Sám premiér Andrej Babiš se před dvěma týdny opět pochlubil, jak skvěle funguje EET a jak blahodárný bude mít efekt, až se povinnost elektronických pokladen rozšíří z restaurací a maloobchodu na ostatní živnosti. A tento týden se ve zprávě o plnění rozpočtu za tři čtvrtletí roku 2018 znovu ukázalo, že finanční výnos EET je sporný, pokud vůbec nějaký.

Pokladny měly pomoci při výběru daně z přidané hodnoty a za prvních devět měsíců se vybralo skutečně o 7,4 procenta, tedy o 20 miliard, víc než ve stejném období minulého roku. „Skutečný meziroční růst inkasa DPH byl vyšší než odhadovaný meziroční růst výdajů na spotřebu vlády a domácností, což indikuje stále pozitivní dodatečný efekt ze zavedení elektronické evidence tržeb a kontrolního hlášení,“ pochvaluje si oficiální zpráva ministerstva financí. Autoři dokumentu zaslouží pochvalu, že tentokrát nestřílejí od boku nějaké číslo, které nemůže ověřit člověk bez přístupu do databáze Finanční správy. Efekt EET a kontrolního hlášení se tedy měří srovnáním s tím, co spotřebují a z čeho také odvedou DPH domácnosti a vláda, a tento údaj lze přezkoumat.

Z tohoto pohledu nemají hlavní opatření z dílny ministrů ANO přesvědčivé výsledky. Spotřeba domácností a vlády vyrostla podle statistického úřadu v prvním pololetí v běžných cenách o 6,9 procenta a výnos daně z přidané hodnoty byl jen nepatrně vyšší. Bylo by možné ještě vypočítat, že efekt EET za tři čtvrtě roku byl 1,4 miliardy korun, ale taková hra s čísly už nemá s realitou nic společného.

Výběr DPH a jeho evidenci může ovlivnit celá řada ekonomických i statistických okolností, například je známo, že zmíněná daň funguje do jisté míry na principu letadla. Stát musí část DPH vrátit, v dobách ekonomického růstu tedy aktuálně vybírá o něco víc ve srovnání s tím, co vrací za předchozí období, kdy byl růst o něco pomalejší. Naopak po nástupu krize musí vracet vůči příjmům o něco větší částku a krizový výpadek daní bolí o to víc.

V uplynulých šesti letech rostl výběr DPH v pěti případech rychleji než spotřeba obyvatelstva a vlády. Byl to také případ roku 2016 po zavedení kontrolních hlášení. Tehdejší bilance však ani nevyrovnala statistický výpadek z roku 2015. Případný úspěch EET by bylo možné hledat v roce 2017. Tehdy rostla spotřeba o 7,1 procenta, příjem DPH však vyrostl o devět procent. Šlo by z toho odvodit výnos ve výši sedmi miliard, přesto ani v tomto případě nešlo o mimořádně velký rozdíl. Proto se nedá vyloučit, že důvody lepšího výběru jsou jinde. Mimo vši pochybnost se nějaký efekt dostavil po zvýšení sazby daně z přidané hodnoty v roce 2013. Výběr se tehdy i přes stagnaci spotřeby polepšil o 11 procent, tedy o 30 miliard. Ovšem vliv EET a kontrolního hlášení na výběr daní by zasloužil odbornou studii, která by prověřila veškerá data, jež mají finančníci a statistici k dispozici. Lze však pochybovat, že takovou studii vytvoří některý z tuzemských vědeckých ústavů. Přece jen jsou placeny ministerstvem financí.

Při debatách o užitku EET tedy veřejnost zůstane odkázána na spory o jednotkách miliard, které pokladny možná vynesly a možná nevynesly. Existují pouze data Eurostatu, že od rozjezdu kontrolních hlášení ubylo v maloobchodě přes patnáct tisíc podnikatelů. Po zavedení EET ubyly čtyři tisíce provozovatelů restaurací a penzionů, ovšem jejich počet se už začal zvyšovat.

Zastírací manévr

Lze předpokládat, že debatu o EET nebere vážně ani sám Andrej Babiš. Pouze ji používá, aby odvedl pozornost od témat, která jsou pro něho méně příjemná. Při pohledu na rozpočet by mohlo kritiky napadnout leccos. Například za devět měsíců roku 2018, kdy už je všechno na Babišově premiérské odpovědnosti, šlo na investice jen 61 miliard, tedy 4,6 procenta z rozpočtu na rok 2018. To je lepší bilance než v předchozích dvou letech, kdy ANO bylo ve vládě menším partnerem. Ovšem krizové rozpočty před rokem 2010 investovaly relativně dvojnásobek a horší než letos to nebylo ani v roce 2013, v nejúspornějším rozpočtu z celé éry ministra financí Miroslava Kalouska. Stále platí, že vláda s účastí ANO nemyslí na budoucnost, zato obtěžuje občany zbytečnou a neefektivní byrokracií.