Jak ukončit světovou pandemii koronaviru? Je lepší nechat nemoc proběhnout skrz populaci, doufat, že příliš lidí nezemře, a vybudovat stádní imunitu? Nebo naopak by se všichni měli zavřít do několik týdnů až měsíců trvající karantény a věřit, že virus se nebude mít jak šířit a nakonec zmizí, a to i za cenu naprosto zruinované ekonomiky? Pak je tu ještě třetí možnost, pověstná „stříbrná kulka“, která skolí nepřemožitelnou příšeru, neboli v tomto kontextu vakcína.

Co se týče současné pandemie, není těžké najít apokalyptiky věštící rozvrácenou společnost, nové a horší vlny nemoci, léta trvající stav nebezpečí. I v případě vakcíny na covid-19 se našla řada skeptiků tvrdících, že šance na rychlý vývoj je minimální, výzkum nových vakcín často trvá i desítky let, rekord je pět let v případě vakcíny na ebolu. Na některé nemoci není vakcína dodnes.

Politické zájmy

Přes hlasy pesimistů to však vypadá, že s trochou štěstí bychom se mohli dočkat funkční vakcíny již letos, nejpozději příští rok. Americký prezident Donald Trump více než naznačoval, že vakcína by mohla být připravená k distribuci před volbami, ty se mají konat 3. listopadu. Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock několikrát zmínil možnost, že vakcína bude hotová do konce letošního podzimu. Čína již očkuje své vojáky a Rusko rovnou přeskočilo dlouhý testovací proces a schválilo svou vakcínu k běžnému použití.

Částečně za tím stojí nacionalistické a politické zájmy. Kdo by nechtěl mít první vakcínu, a tím pádem se stát „zachráncem světa“ a získat s tím spojenou prestiž? Současný závod o vakcínu se přirovnává k závodu o Měsíc. Odráží se to i v názvech. Rusové svou vakcínu pojmenovali Sputnik V podle prvního lidmi vytvořeného satelitu. Americké snažení o co nejrychlejší vývoj vakcíny se jmenuje operace Warpová rychlost (Operation Warp Speed); inspirace sci-fi seriálem Star Trek, kde vesmírné lodě dosahují rychlosti světla díky warpovým pohonům, je zjevná. Úspěšná vakcína by jistě pomohla Trumpovi ve volbách. Britové, kteří se potýkali s koronavirem dost neúspěšně, touží po jakémsi vykoupení. Vakcína také může být cennou geopolitickou zbraní. Státy by ji mohly využít k vydírání, nebo aspoň jako „měkkou sílu“. WHO se snaží o jakousi koordinaci spravedlivé světové distribuce vakcíny, ale ty země, jež mají svá želízka v ohni, se do toho příliš nehrnou. Například Trump dal najevo, že pokud vakcínu vyvinou USA, tak přednost budou mít Američané.

Nejde však zdaleka jen o soupeření mocností. Druhým důvodem, proč se vývoj vakcíny hýbe kupředu nebývalým tempem, je neuvěřitelné vědecké a finanční nasazení. Již samotný počet momentálně vyvíjených vakcín je impozantní. WHO momentálně registruje 145 vakcín v předklinické fázi, 35 ve fázi klinických testů, z toho sedm ve třetí fázi testů, po níž už následuje veřejná distribuce.

Za normálních okolností se vývoj vakcín táhne ze dvou důvodů, které spolu souvisejí; úzkostlivé dbaní na bezpečnost vede k tomu, že každý vývoj je neuvěřitelně drahý a mohou si ho dovolit pouze ty největší farmaceutické firmy. Objevitel vakcinace Edward Jenner, který svoji hypotézu, že nakažení téměř neškodnými kravskými neštovicemi může chránit před smrtelnými pravými neštovicemi, otestoval tak, že osmiletého chlapce postupně nakazil oběma nemocemi, by dnes byl přinejmenším vyobcován z vědecké komunity za porušení etických pravidel.

V současnosti musí vakcína po objevení projít několika fázemi. Nejdřív jsou na řadě předklinické přípravy, do nich spadá například testování na zvířatech. Pak následuje první fáze testů. Ta probíhá především na mladých a zdravých dospělých, většinou jde o desítky lidí. V této fázi se ověřuje bezpečnost vakcíny. Pokud vše proběhne dobře, následuje druhá fáze, ta se většinou týká již stovek lidí. Ověřuje se bezpečnost vakcíny, ale také to, zda vyvolá imunitní reakci. Ve třetí fázi testy probíhají na tisících jednotlivců, stále se sleduje bezpečnost látky, ale zde je již hlavní určit účinnost. Pak následuje čtvrtá fáze, kdy je vakcína již dostupná veřejnosti, ale vědci stále sledují, zda se neobjeví neočekávané problémy. Problém takového přístupu je v tom, že je drahý, dlouhý, každá fáze trvá minimálně několik měsíců, a je závislý na dostatečném počtu nemocných.

Dalším problémem je pak samotná výroba. Od momentu, kdy je vakcína schválená k použití, bývá ještě dlouhá cesta k jejímu masivnímu nasazení. Je potřeba vybudovat specializované továrny, zajistit technologické postupy, vyrobit dostatek injekcí či tablet, vymyslet distribuci. Experti proto varovali, že i v momentě, kdy vakcína na koronavirus bude schválena, může to trvat ještě dlouho, než bude opravdu dostupná.

Mozky a peníze

Pro potřeby vývoje vakcíny na covid-19 byl tento proces naprosto překopán. Ukázkovým příkladem jak je právě americká operace Warp Speed, která v sobě koncentruje ty nejlepší vědecké mozky a téměř neomezený rozpočet, zatím stála nějakých 10 miliard dolarů. Jejím cílem je mít v lednu 2021 k dispozici 300 milionů dávek vakcíny. Občas je přirovnávána k programu Apollo, který dostal člověka na Měsíc, nebo k projektu Manhattan, který vyvinul atomovou bombu. Ostatní země si počínají podobně. Cílem je osekat vývoj na naprosté minimum, proto se například vypouští fáze testování na zvířatech. Společnost Moderna, která spolupracuje s americkým Národním institutem pro alergie a infekční nemoci, dostala svoji vakcínu z fáze vývoje k prvním testům na lidech za 42 dní, normálně to může trvat i roky. Další inovace je v tom, že první, druhá a třetí fáze neprobíhají postupně za sebou, ale souběžně, díky tomu se celý proces zkrátí z let na měsíce. Nakonec, a zde je hlavní přínos operace Warp Speed, velkovýroba vakcíny začne ještě před jejím schválením. Normálně výroba látky, o které ani nevíte, jestli bude účinná, nedává smysl. Pokud jste však americká vláda, která na peníze nehledí, je to to nejlepší, co můžete udělat. Američané proto již zahájili výrobu těch nejnadějnějších kandidátů s nadějí, že nějaký z nich snad bude fungovat. V amerických skladech jsou již nyní statisíce dávek covidové vakcíny, které pouze čekají na schválení. V tu chvíli může začít jejich distribuce. Šéf AstraZeneca, která vyvíjí jednoho z těchto kandidátů, oznámil plán vyrobit do konce roku dvě miliardy dávek vakcíny.

Přesto šéf amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí Robert Redfield nadšení z brzo dostupné vakcíny mírnil, a to k velké nelibosti prezidenta. Před senátním výborem uvedl, že očkování pro vybrané ohrožené skupiny sice může začít již v listopadu nebo prosinci, ale taková masová distribuce, aby se život mohl vrátit do normálu, podle něho nastane až v druhé polovině roku 2021. I tak by šlo o rekord.

První k distribuci již v srpnu schválená vakcína je sice ruský Sputnik, ten však doprovází řada pochybností. Ruská vláda nejdřív tvrdila, že funguje výborně, Vladimir Putin oznámil, že dávku dostala i jeho dcera, s publikováním nějakých oficiálních výsledků však notně otálela. Dne 4. září jeden z nejuznávanějších medicínských časopisů The Lancet konečně publikoval studii ohledně testů Sputniku. Ta nepůsobí úplně špatně. Podle závěrů vyvolala silnou imunitní reakci a jen slabé vedlejší příznaky, jako jsou třeba bolesti hlavy. Problém je, že probíhala na malém vzorku. Účastnilo se jí 76 dobrovolníků. Navíc ostatní vědci ve studii našli pochybné duplicity a žádají zveřejnění všech dat, ne pouze závěrů, něco, co je u ostatních studií běžné. Rusové to odmítají.

Oxfordská vakcína

Nejnadějnější vakcínou tak zatím zůstává ta od AstraZeneca, přezdívaná také „oxfordská vakcína“, jelikož ji firma vyvíjí ve spolupráci se slavnou britskou univerzitou. V prvotních fázích výsledky ukázaly silnou dvojitou imunitní odezvu, to znamená, že tělo si dokázalo vyrobit jak protilátky, tak takzvanou buněčnou imunitu, kdy tělo umí virus rychle zlikvidovat. Zvlášť buněčná je klíčová: zatímco protilátky mohou zmizet po pár měsících, buněčná často vydrží několik let. Oxfordská vakcína je nyní ve třetí fázi, testy probíhají v Británii, USA, Jižní Africe a Brazílii na 10 tisících lidech a plánuje se zvětšit vzorek na 50 tisíc. Vývoj však narazil na problémy, když 6. září byly testy pozastaveny kvůli vážnému onemocnění jednoho z dobrovolníků. Úřady v Británii dospěly k tomu, že to s vakcínou nesouviselo, a testy zase povolily. Americké úřady zatím vyčkávají.

Pak jsou tu americké vakcíny od Moderny a Pfizeru. Moderna také z prvních fází hlásí získání dvojité imunity, momentálně probíhají testy na 30 tisících lidech. Třetí fázi testů plánuje dokončit do konce tohoto měsíce. Vakcína Pfizeru taktéž vyvolala dvojitou imunitu a je ve třetí fázi testů, účastní se jich na 30 tisíc dobrovolníků v USA, Německu, Argentině a Brazílii. Problém Moderny a Pfizeru je, že mohou narazit na problémy při distribuci. Metoda, kterou využívají, vyžaduje, aby dávky byly uchovávány ve velkém chladu, a to až -70 °C.

Číňané mají v poslední fázi testů čtyři vakcíny. U CanSino BIO armáda již schválila zahájení očkování mezi vojáky. Vakcína Sinopharm, kterou firma vyvíjí společně s Wuchanským institutem pro biologické produkty, v dřívějších fázích vyvolala protilátky. Nyní se testuje na 15 tisících lidech. Pak je tu ještě druhá vakcína od Sinopharm a vakcína s názvem CoronaVac.

Šance, že v průběhu příštího roku bude k dispozici široce dostupná vakcína na koronavirus, je tudíž poměrně vysoká. Proočkování však může narazit ještě na jeden problém, totiž neochotu lidí nechat si vakcínu vstříknout. Jejich počet stoupá. K protiočkovacím aktivistům a bláznům, kteří věří, že společně s vakcínou dostanou do těla i sledovací čip, se přidávají lidé, kteří nevěří, že zrychleným výzkumným procesem procpaná vakcína bude bezpečná. Podle výzkumu společnosti Gallup by 35 % Američanů odmítlo vzít si očkování proti koronaviru, i kdyby bylo schválené úřady a zadarmo. Pokud by celé titánské snažení o vakcínu nakonec selhalo, protože by o ni nebyl zájem, tak si nejspíš pandemii opravdu zasloužíme.

Text vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky