Vývoj na Ukrajině, tedy zda a v jaké míře se stane cílem agrese Ruska, je nepředvídatelný. Americkými tajnými službami ohlášený termín invaze z minulého týdne se nepotvrdil, nyní mluví o tom, že může nastat kdykoli. Zatím je jisté, že začala informační válka, jejímž smyslem je zaměnit příčinu s následkem. Je také zřejmé, že Rusko k útoku na území svrchované Ukrajiny využije jakoukoli záminku, i kdyby měla být vymyšlená. Záminkou nebude mít smysl se zabývat.

Putinovo Rusko chce získat kontrolu nad Ukrajinou a udržet ji ve sféře svého vlivu. Jde jen o to, co Západ Putinovi dovolí a jak hodně se shodne na společném postupu a síle odvety. Obavy z nevypočitatelnosti Ruska a z toho, že nikdy nebude mít dost, jsou naprosto oprávněné.

Nekompromisní ekonomické sankce by ale Rusko mohly srazit na kolena, Evropa by se třeba bez ruského plynu obešla, i když by za to také tvrdě zaplatila. Česká republika má na současný vývoj na Východě pramalý vliv, avšak nemůže s ohledem na své historické zkušenosti odkývat poraženecký kompromis, protože bychom zase měli Rusko za humny.

I v tomto vydání se dění na ukrajinsko-ruské hranici obšírně věnujeme, jednak popisem událostí posledních dní, konstrukcí ekonomických sankcí, které by na Rusko mohly platit, a také v Salonu, kam jsme pozvali exulanty z Ruska, Ukrajiny a Běloruska. Ve sledování budeme pokračovat i v příštím vydání, v němž vám přineseme další Salon věnovaný krizi, který jsme přichystali v Knihovně Václava Havla. Účast přislíbil bezpečnostní poradce premiéra Tomáš Pojar, ředitel Knihovny a bývalý velvyslanec v USA Michael Žantovský, někdejší poradce ukrajinské vlády a bývalý slovenský ministr financí Ivan Mikloš a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl. Tématem budou právě zájmy Západu na Ukrajině.