Dvě věty auditu Evropské komise o dotacích Agrofertu jsou tím, co děsí premiéra Andreje Babiše a další členy vlády. Najdou se na samém konci sedmdesátistránkového dokumentu.

Podle první z nich dotační žádosti Agrofertu podané po 9. únoru 2017 „nebyly ve shodě“ se starší ani s novou verzí finančního nařízení Evropské komise ani s českým zákonem o střetu zájmů. Podle druhé z nich měl „zrušení dotace uplatnit řídící orgán“, v tomto případě ministři průmyslu Jiří Havlíček a Tomáš Hüner nebo životního prostředí Richard Brabec. Protože ovšem Agrofert, který je dosud ovládán premiérem a dříve vicepremiérem Babišem, o dotace požádal, výběrové komise žádosti schválily a ministři je nezrušili, bude Česko platit pokutu 450 milionů korun.

Takový je ve stručnosti a při jistém zjednodušení obsah návrhu auditní zprávy, která ve čtvrtek přišla na ministerstvo pro místní rozvoj i ministerstvo financí a zakývala premiérským křeslem.

Drama se skrývá spíše v souvislostech, protože z textu vyplývá, že Agrofert už nesmí o další dotace vůbec žádat. Zároveň předpovídá výsledek dalšího auditu, který by měl do konce června popsat, jak Agrofert čerpá zemědělské dotace.

Výsledek může být z pohledu Babišova holdingu ještě nepříjemnější, protože audit průmyslových a ekologických dotací prozkoumal část z projektů v hodnotě jeden a půl miliardy proplacených od roku 2012, zemědělské dotace pro Agrofert však ve stejném období dosahují hodnoty čtyřnásobně větší.

Jen na okraj stačí zmínit, že stejně jako kolegové z jiných resortů selhali také ministři financí Ivan Pilný a Alena Schillerová odpovídající za Auditní orgán, který měl sporné projekty zastavit před odesláním žádosti k jejich proplacení do Bruselu.

Neprůhledně, jak je to jen možné

Tématem příštích dnů se stane premiérova snaha vyvrátit další expertizu, že se dostal do střetu zájmů, neměl by však zapadnout druhý rozměr bruselského auditu. Ve skutečnosti jenom polovinu půlmiliardové pokuty pro Česko experti zdůvodňují střetem zájmů tuzemského premiéra od února 2017. Za druhou část prý mohou manipulace, kterých se při čerpání dotací dopouštějí zdejší úřady a zaměstnanci Agrofertu průběžně od roku 2012 dodnes. Způsob přidělování projektů připomíná praxi, kterou popisoval sedm let starý audit Regionálního operačního programu Severozápad, dosud největšího fiaska při českém čerpání eurodotací.

Exemplárním příkladem jsou projekty pekárenského gigantu Penam a chemičky Lovochemie. Penam pořídil za 400 milionů linku na toustový chléb a v roce 2015 požádal o dotaci 100 milionů v programu, který podporoval inovace. Žádost zdůvodnil tím, že pomocí nových technologií bude vyrábět nový typ toastů bez použití konzervantů. Auditoři však zjistili, že stejný výrobek pod názvem „Zlatý toast“ už nejméně od roku 2013 vyrábí německá pekárna Lieken, která je stejně jako Penam součástí Agrofertu.

O inovaci tedy nešlo a úředníci ministerstva průmyslu na to nepřišli. O tom, jak laxně spravují eurodotace, svědčí i zjištění, že neprověřili ani ekonomická data projektu a spokojili se s tím, že údaje od žadatele přepsali do příslušné tabulky. Navíc se během schvalovacího procesu měnili bez udání důvodu externí hodnotitelé a ti, kteří hodnotili jménem ministerstva, nebyli v oboru zběhlí. Peníze na Zelenou louku by se musely vracet, i kdyby nedošlo ke střetu zájmů.

Ještě podivnější byl postup ministerstva životního prostředí u dvou dotací pro Lovochemii. V obou případech šlo o to, že chemička uplatní ve výrobě výsledky nových výzkumů. Lovochemie ovšem výzkumné výsledky ani patent nenakoupila, ale prostě použila vývojové projekty z další firmy Agrofertu známé pod zkratkou VÚCHT, v jednom případě odzkoušené v provozu slovenské sestry Dusľo Šala.

Při vývoji nevyužila spolupráce s univerzitním sektorem, ani nezapojila vlastní výzkumné oddělení, jak rovněž stanovily dotační podmínky. Nebylo divu, že v jednom případě dosáhla přesně na hranici 45 bodů, která byla předpokladem, aby žadatel peníze dostal. Ovšem k tomu bylo třeba založit jeden ze čtyř posudků, který projektu udělil jen 41 bodů.

Hluboko v holdingu

Výčet podobných manipulací zabírá desítky stránek auditu. Ke specialitám Agrofertu prý patří značná nápaditost, jak při hledání dodavatelů potřebných technologií obcházel pravidla veřejných soutěží. Například jedna z Babišových firem Cerea zakázky nezapisovala do centrálního registru a zveřejnila je pouze na svém profilu. Tak se o některé přihlásila pouze firma TIS-ČR, jejímž jednatelem byl bratr náměstka ředitele společnosti Cerea.

Podmínky pro nákup sušárny zrní stanovila firma Farmtec, rovněž součást holdingu, která nakonec také jednu zakázku dostala za údajně přemrštěnou cenu. Soutěže na technologii pro likvidaci emisí amoniaku v Agru Jevišovice se zúčastnilo pět firem, z toho tři byly z holdingu. Jedna z nich vyhrála díky tomu, že podsekla cenu, potom však zakázku přepustila své dceřiné firmy s vyšší nabídkou. Něco takového se podle auditorů nedá označit za soutěž.

Přehnaná důvěra k žadatelům, protichůdné posudky a nečekané výměny expertů byly klíčovými nástroji, když politici odpovědní před rokem 2013 za program Severozápad chtěli přihrát projekty spřízněným osobám. Audit o projektech Agrofertu je proto mimo jiné svědectvím, že se poměry v dotačním systému zase tolik nezměnily.

Peníze se rozdělují přinejmenším stejně neprůhledně a dost možná je to ještě horší. Na Severozápadě se například stavební zakázky rozdělovaly kartelu několika firem, jehož šéfové byli domluveni s politickou elitou Ústeckého kraje rozhodující o dotacích. V případě Agrofertu žádá o dotace podnik ovládaný člověkem, který nese za čerpání dotací nejvyšší odpovědnost. Ke všem jde o holding složený z desítek firem různého zaměření, které dokážou přesouvat dotace sesterským firmám tak, aby se co největší část proměnila na zisk celého koncernu.

Vláda a jednotlivá ministerstva se v této souvislosti stávají součástí promyšleného systému na čerpání dotací, které jako životodárná vláha proudí složitou strukturou holdingu. Do jeho hlubin jde vlastně nahlédnout jen díky tomu, že využití eurodotací je třeba zpětně prokazovat. Premiér Babiš výklad z Bruselu odmítl. „Vysoce nestandardní audit,“ upozornil přes ČTK občany, že nemají dokumentu věřit.

Čtěte také: Audit o Babišově střetu zájmů jako rozbuška? Milion chvilek očekává 100 000 lidí