KOMENTÁŘ Ondřeje Šmigola

Sputnik vyplňuje vakuum zanechané EU

KOMENTÁŘ Ondřeje Šmigola
Sputnik vyplňuje vakuum zanechané EU

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Slovenský premiér Igor Matovič se dopustil neodpustitelného. Tajně nakoupil ruskou vakcínu Sputnik V. Slovensko má od Moskvy obdržet až dva miliony dávek. Letadlo s první dodávkou vítal Matovič osobně na přistávací ploše. Slovensko je na nohou. Vládní koalice ohrožena. Podobná situace nastala i v České republice, kde na nákup Sputniku tlačí prezident Miloš Zeman. Ministr zdravotnictví Jan Blatný se tomu brání. Když k tomu připočítáme, že Sputnik již nakoupilo Maďarsko a zájem o něj projevilo Rakousko, zdá se jasné, že náš region se ocitl uprostřed vakcinační války.

Sputnik samozřejmě vyvolává pochybnosti, neboť přichází z Ruska, se kterým naše část světa nemá nejlepší zkušenosti. Slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok tak Sputnik označil za nástroj ruské hybridní války. „Tento politický nástroj nás rozděluje doma, rozděluje nás v zahraničí. Prostřednictvím tohoto nástroje se vykresluje EU jako něco, co selhává,“ prohlásil. Právě nebezpečí rozšiřování ruského vlivu je hlavní argument proti přijetí Sputniku. Druhý je, nakolik můžeme ruskému výrobku věřit, že je opravdu bezpečný. Samozřejmě jako u čehokoliv ruského jsou tu otázky, nakolik jsou data poskytnutá Moskvou důvěryhodná. Ale technologie, na které je Sputnik založen, je legitimní a stejná jako u výrobku AstraZeneky. Průběžné výsledky testů publikované v uznávaném vědeckém časopise The Lancet naznačují, že by se mohlo jednat o vakcínu s účinností až 91,4 %.

Pandemie bývá často přirovnávaná k válce. Winston Churchill během druhé světové války prohlásil: „Pokud by Hitler napadl peklo, v Dolní sněmovně bych se alespoň pochvalně zmínil o ďáblovi.“ Kdybychom byli v podobné situaci, nákup Sputniku rozhodně stojí za zvážení. Snad v ní ale ještě nejsme.

Je totiž dobře možné, že celá debata je značně akademická. Je čím dál tím jasnější, že hlavním problémem není vyvinout účinnou vakcínu, ale následně ji ve velkém vyrábět. Rusové doufali, že do konce roku 2020 vyrobí 30 milionů dávek, vyrobili jich dva miliony. O Sputnik je velký zájem. Podle Rusů o něj požádalo 39 zemí. Vzhledem k tomu, že Rusko má problém vyrobit dostatečné množství dávek pro vlastní obyvatelstvo, zájemci si tak nejspíše počkají. Matovičova naděje, že do dvou měsíců přijde milion Sputniků a v květnu a červnu další milion, tak může být značně optimistická. Tou dobou by tu stejně měla být dostatečná zásoba „západních“ vakcín.

Rusko zdaleka není jediné, které používá vakcínu jako politickou zbraň. Čína rozváží své výrobky do celého světa. Maďarský premiér Viktor Orbán se nechal očkovat čínským sérem Sinopharm. Filipíny dostaly 600 tisíc dávek čínské vakcíny. Brazílie očkuje především čínským výrobkem. Celkově Peking slíbil půl miliardy dávek do 45 zemí světa. Jedná se hlavně o chudší země.

Zdá se, že Západ v tomto neumí úplně chodit. Zaprvé se soustředí na proočkování vlastního obyvatelstva, než začne poskytovat vakcínu do zahraničí. To přece jenom autoritářské režimy si spíše mohou dovolit ignorovat potřeby vlastních lidí, pokud to znamená posílení vlivu ve světě. Také zatím hlavní západní pomoc probíhá skrze program OSN Covax. Západ patří mezi jeho hlavní financiéry. USA přislíbily 3,9 miliardy dolarů, Německo téměř miliardu a Británie 700 milionů. První dávky z programu již přistály v Ghaně a v Pobřeží slonoviny. Jenže jelikož se jedná o program OSN, dárci jsou do velké míry anonymní. Ve skutečnosti dávky dodané do Afriky jsou britské AstraZeneky. Možná by neuškodilo, kdyby Západ trval na tom, že na lahvičky začne lepit britské, německé a americké vlajky, aby přebil čínské propagandistické úsilí.

Rusko a Čína se však především snaží zaplnit vakcinační vakuum, které svou neschopností způsobila Evropská unie. Pokud si Korčok stěžuje, že Matovičovo chování „vykresluje EU jako něco, co selhává“, problém je, že EU opravdu selhala. Její akviziční politika je naprosto tragická. Schvalovací proces zoufale pomalý. Kdyby byla schopná svým členským státům zajistit včas dostatek vakcín, nemusely by dnes pokukovat po Sputniku a Sinopharmu.

Nakonec z vakcinačních válek plyne jedno geopolitické ponaučení. V klíčových oblastech se soběstačnost stále vyplácí. Pár zemí, které ovládají výrobu vakcín, nyní dokáže ovlivňovat světové dění.

5. března 2021