Neúprosná kletba brexitu semlela další politickou kariéru. Britská premiérka Theresa Mayová nedokázala splnit hlavní úkol, který si předsevzala, totiž vyvést Spojené království z Evropské unie. Strana dopěla k názoru, že nastal čas na změnu, a dotlačila Mayovou k odstoupení. Jízdní řád výběru nového lídra je jasný. V pátek 7. června premiérka oficiálně rezignuje na pozici vůdce strany. V dalším týdnu budou uzavřeny nominace a tím odstartuje volební kampaň. Nejdřív rozhodují poslanci. Po každém kole poslanecké volby se vyřadí kandidát s nejmenším počtem hlasů. Proces pokračuje, dokud nezbudou pouze dva kandidáti. Tato fáze má trvat do konce června. Mezi finalisty poté vyberou v hlasování všichni členové strany. To se má odehrát koncem července.

Favoritem sázkařů i řadových členů strany je bývalý starosta Londýna a exministr zahraničí Boris Johnson. Za premiéra si ho přeje 39 % straníků. Druhý je bývalý ministr pro brexit Dominic Raab s 15 %. Pokud se Johnson dostane do finále, má nástup do čísla 10 zajištěný. Problém je že „BoJo“, jak se mu přezdívá, je extrémně neoblíbený mezi svými kolegy poslanci. Dlouho se proto předpokládalo, že se nedokáže probojovat přes parlamentní kolo.

Tuto úvahu změnily dvě okolnosti. Zaprvé je to nebezpečný růst Labouristické strany Jeremyho Corbyna, jehož možné vítězství je nejhorší konzervativní noční můra. Johnson jako dvojnásobný starosta levicového Londýna dokázal, že dokáže přetáhnout na svou stranu názorové oponenty. Roli v této úvaze hraje i Johnsonův sklon k populismu. Mezi konzervativci sílí názor, že „levicového populistu dokáže porazit jen pravicový populista“.

Druhou okolností je zpackané vyjednávání o brexitu. Neschopnost Mayové vyvést zemi z EU vedla k úprku konzervativních voličů k Brexit Party. Pokud chce strana přežít, musí je nalákat zpět a k tomu potřebuje nefalšovaného brexitáře, který je ochoten odejít i bez rozvodové dohody. Johnson byl jedním z hlavních tváří kampaně za odchod z EU. Na pozici ministra zahraničí rezignoval na protest proti „plánu z Chequers“, který prezentoval britské brexitové cíle. Podle Johnsona byl příliš měkký. Také se tak vyhnul tomu, aby byl spojován s vládní brexitovou blamáží. Navíc Johnson slíbil, že pokud nedokáže vyjednat do konce října lepší smlouvu, odejde Británie z EU bez dohody.

Proti Johnsonovi mluví fakt, že jeho působení na ministerstvu zahraničí není považováno za příliš úspěšné. Také má za sebou řadu osobních skandálů, kvůli nevěrám ho opustily dvě ženy a má jedno nemanželské dítě. Navíc favorité obvykle klání o konzervativního lídra nevyhrávají. Ve své době byli za outsidery považováni budoucí premiéři Margaret Thatcherová, John Major nebo David Cameron.

Kromě Johnsona ohlásilo kandidaturu už osm lidí a další se dají očekávat. Kandidátem konzervativního establishmentu je Johnsonův bývalý spojenec a nynější ministr pro životní prostředí Michael Gove. Ten byl další tváří brexitu, poté však zamezil Johnsonovi stát se premiérem po Cameronovi, když ho odmítl podpořit a ohlásil vlastní kandidaturu. Šokovaný Johnson se z klání stáhl.

Gove na rozdíl od Johnsona vydržel v kabinetu Mayové až do konce, čímž si získal podporu vedení strany. Také jako jeden z vůdců za odchod z EU, ale zároveň podporovatel politiky Mayové je považován za možnou jednotící figuru, která spojí rozhádaná křídla strany. Zároveň je považován za nejschopnějšího ministra současné vlády. Teoreticky má dobrou šanci bez problému proplout parlamentní fází. Je však neoblíben u řadových členů. Ti ho považují za zrádce, který zařízl v zárodku Johnsonův první pokus o premiérství, čímž způsobil katastrofu, za kterou je nyní považováno úřadování Mayové.

Je tak dobře možné, že premiérem bude někdo třetí. Třeba současný ministr zahraničí Jeremy Hunt, který má momentálně nejvíc, totiž 29, deklarovaných podporovatelů mezi poslanci. Nebo již zmiňovaný Dominic Raab, jehož otec utekl v roce 1938 z Československa před nacisty. Jisté je, že pro všechny je cesta do Downing Street ještě velmi dlouhá.