Když britští konzervativci 12. prosince drtivě vyhráli volby a jasně vyplynulo, že brexit se stal nevyhnutelným, jeho zarputilí kontinentální odpůrci se škodolibě utěšovali jedním faktem. Skotsko hlasovalo jinak než zbytek Británie, jeho nezávislost se tak zdá jen otázkou času. Británie tedy okusí vlastní medicínu, jakou naservírovala Evropě. A opravdu, události na sebe nenechaly dlouho čekat. První ministryně Skotska a lídryně Skotské národní strany (SNP) Nicola Sturgeonová formálně požádala premiéra Borise Johnsona o povolení uspořádat referendum o nezávislosti. Tuto žádost Johnson v úterý oficiálně odmítl.

Ti, kteří se těšili na brzký rozpad Spojeného království, tak budou muset ještě nějakou dobu počkat. Ale je pravda, že tímto problém nekončí. Velká Británie není Španělsko, a pokud bude jedna z jejích součástí soustavně žádost o referendum o nezávislosti, nakonec londýnské vládě nezbude než vyhovět. Opravdovou zkouškou podpory skotské nezávislosti tak budou volby do skotského parlamentu plánované na květen 2021. Pokud Sturgeonová uspěje a obhájí křeslo prvního ministryně, referendum nejspíše proběhne celkem záhy.

Jenže i tak referendum nemusí znamenat konec britské unie. Proti SNP stojí řada okolností. Zaprvé je tu problém jejích lídrů. Sturgeonová porušuje svůj slib z roku 2014, že tehdejší referendum vyřeší otázku skotské nezávislosti pro období celé generace. Sturgeonová argumentuje, že se to vztahovalo na situaci, kdy by okolnosti britské politiky zůstaly nezměněny. Brexit a skotský odpor k němu jsou legitimním důvodem, proč znovu hlasovat. Část Skotů je však věčnými volbami vyčerpaná a referendum si nepřeje.

Mnohem větší problém je postava předchůdce Sturgeonové ve funkcích Alexe Salmonda. Ten je obviněn ze 14 sexuálních deliktů, včetně dvou pokusů o znásilnění a devíti případů sexuálního napadení. Soud s ním má začít v březnu. Konzervativní strana se již nyní snaží Salmonda co nejvíce propojit se Sturgeonovou.

Ještě větším problémem pro příznivce skotské nezávislosti ale je fakt, že nezávislost prostě nemá většinovou podporu. V roce 2014 v referendu získala 44,7 %, od té doby se podpora nezávislosti pohybuje stabilně okolo 45 %. V posledním dostupném průzkumu, od společnosti Survation z 10.–11. prosince, nezávislost měla podporu 46 %. Ve volbách do parlamentu ve Westminsteru SNP získala 45 % skotských hlasů. Drtivou většinu skotských křesel, 48 z 59, získala jen díky britskému volebnímu systému. Z toho jasně vyplývá, že většina Skotů nezávislost nechce.

A to je ještě předtím, než začala kampaň. SNP sice může žádat referendum o nezávislosti kvůli brexitu, ale pravdou je, že brexit celou situaci značně komplikuje. V roce 2014 skotská vláda mohla tvrdit, že Skotsko zůstane součásti EU, což byl značně pochybný argument, neboť nikdo nevěděl, jak by skotská nezávislost ovlivnila členství v Unii. Po brexitu je však jasné, že Skotsko by muselo absolvovat zdlouhavou přístupovou proceduru. Zároveň by muselo vést složitá vyjednávání se zbytkem Británie, se kterou má mnohem pevnější pouta táhnoucí se po staletí. Navíc obě vyjednávání by se křížila. Například Skotsko v roce 2014 tvrdilo, že si zachová libru a měnovou unii s Británií. EU by ho nepochybně tlačila k přijetí eura.

Další otázkou je, jestli by Evropská unie o Skotsko vůbec stála. Je vysoká pravděpodobnost, že jeho kandidaturu by vetovalo Španělsko jako varování katalánským separatistům. Skotští nacionalisté s Katalánci cítí sounáležitost a na jejich akcích jsou často vidět katalánské vlajky. Nebo by vstup Skotska mohlo zablokovat Německo. Finančně je totiž na tom velmi bledě. SNP provozuje socialistickou politiku, což ze země vytvořilo „Řecko severu“. Deficit skotských financí je 12,6 miliardy liber neboli 7 % HDP. Pro celou Británii je to 1,1 % HDP. A to tato čísla vylepšují subvence z Anglie. Kdyby se Skotsko mělo spoléhat jen na vlastní zdroje, deficit by byl zřejmě jen za rok 2015/2016 o 6,6 miliardy liber větší. Kdyby Skotsko získalo nezávislost, tak by buď by zažilo masivní škrty, zvyšování dluhu, nebo vysoký růst daní. Podle výpočtu nezávislého Institutu pro fiskální studia by skotská vláda musela zvednout daně o 15 %, pokud by chtěla zachovat stávající stav financí a přitom se nezadlužit. EU by tak nejspíše před vstupem naordinovala tvrdou ozdravnou kúru, což by se Skotům nemuselo vůbec zamlouvat.

Samozřejmě pokud k referendu dojde, může být vše úplně jinak. Brexitové hlasování i zvolení Donalda Trumpa dokazují, že jakýkoliv výsledek nelze brát za předem daný. Momentálně je ale skotská nezávislost méně pravděpodobnou možností.