Unijní dotace tečou do Agrofertu i nadále. A to přesto, že unijní komisař pro rozpočet v prosinci překvapil silným prohlášením, že dokud se nevyjasní střet zájmů premiéra a jediného beneficienta holdingu Andreje Babiše (ANO), komise nebude Agrofertu dotace vyplácet. Nárokové dotace ale EU Agrofertu proplácí dál. Vyplývá to z vyjádření Evropské komise i tuzemské platební agentury SZIF. Nárokové dotace na hektar či zvíře přitom tvoří většinu peněz, které Agrofert z EU dostává.

Že nárokové dotace dostává Agrofert i poté, co od srpna platí přísnější nařízení EU o střetu zájmů, sdělila česká platební agentura deníku Echo24 už před Vánoci. To nyní potvrdila i Evropská komise. Ta na dotaz Echo24, zda nárokové dotace z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF) proplácí, uvedla, že pozastavila pouze dotace z programu Evropského strukturálního a investičního fondu (ESIF).

„Jak komisař Oettinger uvedl 12. prosince v Evropském parlamentu, Komise nyní případ zkoumá v návaznosti na oficiální stížnost, která na případ upozornila. Žádné platby z rozpočtu EU na projekty holdingu Agrofertu nebo souvisejících příjemců v rámci ESIF nebudou proplaceny, dokud se případ neobjasní,“ uvedla za Evropskou komisi na dotaz deníku Echo24 Andreana Stankova.

Dotace jsou v případě Agrofertu extrémně důležitý zdroj peněz. Zajímavý je i poměr zisku a dotací. Konsolidovaný zisk koncernu Agrofert totiž v roce 2017 tvořil 4,8 miliardy korun. Dotací ve stejném roce pobral 2,1 miliardy. Dotace tedy tvoří pomyslných 43 procent zisku Agrofertu. Z toho nárokové, tedy dotace, které jsou vypláceny na plnění nějaké podmínky, tvoří 1,35 miliardy.

Ani euro Agrofertu?

Jen do prosince Agrofert, dnes ve svěřenských fondech premiéra Babiše, získal nárokové unijní dotace na hektar či zvíře v hodnotě 336 miliónů. „Na přímých platbách jsme holdingu Agrofert po 2. srpnu 2018 (od kterého platí nařízení, zpřísňující střet zájmů - pozn.red.) vyplatili 336 813 095,41 korun,“ uvedla na dotaz deníku Echo24 mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Vladimíra Nováková 17. prosince. Deník Echo24 o tom informoval 18. prosince 2018 ZDE.

Proplácení nárokových dotací ale kritizují Piráti i Transparency International (TI), na jejichž podnět se možným střetem zájmů českého premiéra Evropská komise zabývá. Z hlediska střetu zájmů nejsou tzv. nárokové dotace nijak odlišné od jiných a pokud není jasně vyřešen střet zájmů premiéra, měl by SZIF dle principu předběžné opatrnosti dotace pozastavit, upozornil právník Transparency International Petr Leyer.

O Babišově střetu zájmů informuje právní analýza Evropské komise. Potvrdit, nebo vyvrátit ho má audit, jehož výsledky by měly být známy v dubnu.

Eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger před Vánocemi doporučil Babišovi tři způsoby, jak by se mohl střetu zájmů zbavit. Měl by buď zpřetrhat své vazby i vazby své rodiny na holding, zajistit, aby Agrofert přestal přijímat dotace z evropských fondů, nebo se zdržet účasti na některých rozhodnutích. Babiš se následně vzdal předsednictví ve vládní Radě pro Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) a uvedl, že tím pokládá problém za vyřešený. Česká opozice naopak tvrdí, že střet zájmů i po tomto premiérově kroku trvá.

Babišovým střetem zájmů se na podnět Transparency International zabýval i Městský úřad v Černošicích. Za přestupek v podobě střetu zájmů Babišovi uložil pokutu, podle deníku Právo šlo o 200 tisíc korun. Premiér se proti tomu odvolal, kauzou se tak budou zabývat krajští úředníci. Středočeskou hejtmankou je Jaroslava Pokorná Jermanová z hnutí ANO.

Dotazu na svůj střet zájmů musel Babiš čelit naposledy na čtvrteční tiskové konferenci po jednání představitelů Visegrádské čtyřky s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Německá novinářka se Babiše ptala na možný střet zájmů v kontextu vyplacení dotací. „Nekorektní,“ reagoval Babiš.