Vláda se dostává s komunikací do úzkých. Zatímco v krizové době vystupuje poměrně jasně v zahraniční politice, na domácí scéně má její komunikace trhliny. Od „cíleného“ příspěvku pro rodiny s dětmi, přes nejasnosti kolem možného zvýšení daní či naposledy otázky vytápění v domácnostech, kvůli které musí premiér Petr Fiala (ODS) zpětně vyvracet, že k lidem domů nebudou chodit kontroloři s teploměrem.

Zmatky kolem toho, které daně a zda vůbec se mají zvedat či zavádět, změny podmínek pomoci v energetické krizi, ale například i kritizovaný pětitisícový příspěvek na děti, u kterého se vláda musela s argumentem, že jde o pomoc pro nákup školních pomůcek, vyhýbat srovnání s předvolebními dary důchodcům z dílny bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). V komunikaci vládních kroků se objevují zádrhely, které pak musí složitě vysvětlovat.

Mezi posledními vzbudila rozruch například snaha ministerstva průmyslu o určité omezení spotřeby energie přímo v domácnostech či energiích. Zmatečná komunikace na sítích ohledně možných kontrol v domácnostech vytvořila dojem, že budou lidem kontroly s teploměry chodit přímo do bytů.

O pozdvižení na sociálních sítích se postarala předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Nejprve zmínila Británii, kde jsou podle ní veřejné budovy vytopené na nižší teploty.

„U nás je to určitě pro některé diskomfort. Já se snažím to vnímat tak, že je to možnost, jak jako jednotlivec můžu pomoci celku – zbytečně neklimatizovat, zbytečně nevytápět a holt si vzít další svetr,“ řekla Pekarová Adamová.

Navíc zatímco dlouhodobě vláda uklidňovala, že se mají případné výpadky dotknout domácností až jako posledních, přišla nečekaná změna a ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) prakticky řekl, že dostane v určitém bodě průmysl přednost před domácnostmi. Později své výroky opět uváděl na pravou míru. „Rád bych vyvrátil nesmysly o tom, že někdo bude chodit kontrolovat domácnosti, na kolik stupňů mají zapnuté topení,“ vysvětloval také po několika dnech situaci znovu premiér Fiala na twitteru.

Rád bych vyvrátil nesmysly o tom, že někdo bude chodit kontrolovat domácnosti, na kolik stupňů mají zapnuté topení, kolik mají stupňů v kuchyni a podobně.

— Petr Fiala (@P_Fiala) August 17, 2022

Podle expertky na strategickou komunikaci a PR Denisy Hejlové má vláda problém s ujasněním hodnot, které chce komunikovat. „Vláda by neměla lidem slibovat, že se o ně v případě nouze postará, pokud to není schopná dodržet, což je nabíledni. V lidech to pak vyvolává falešné očekávání sociálního státu, který každého podrží a poskytne dávky všem, což není realistické. Naopak by měla lidi podporovat v tom, aby byli schopni se o sebe postarat sami nebo s podporou svého blízkého okolí, a připravit se na horší časy, které nás čekají,“ řekla deníku Echo24 vedoucí katedry Marketingové komunikace a public relations na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

I podle experta na krizovou komunikaci Martina Charváta je sice komunikace současné vlády oproti té předchozí stále na výrazně lepší úrovni, po slibném začátku však nachází trhliny. „Říká se, že krizová komunikace má tři základní pravidla, komunikovat rychle, pravdivě a s výhledem do budoucna. To se současné vládě zatím jakž takž dařilo. Teď musím říct, speciálně s otázkou energií, došlo k nějakým zádrhelům a tlakům,“ řekl deníku Echo24 Martin Charvát s tím, že komunikace narazila a nastaly určité komunikační šumy.

„Vláda vydá nějaké stanovisko, pak se to mění. Není to rychle, pravdivě a s výhledem do budoucna. Je to možná rychle, ale zmateně a nevíme přesně, co se bude dít,“ dodal Martin Charvát. Za rozdílem v zahraniční a vnitrostátní komunikaci vidí poměrně jasnou agendu v zahraničí, za kterou jsou všichni jednotní, zatímco v otázce domácí politiky hrají roli rozdílné schopnosti komunikace jednotlivých ministerstev i rozdílná očekávání ve společnosti. Vláda by podle něj měla začít mluvit jednotně a snažit se složitá témata, která řeší, více vysvětlovat, snažit se jejich podání zjednodušit.

Otázka vládní komunikace k veřejnosti i médiím se stala jedním z ústředních bodů kritiky bývalé vlády Andreje Babiše za doby covidové krize. I s odkazem k tomu doporučili koncem letošního června státu zástupci platformy 2. ekonomické transformace, Asociace pro mezinárodní otázky, Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, STEM a Frank Bold vypracování a využívání systému strategické komunikace. Stát by si podle nich měl počínat aktivně, nyní jen reaguje v krizových situacích. Například při epidemii covidu-19 to podle autorů systému stálo Česko peníze i životy.

Schopnost státu dlouhodobě sdělovat veřejnosti své strategické priority je podle analytika AMO Pavla Havlíčka nízká. Například v počátcích koronavirové pandemie byli občané podle něj svědky táhnoucích se tiskových konferencí, jejichž závěry nebyly jasné. „Řada občanů v posledních letech ztratila důvěru ve stát, který nebyl schopný s lidmi mluvit,“ řekl Havlíček. V drtivé většině případů směřují úřady svá vyjádření pouze k médiím a očekávají, že ta je dostanou k lidem, doplnil Marek Hlavica z Asociace komunikačních agentur.