Vláda hnutí ANO a ČSSD s podporou komunistů dnes schvaluje návrh státního rozpočtu na rok 2019. Jde o první návrh rozpočtu Andreje Babiše, který připravoval z pozice premiéra. Schodek rozpočtu činí 40 miliard korun, což kritizuje Národní rozpočtová rada i opoziční ODS či Piráti. Na středeční jednání vlády dorazil i prezident Miloš Zeman.

Při příchodu na jednání vlády Zeman před novináři řekl, že k rozpočtu má drobné, nikoli však zásadní výhrady. Ve čtvrtek Zeman ocenil snížení plánovaného deficitu z 50 na 40 miliard korun. Je to podle něj cesta k vyrovnanému rozpočtu v příštích letech

Vláda navrhuje na příští rok hospodařit s deficitem 40 miliard korun, letos je rozpočet schválen se schodkem 50 miliard. Rozpočet počítá s rekordním zvyšováním důchodů a růstem platů ve státní správě, za prioritu označila vláda i investice.

„Po vzoru dřívějších levicových vlád půjde o rozdávání peněz v sociální oblasti, ve státní správě a zvláště ve vzdělávacím sektoru,“ hodnotí návrh státního rozpočtu komentátor deníku Echo24 a Týdeníku Echo Petr Holub. „Tím bude pohlceno devadesát ze 140 miliard, o které se státní výdaje proti letošku zvýší. Příjmy zajistí z hlavní části hospodářský růst, který do státní pokladny přidá navíc 40 miliard na daních, převážně na daních z příjmu, a 50 miliard na sociálním pojistném. Dalších čtyřicet miliard navíc pošle Evropská unie. Jedná se o klasickou levicovou politiku, jen se bude díky prosperitě rozdávat víc peněz než obvykle.“

K návrhu schodku státního rozpočtu má výhrady Národní rozpočtová rada, v jejímž čele je členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová. Schodek by se dle rady měl v následujících dvou letech snižovat.

Současný dobrý stav ekonomiky by podle rady měla vláda využít k provedení takových změn, které by vytvořily prostor pro případná opatření v rozpočtové politice při zhoršení ekonomického vývoje. „Nastavení deficitu státního rozpočtu na další roky není racionální. Měl by tam být sestupný trend, který by měl reflektovat, že deficit není standardním výstupem hospodaření,“ uvedl v úterý člen rady Jan Pavel.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) je návrh rozpočtu na příští rok „maximum možného“. „Vím, že tento názor rada zastává. Snažím se vysvětlovat, že ten rozpočet je maximum možného. Byla jsme nucena vybalancovat požadavky vlády a jednotlivých resortů,“ řekla Schillerová.

Kritické jsou i dvě největší opoziční strany, ODS a Piráti. ODS označuje vládní návrh rozpočtu za nepřijatelný. „Neodůvodnitelnost 40-ti miliardového deficitu v době několikaletého hospodářského růstu a rekordně nízké nezaměstnanosti je snad už všem jasná. Vláda ale neustále zhoršuje i strukturu státního rozpočtu, a ten je tak připraven na případnou finanční či ekonomickou krizi hůře, než tomu bylo před posledním krizovým rokem 2008,“ uvedl pro deník Echo24 poslanec a ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Ani Piráti vládní návrh rozpočtu nepodpoří. „Budeme usilovat o snížení (schodku) minimálně o 10 miliard,“ uvedl v úterý pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík. „Zároveň vidíme velké rezervy v efektivitě a plánech na modernizaci a digitalizaci státní správy. Řada IT zakázek na ministerstvech je problematická a úředníci si stále přeposílají kvanta papírů,“ dodal Ferjenčík s tím, že chtějí s vládou jednat kromě snížení schodku i o plnění cílů v oblasti digitalizace a hledání úspor tam, kde se plýtvá.

Za velice problematické považuje ODS stále rostoucí mandatorní výdaje, které už v letošním roce mají dosáhnout 55 procent celkových rozpočtových výdajů. „V porovnání s krizovým rokem 2008 narostly mandatorní výdaje nominálně o 30 procent. Pokud k tomu přidáme i rostoucí kvazimandatorní výdaje, schopnost vlády reagovat na případné ekonomické šoky nebo financovat vlastní priority, je tak velmi malá. Takto se odpovědná vláda na horší časy nepřipravuje,“ dodal Skopeček.