Platy českých učitelů jsou značně rovnostářské, navzdory jejich zvýšení na podzim 2017 si učitelé oproti ostatním vysokoškolsky vzdělaným lidem loni pohoršili, ukazuje nová studie vědců z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA). Daniel Münich a Vladimír Smolka v ní srovnali platy učitelů základních škol a odpovídajících ročníků gymnázií s českým průměrem a také s platy této skupiny lidí v dalších ekonomicky vyspělých zemích. Došli k závěru, že ani slibované navýšení koncem letošního nebo počátkem příštího roku to příliš nezmění. Studii hodlají vědci veřejně publikovat v pondělí.

„Průměrný učitelský plat v ČR dosahuje jen 56 procent průměrné mzdy, kterou pobírají lidé s vysokoškolským vzděláním,“ řekl Münich ČTK. V ekonomicky nejvyspělejších zemích světa přitom učitelé dosáhnou na 85 procent tohoto průměru. Loni v listopadu sice dostali pedagogové přidáno, mzdy ale rostly i v jiných oborech, takže ve výsledku si učitelé oproti jiným vysokoškolákům polepšili jen minimálně a při zúžení pohledu pouze na veřejný sektor si dokonce pohoršili. „Mezera mezi průměrnými platy učitelů a ostatních VŠ vzdělaných pracovníků veřejného sektoru se během roku 2017 dokonce ještě prohloubila na 21,8 procenta,“ uvedli autoři.

Ministerstvo plánuje navýšení platů o 50 %

Loni činil průměrný plat pedagogů v ČR 31.632 korun, přičemž průměrná mzda v zemi činila 29.504 korun hrubého měsíčně. Za tři roky by se podle plánů ministerstva školství měl plat učitelů zvednout v průměru ke 46.000 Kč měsíčně. Letos v 1. čtvrtletí průměrná mzda v ČR meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 30.265 Kč a po zahrnutí inflace reálně stoupla o 6,6 procenta, nejrychleji od roku 2003.

Studie zaměřené na platy učitelů dělají ekonomové z IDEA už několik let, letos poprvé se ale více zaměřili na podíl odměn na platu a na to, jak se výše odměn u různých učitelů liší. „Učitelské platy jsou, ve srovnání s platy ostatních VŠ vzdělaných pracovníků veřejného sektoru, rovnostářské. Průměrný i mediánový podíl odměny na platu je v případě učitelů znatelně nižší než je běžné u VŠ vzdělaných pracovníků ve veřejném sektoru. Rozdíly tohoto podílu v učitelské profesi jsou také nižší,“ uvedli.

Zvyšování učitelských platů v Česku je podle Münicha a Smolky značně nepřehledné, nedostatečně sladěné s výhledy státního rozpočtu, a navíc se sliby průběžně mění. Ani při dodržení těch aktuálních však učitelé výrazného zlepšení nedočkají. „Pokud se slibovaný nárůst platů uskuteční, velmi pravděpodobně opět zajistí spíše jen udržení tempa s růstem platů ostatních,“ uvedli autoři.

„Jednorázová zvýšení nestačí,“ míní autoři studie

Aby se úroveň učitelských platů dostala do pěti let na úroveň, která je běžná ve vyspělých zemích, musely by se podle autorů výdaje na platy měnit „diametrálně vyšším než dosavadním a slibovaným tempem.“ Atraktivita platů se promítá do toho, jací lidé se na tyto pozice hlásí a jak jsou ochotní ve školství vytrvat. „Nejasné a nedostatečně věrohodné ad-hoc přísliby jednorázových zvýšení učitelských platů nemají potenciál učitelskou profesi zatraktivnit,“ upozornili ekonomové z IDEA.

Platy učitelů a jejich vývoj sledují vědci z institutu dlouhodobě. Loni před sněmovními volbami zanalyzovali sliby politických stran v této oblasti. Uvedli tehdy, že váhu slibů snižuje fakt, že žádná strana neuvedla, odkud chce vzít peníze na slibovaný nárůst.

Institut IDEA funguje při Národohospodářském ústavu. Tvoří součást společného pracoviště Akademie věd a Univerzity Karlovy CERGE-EI.