PŘIJETÍ UKRAJINY DO EU

Přijetí Ukrajiny do EU brzdí západ. Má obavy o další kandidáty a ekonomiku

PŘIJETÍ UKRAJINY DO EU
Přijetí Ukrajiny do EU brzdí západ. Má obavy o další kandidáty a ekonomiku

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Chceme je mezi námi. Tuto větu hned na začátku války pronesla na adresu přijetí Ukrajiny do Evropské unie předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Už nyní je jasné, že nepůjde o žádné bleskové přijetí. Proti zrychlenému procesu ostře bojuje Francie nebo třeba Nizozemsko. Naopak český premiér Petr Fiala uvedl, že by rád Ukrajinu viděl v EU co nejdříve. Podle vyjádření českých europoslanců pro Echo24 nedojde k přijetí hned, ale Ukrajina by přijata nakonec být měla. Jejímu členství nicméně stojí v cestě řada překážek.

Podle představitelů západních zemí včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nic takového jako zrychlený proces přijetí neexistuje. Pro ilustraci, tehdejší český premiér Václav Klaus podepsal přihlášku ke vstupu do EU v roce 1996, členskou zemí se pak Česko stalo až v roce 2004. Proces tedy trval zhruba devět let. Turecko má například kandidátský status od roku 2004. O urychleném vstupu Ukrajiny má v současné situaci skeptické představy i český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Pro Echo24 nicméně uvedl, že by Ukrajina měla do EU být přijata.

„Myslím si, že nějaké skutečně zrychlené přijetí by nedělalo dobrou krev mezi kandidátskými státy, ale určitě můžeme nabídnout nějakou formu partnerství,“ uvedl Zdechovský pro Echo24 s tím, že invaze na Ukrajinu významným způsobem proměnila vnímání světa v západních zemích. „Takovou válku jsme si nedokázali představit, teď už si ale dokážeme představit i Ukrajinu v EU,“ řekl Zdechovský.

Proti zrychlenému přijetí Ukrajiny do EU se staví řada západních zemí, rezolutně vyjádřil nesouhlas tento týden mimo jiné nizozemský premiér Mark Rutte. Ten uvedl, že by takový proces vyvolal obrovskou frustraci především mezi státy západního Balkánu, ale také třeba v Turecku. „Pokud bychom nějakým závažnějším způsobem urychlili přijetí Ukrajiny, mohlo by dojít k výraznému ohrožení stability právě na Balkánu,“ vysvětlil Rutte svůj postoj.

S podobnou rétorikou přišly i další západní země EU na summitu ve francouzském Versailles v první polovině března. „Mohli bychom spustit nějaký proces urychleného přijetí pro zemi, která je ve válce, aniž bychom respektovali běžná kritéria? Odpověď je ne,“ řekl tehdy jasně Emmanuel Macron. Český premiér Petr Fiala v pátek po jednání Evropské rady uvedl, že nálada se u těchto zemí nezměnila, on sám by přitom dle svých slov Ukrajinu viděl v EU rád co nejdříve.

Podle místopředsedkyně EP Dity Charanzové (ANO) se Ukrajina nestane členem EU přes noc, jak si přeje Fiala. Připomíná, že nejrychlejší přístupový proces mělo Finsko, které se členskou zemí stalo za 3 roky od podání žádosti. „Velmi jsem bojovala za to, aby se do usnesení EP dostal požadavek udělit kandidátský status Ukrajině co nejdříve. To je první důležitý krok, který odstartuje proces přistupování Ukrajiny do EU. Toto usneseni bylo schváleno drtivou většinou,“ uvedla Charanzová.

Místopředsedkyně EP pro Echo24 dodala, že nyní ovšem posun v získávání kandidátského statusu pro Ukrajinu zdržují představitelé vlád. „Bohužel teď vše ztroskotává na politické vůli premiérů, kteří se doposud nebyli schopni shodnout ani na tomto prvním kroku,“ uvedla Charanzová.

Další europoslankyně Radka Maxová dodala, že si sama přeje Ukrajinu v EU, ale v tuto chvíli je to podle ní země zachvácená válkou a poskytnutí rychlého přístupu Ukrajině k EU by mohlo způsobit problémy s dalšími žadateli, jako je Gruzie nebo Moldavsko. „Myslím, že by bylo dobré prohloubit spolupráci mezi Ukrajinou a EU a zvážit možnost statusu kandidátské země. Vyslalo by to mimo jiné signál, že EU podporuje mezinárodní řád založený na právu na sebeurčení všech států. Nabídnout ale více, než toto by bylo podle mě v této chvíli nebylo vhodné,“ uvedla Maxová pro Echo24.

Místo Bruselu centrem EU Vídeň?

Ukrajina by jako běžná kandidátská země musela splnit řadu kritérií. Mezi ty patří například to, že se musí jednat o evropskou zemi, musí jít o právní stát, který zachovává politický pluralismus nebo je jeho ekonomika tržní a dostatečně silná. Podle odborníka na Evropské právo Michala Tomáška je však zásadním tématem, vyplývajícím z takzvaných kodaňských kritérií, fakt, že Evropská unie musí být schopná absorbovat ekonomiku přijímané země. Tomášek v podcastu zEvropy uvedl, že ukrajinská ekonomika je obrovská a že by situace mohla být o něco jednodušší, kdyby EU chtěla takto přijmout například Albánii. „Evropská rada si vytvořila tato kritéria a může je také zmírnit, aby urychlila proces přijímání Ukrajiny. Může se klidně jednat i o politické rozhodnutí bez nutnosti porušit smlouvy,“ řekl Tomášek.

Podle europoslance Zdechovského budou západní země pochopitelně přijetí zdržovat. „Už teď ale vidíte, že ty západní mocnosti ztrácí tempo. Macron volá Putinovi, ale není schopen větší akce. Podobně je na tom Německo, které se rozhodlo pomáhat, až když vidělo veřejné mínění a reakci státu na východ od něj včetně nás,“ řekl pro Echo24 Zdechovský. Pokud by Ukrajina byla přijata, což on sám podporuje, muselo by se například přesunout s ohledem na určitou proporčnost centrum Evropské unie. „Stoprocentně už by nemohlo být v Bruselu, ale spíše někde více na východ,“ dodal Zdechovský s tím, že tím by se pro západnější státy EU narušila jejich určitá hegemonie.

Centrem EU by se po přijetí Ukrajiny z hlediska proporčnosti mohlo stát rakouské hlavní město. „Pro nás jako Českou republiku by bylo nejlepší, aby to byla Praha, ale s ohledem na probíhající debaty se Vídeň jeví jako odpovídající kompromis,“ řekl Zdechovský.

Určitý problém může představovat také ekonomická situace Ukrajiny, která bude mít po válce velmi poničenou infrastrukturu a ekonomický systém jako celek. „Musela by mít celou řadu výjimek ze soutěžního systému a bude potřebovat množství podpory,“ uvedl Michal Tomášek v podcastu zEvropy. Řada prostředků Evropské unie směřuje do zemědělství a do určité formy koheze, tedy takzvaného vyrovnávání nerovností mezi regiony. Podle Tomáška se mohou některé, především západní státy EU, přijetí Ukrajiny obávat kvůli prostředkům, které by se musely z kohezního fondu vynaložit.

V tom vidí problém pirátský europoslanec Mikuláš Peksa. Ten pro Echo24 uvedl, že základní problém je momentálně v tom, že Ukrajina není integrovaní do společného evropského trhu. „To je práce, které se nelze vyhnout, pokud chceme, aby členství fungovalo tak, jak má,“ řekl Peksa s tím, že dlouhodobě považuje přijetí Ukrajiny za přínos pro EU a důležitý politický symbol z hospodářského i vojenského hlediska.

Alexandr Vondra z ODS pro Echo24 uvedl, že je v současnosti nutné dát Ukrajině v její těžké hodině naději. „Musíme jí říct jasně a bez vytáčení, že s ní počítáme. Samozřejmě je to spíš gesto. Můžeme jí dát třeba kandidátský status, jak jsme si to odhlasovali jako EP,“ uvedl Vondra. „Teď není čas na dlouhá byrokratická právnická jednání. Nejdůležitější je Ukrajině nyní konkrétně pomáhat. Zbraně, peníze, humanitární pomoc,“ dodal pro Echo24 Vondra.

Jeho kolegyně z ODS v EP Veronika Vrecionová pro Echo24 uvedla, že doufá a věří, že Ukrajina bude do EU přijata. „Nestane se tak v následujících týdnech, teď je hlavním úkolem její osvobození od ruských zločinců, ale následný proces by měl být co nejvíce urychlen,“ uvedla pro Echo24 Vrecionová. „Ukrajina ukazuje, jak si váží evropských hodnot jako je svoboda a demokracie a že je ochotna za tyto hodnoty bojovat. Pro zpohodlnělou západní Evropu by to mohla byt potřebná injekce, která Unii vrátí k tématům, která skutečně trápí naše občany,“ dodala.

Místopředsedkyně EP Charanzová pro Echo24 dodala, že Ukrajina by se měla členem EU stát. „Bude na českém předsednictví přesvědčit ostatní země EU, že Ukrajině musíme členství nabídnout,“ řekla pro Echo24 Charanzová. „Ukrajina nám každým dnem dokazuje, jak bojuje za evropské hodnoty. My ji proto dlužíme dát jasnou evropskou perspektivu,“ dodala.

Pravidla vstupu do EU

Příprava na vstup země do EU je složitý proces, který většinou trvá několik let. Jakmile kandidátská země splní podmínky členství, musí do svého právního systému zavést předpisy EU, a to ve všech oblastech.

Žádost o vstup může podat kterákoli země splňující podmínky členství. Tyto podmínky jsou známy jako „kodaňská kritéria“ a zahrnují existenci tržní ekonomiky, stabilního demokratického systému, právního státu a přijetí veškerých právních předpisů EU, včetně eura jako měny.

Země, která chce do Unie vstoupit, podá žádost o členství Evropské radě. Ta požádá Evropskou komisi, aby zhodnotila připravenost této země ke splnění kodaňských kritérií. Pokud je stanovisko Komise kladné, dohodne se Rada na mandátu k vyjednávání. Poté je formálně zahájeno projednávání jednotlivých oblastí.

Uzavřít jednání trvá poměrně dlouho, protože každá kandidátská země musí do svého národního právního řádu zavést ohromné množství pravidel a předpisů EU. Během tohoto předvstupního období se kandidátským zemím poskytuje finanční, administrativní a technická pomoc.

Kandidátské země
Tyto země jsou ve fázi, kdy „provádějí“ (neboli integrují) právní předpisy Unie do svých právních řádů:
Albánie
Černá Hora
Severní Makedonie
Srbsko
Turecko

Potenciální kandidátské země
Potenciální kandidátské země dosud nesplňují požadavky na členství v EU:
Bosna a Hercegovina
Kosovo
Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

Jan Křovák