Po ruské odvetě za útok na Kerčský most se objevují výzvy k prohlášení Ruska za teroristický stát. V květnu už přijal takovou rezoluci například parlament v Litvě. A výzvy začínají zaznívat už i od českých politiků. Jak se však shodují odborníci, takový krok může být v Evropě pouze určitým gestem. Právní dopady totiž nebude mít žádné. „Slovo terorismus má v posledních dvaceti letech velmi silný emotivní náboj. Na druhou stranu je otázka, zda je dobré ho nadužívat v kontextu, kde tradičně užíván nebyl,“ řekla deníku Echo24 Veronika Bílková, vedoucí Centra mezinárodního práva Ústavu mezinárodních vztahů.

Rusko v odvetě za poničení mostu spojujícího okupovaný Krym s ruskou pevninou pokrylo ukrajinská města raketami. To vyvolalo vlnu ostré kritiky či politických vyjádření, která označují ruské jednání za teroristické. První místopředseda STAN Lukáš Vlček na sociálních sítích nazval Rusko „barbarským teroristickým státem“ s tím, že by měla takové usnesení schválit i sněmovna. K podobnému kroku vyzvala například i prezidentská kandidátka Danuše Nerudová.

Rusko je barbarským teroristickým státem páchajícím válečné zločiny. Věřím, že @snemovna jednohlasně schválí takové usnesení. V podpoře Ukrajiny bránící se agresorovi nesmíme polevit! 🇺🇦

📷 Kyjev, AP pic.twitter.com/i6ppHOTRg4

— Lukáš Vlček (@VlcekSTAN) October 10, 2022

Jak se ale shodují odborníci oslovení deníkem Echo24, existuje výrazný rozdíl mezi tím, jak něco podobného funguje ve Spojených státech a jak by to fungovalo v rámci evropských států včetně Česka. Podle expertky Veroniky Bílkové je koncept státu podporujícího terorismus zejména záležitost vnitrostátního práva Spojených států, kde zařazení na seznam znamená konkrétní uvalení sankcí či dalších opatření. Na seznamu jsou v současnosti Kuba, Sýrie, Írán a Severní Korea.

„Jiné státy a mezinárodní právo takový koncept neznají. Ten koncept vychází opravdu z legislativy USA, jinak je to spíše politické či symbolické označení státu, kterému vlastně říkáme, že je ošklivý stát, který dělá něco nepatřičného. Nemá to žádné přímé právní důsledky a není ani žádná procedura, že by mezinárodně některé státy byly takto označovány, to je vyloženě věc jen vnitrostátního práva USA. Nic takového na mezinárodní úrovni, například v OSN, neexistuje,“ řekla deníku Echo24 Veronika Bílková.

V případě legislativy Spojených států existují praktické kroky ve formě omezení obchodu, investic, možnosti vypovědět diplomatické pasy či dokonce omezení obchodu pro třetí strany, řekl deníku Echo24 analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. „Kdyby Američané prohlásili Rusko za stát sponzorující terorismus, mělo by to samozřejmě právní následky i pro evropské společnosti, které by chtěly s Ruskem, státními společnostmi, obchodovat,“ řekl Pavel Havlíček s tím, že by v takovém případě mohlo dojít i k zasažení například Číny a Indie.

Ale ani v případě Spojených států zatím neexistuje na takovém kroku shoda. „Probíhají tam spekulace, zda je to nejlepší cesta. Má to své vlastní mechanismy. Může to mít složitější následky pro Ukrajinu co se týče například finančních pobídek za odškodnění. Vede se tam diskuze a Joe Biden zatím takové označení Ruska vyloučil. Přesto, že je tam Kongres ten, který to má do velké míry ve své kompetenci a může se teoreticky stát, že se s tím bude muset Biden dál vypořádat či se minimálně k té diskuzi vrátit,“ dodal Pavel Havlíček.

Oproti tomu v Evropě by takový krok mohl mít praktické dopady pouze, pokud by například došlo na úrovni EU k dohodě, že prohlášení Ruska za stát sponzorující terorismus doplní ruku v ruce další sankce. Šlo by tak o oddělené kroky. Jinak by podle Havlíčka mohlo mít takové označení maximálně normativní efekt rezonující ve veřejném prostoru, že například někdo provádí obchod s takto označeným státem.

Podle Veroniky Bílkové by však vzhledem k rozsahu současných sankcí mělo omezený dopad i takové rozhodnutí ze strany USA. „Není ani potřeba zařazování na nějaký seznam či dávání nějaké nálepky, je možné přijímat tvrdší sankce vůči Rusku bez jakýchkoliv dalších předběžných kroků. Například pokud by Evropská unie chtěla přísnější sankce proti Rusku, nic jí nebrání je bez dalšího nálepkování zpřísnit. Podmínky pro uvalení přísných sankcí, to znamená, že nějaký stát poměrně masivně a jednoznačně porušuje mezinárodní právo, ty jsou tady dány,“ dodala Bílková.

Podle ní je pak otázkou, zda je dobré v tomto kontextu slovo terorismus nadužívat. „Tradičně se terorismus vázal, a to hodně zdůrazňovaly západní státy, na činy nestátních aktérů typu teroristických organizací a málokdy se s ním operovalo ve vztahu ke státu. Západní státy proti tomu velice vystupují, aby akty státu mohly být označovány jako terorismus,“ dodala Veronika Bílková.