Maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi už na summitu EU v Bruselu došla trpělivost s nizozemským předsedou vlády Merkem Ruttem. Nechal slyšet, že není proti návrhu o navázání covidové pomoci na pravidla o právním státu, požaduje však více času k vyjednávání a splnění několika podmínek. Rutte tvrdě Orbána za údajně špatný stav práva v Maďarsku kritizuje a je proti poskytnutí pomoci Maďarsku. Orbán prohlásil, že „neví jaké osobní důvody vedou nizozemského premiéra k nenávisti vůči Orbánovi či Maďarsku.“ Informuje o tom server Politico a agentura Reuters. Proti současnému použití pravidel o právním státu se ohradilo též Polsko.

Summit v Bruselu na téma covidové pomoci státům Evropské unie, probíhá už třetí den. Nejasnosti zatím panují ohledně velikosti pomoci. Prezident Evropské rady Charles Michel navrhl, aby se pomoc skládala z 450 miliardami eur garancemi Evropské unie a 300 miliardami z půjček, některé státy však chtějí, aby garance dosahovaly pouze 375 miliard eur. Další spor, kterému politici na summitu čelí, se týká navázání pomoci na pravidla právního státu. Nizozemský premiér Mark Rutte se ostře ohradil vůči Maďarsku s tím, že nedodržování právního státu v Maďarsku musí být trestáno finančně. Orbán se poté nechal slyšet, že „nechápe osobní důvody, pro které mě či Maďarsko premiér Rutte nenávidí.“ Orbán dále uvedl, že s Rutteho pohledem na situaci v Maďarsku a s jejím řešením nesouhlasí, „protože neexistuje žádné rozhodnutí o právní situaci v Maďarsku.“

Právě rozhodnutí Evropské komise v řízení s Maďarskem o stavu právního státu, které probíhá, je jedna z Orbánových podmínek během jednání. Druhou Orbánovou podmínkou je, aby se k nevládním organizacím přistupovalo jako k politickým stranám a vztahovala se na ně stejná pravidla. Podle maďarského premiéra je to Rutte, kdo je odpovědný za zmatek na summitu.

Orbán se však debatě o nastavení mechanismu nebrání. Uvedl, že Maďarsko „není proti, je připraveno diskutovat“, ale zároveň dodal, že „takový nový mechanismus musí být správně nastaven.“ Podobně se k navrhovanému mechanismu vyjádřil i polský premiér Mateusz Morawiecki, který se nechal slyšet, že „pravidla právního státu jsou velmi obecné, a jak jsme byli v Polsku v posledních 7 letech svědky - tyto pravidla byla silně nadužívána a používána jako výhrůžka - a s tak obecnou definicí nemůžeme souhlasit.“

Naopak Nizozemí, společně s Finskem a Bulharskem, stále na podmínce o dodržování pravidel právního státu silně trvá.