerolinkám z unijních zemí pak doporučila nevyužívat běloruský vzdušný prostor.

Řada politiků z pobaltských zemí, Polska či dalších států regionu se dožadovala, aby do společných závěrů přibyla zmínka o společném financování stavby hraničních bariér. Lucembursko a některé další západoevropské země však trvaly na tom, že EU musí respektovat mezinárodní právo a umožnit lidem požádat o azyl. Proto se do závěrů dostala pouze obecná výzva k přípravě a financování konkrétních opatření, která umožní "okamžitou a odpovídající reakci EU".

Na polsko-běloruské hranici umřel další imigrant

Polská pohraniční stráž dnes nalezla v pásmu u hranic s Běloruskem, ve kterém platí výjimečný stav, mrtvého muže. Jde o devátou smrt na polsko-běloruské hranici, uvedl list Gazeta Wyborcza na svém webu. "Dehydrovaní, hladoví, promrzlí uprchlíci, které denně nacházejí aktivisté mimo pásmo výjimečného stavu, hovoří o tom, že v pohraničních lesích je mrtvol více," napsal deník.

Policie se nyní snaží identifikovat mrtvého muže, jehož tělo našla hlídka pohraniční stráže u vsi Kuścińce v pohraničním pásmu. Mluvčí pohraniční stráže uvedla jen, že hlídka našla mrtvolu v lese. Policie zatím neví, kolik let mrtvému muži bylo a jaké byl národnosti.

Deník připomněl, že nedaleko od místa nynějšího nálezu objevil policejní vrtulník mrtvolu 24letého Syřana. Před dvěma dny potápěči vylovili z Bugu tělo 19letého Syřana. Jeho společník přežil a doplaval na polský břeh pohraniční řeky. Tvrdil, že do řeky je strčili běloruští pohraničníci. Ještě dříve bylo na polsko-běloruské hranici zaznamenáno nejméně šest úmrtí. Zemřel mimo jiné 16letý Iráčan.

Polské úřady jsou na informace o mrtvých migrantech skoupé, prokuratura tento týden vydala jen krátké komuniké o pitvě tří mužů ve věku od 20 do 40 let, kteří zemřeli pravděpodobně podchlazením. V Bělorusku, u hranic s Polskem, našla tamní pohraniční hlídka tělo mrtvé ženy, u které byla trojice dětí a dva dospělí. Ti podle Bělorusů vypověděli, že je Poláci se zbraní v ruce donutili vrátit se do Běloruska, přičemž museli odtáhnout mrtvou ženu.

Výjimečný stav v pohraničním pásmu byl prodloužen do počátku prosince. Zatím ani novináři, ani humanitární organizace nesmějí do pásma vstoupit.

Členové skupiny Lékaři na hranici dnes podle televize TVN 24 informovali, že v noci pomohli 24leté ženě, která "mnoho dní putovala lesem, bez bot a v promočeném oblečení". Těžce podchlazená žena trpěla poruchami vědomí a podle doktora Oresta Stacha byla "v bezprostředním ohrožení života". Sanitka ji převezla do nemocnice v polském městě Bialystok.

Pohraniční stráž uvedla, že jen ve čtvrtek zaznamenala 633 pokusů o nelegální překročení polsko-běloruské hranice. Hlídky zadržely 32 migrantů – 30 Iráčanů a dva Syřany. Zbývajícím pokusům dostat se do Polska pohraničníci zabránili.

Varšava, Vilnius a Riga obviňují režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že migranty z Blízkého východu, Asie a Afriky využívá jako "hybridní zbraň" v odvetě za západní sankce, přijaté po zfalšování prezidentských voleb z loňského srpna a potlačení následných masových demonstrací. Dotčené země kvůli přílivu migrantů zesilují ochranu hranice a budují zde fyzické překážky v podobě plotů z ostnatého i žiletkového drátu.

Minulou neděli tisíce lidí ve Varšavě demonstrovaly proti postupu polských úřadů vůči migrantům na polsko-běloruské hranici. Účastníci protestního pochodu, jehož hlavním sloganem bylo "Stop mučení na hranici", obvinili úřady z krutého zacházení s migranty, které pohraniční stráž posílá, vytlačuje či zahání zpět do Běloruska. Demonstranti rovněž kritizovali vedení země za vyhlášení výjimečného stavu u hranic, který brání humanitárním pracovníkům poskytovat migrantům pomoc. Lidé vyšli do ulic rovněž v Krakově.