Předseda vlády Andrej Babiš stále sní o malém a levném státě, který nebude nikoho otravovat. Sám ale činí naprostý opak, kdy za jeho působení ve vládách v posledních sedmi letech roste počet úředníků každým rokem. Nejinak tomu bude i letos, kdy se i přes koronavirovou krizi počítá s dalším nabíráním státních zaměstnanců. Od roku 2014 navíc vzrostly náklady na nově nabrané státní zaměstnace o více jak 80 miliard korun.

Premiér Babiš se často pouští do úvah, jak lze stát řídit jako firmu. Stejně tomu bylo i v roce 2019, kdy v únoru na sněmu hnutí ANO vystoupil s projevem, kde svá slova obhajoval. „Nadále budeme dělat vše pro to, abychom zjednodušili život živnostníků i podnikatelů, čemuž mimo jiné pomůže důraz, který klademe na digitalizaci a zjednodušení státní správy. Prostě malý a levný stát, který nikoho neotravuje. Stát se musí umět vžít do toho malého živnostníka. Musí vědět, co ho trápí a co on potřebuje,“ uvedl Andrej Babiš.

Přesto se svým myšlenkám staví zády a spolu s ministryni financí Alenou Schillerovou naplánovali, že v letošním roce se navýší počty státních úředníků o dalších několik tisíc. Počítá s tím totiž současný rozpočet, který vláda protlačila přes Poslaneckou sněmovnu jen s velkými obtížemi. V něm je totiž obsaženo, že se počty letos navýší o sedm tisíc. Stát by tak měl více platit za 482 tisíc lidí.

Přitom počty od nástupu Andreje Babiše do Sobotkovy vlády neustále rostou. V roce 2014 bylo státních zaměstnanců 417 tisíc. Od té doby se kromě počtů státních zaměstnanců zvedly i výdaje na platy o 75,2 miliardy korun.

V letošním roce přijde na posílení řad učitelů, nepedagogických pracovníků, policistů, hasičů či příslušníky armády. Kromě toho se navýší několika stovkami i počet úředníků. To kritizuje i hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „Samotný proces nabírání státních zaměstnanců se většinou neřídí aktuální situací na pracovním trhu, ale politickými rozhodnutími, která stanovují, kolik pracovních míst bude na jednotlivých úřadech. Dostáváme se do stavu, kdy lidé odchází ze soukromého sektoru, aby mohli pracovat pro stát. To je velice nebezpečná tendence, která směřuje k tomu, že stále méně lidí v soukromém sektoru bude muset živit stále více lidí pracujících pro státní aparát. To sebou přináší značnou neefektivitu,“ řekl dříve pro Echo24 Křeček.

Podle ekonoma a ředitele Liberálního institutu Martina Pánka se nacházíme ve výjimečném období. Přesto k nabírání nové státní síly však není důvod. „Pokud budou nadále úrokové míry tak nízké a státní pokladna si bude moci půjčovat téměř zadarmo, nebo v některých případech i za negativní úrok, tak motivace ministrů financí a premiérů k tomu, aby drželi rozpočty na uzdě, bude velmi malá. Ano, v konečném důsledku na jejich platy musí vydělat produktivní sektor, jemuž i přetahováním zaměstnanců odčerpávají sílu, avšak teorie byrokracie nás učí, že motivace úředníků jsou stále navyšovat velikost a rozpočet svých úřadů – zvětšují tím svoji moc,“ uvedl pro Echo24 Pánek.

Kromě kritiky od opozice si však navyšování počtů lidí ve státní správě všímá i Nejvyšší kontrolní úřad. Ve svém stanovisku z předminulého roku upozorňuje, že ačkoliv došlo k navýšení pracovní síly, tak to naopak nevedlo k žádné efektivitě. Ta naopak v posledních letech klesá. Stát navíc platí i za neobsazená místa. Kdyby se zrušila, ušetřila by Česká republika v posledních letech až 40 miliard korun.

Vyšších počty úředníků vadí i opoziční Občanské demokratické straně, která v současném rozpočtu navrhovala úpravy až ve výši 17 miliard. Částka by se vybrala na seškrtání tzv. černých duší, které jsou jen neobsazenými pozicemi ve státní správě. Před lety se totiž rozhořel spor mezi ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD) o to, kolik se může seškrtat těchto neobsazených míst. Podle šéfky státní kasy mohlo být číslo až na 10 procentech a podle předsedy ČSSD jen 5 procent. „Místo toho ale několik tisíc zaměstnanců státu přibylo, konkrétně 17 tisíc. Pokud rozdělíme 17 miliard na dvě části, tak jedna část vydá za černé duše, tedy prázdná tabulková místa, která Nejvyšší kontrolní úřad vyčíslil na 8 miliard,“ řekl k návrhu poslanec Jan Skopeček.