Jestřábí politika prováděná centrální bankou možná zařadí zpátečku. Guvernér Jiří Rusnok přišel s překvapivým vyjádřením, že hlavní úrokovou sazbu bankéři na předvánočním zasedání vůbec nemusí navýšit. Česká národní banka přitom dosud podnikala tvrdé kroky proti rostoucí inflaci a citelnému zdražování, které dopadá na velkou část českých domácností. Jeden ze členů bankovní rady, Vojtěch Benda, navíc v Salonu Týdeníku Echo uvedl, že úrokové sazby by měly stoupnout dokonce nad úroveň inflace, a to i za cenu oslabení ekonomiky. Rusnokovo vyjádření přichází v době, kdy Česko opět svírají obavy z náhlých vládních restrikcí, které uvrhnou podnikatele do problémů.

Podle Rusnoka nemusí ČNB po výrazném zvýšení úrokových sazeb v září a listopadu spěchat s jejich dalším růstem. Řekl dokonce, že si dokáže představit, že by bankovní rada na svém prosincovém zasedání úrokové sazby dokonce ani nezvýšila.

Centrální banka na počátku listopadu zvýšila kvůli nečekaně prudké inflaci základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, což bylo nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím na konci září rada zvýšila sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta.

Rusnok tvrdí, že pro další tak výrazné jednorázové zvýšení sazeb není už důvod a měnovou politiku není nutné tak silně utahovat. Zároveň očekává další návrh na zvýšení sazeb, který ale už bude podle něj „víceméně v normálním rámci“. Za standardní zvýšení úrokových sazeb se zpravidla považuje zvýšení o čtvrt procentního bodu.

Výrok guvernéra podpořil oslabování koruny. Trh totiž s dalším navyšováním úrokové hladiny počítá a za měsíc už měla úroková sazba dosahovat tří procent.

„Jenže další vlna covidu, která se nyní přelévá Evropou, Česko nevyjímaje, představuje svého druhu dezinflační tlak. Proto trh a ČNB ostatně také přehodnocují svůj výhled ve věci dalšího zvyšování sazeb. Přesto, že trh tedy nyní čeká mírnější razanci zvyšování sazeb než ještě v uplynulých týdnech, Rusnokova slova jej přesto v jisté míře zaskočila. Proto nyní koruna oslabuje nejvýrazněji z celého středoevropského regionu, vydatněji než forint i zlotý,“ sdělil redakci Echo24 hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

I přes silné navvyšování úrokových sazeb je podle ekonomů nutné si uvědomit, že se reálně pohybují v záporných hodnotách. „To, co na úrocích musíte jako dlužník zaplatit, stále nedosahuje ani míru znehodnocení těch peněz, kterými budete svůj dluh splácet. Proto část bankovní rady volá po úrokových sazbách nad úrovní inflace – teprve pak bude reálná úroková sazba kladná. Tedy taková, jaká v Evropě panovala od jejího vzniku zhruba do roku 2008 a finanční bouře,“ vyjádřil se pro Echo24 ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

„Nicméně současná inflace je podle všeho skutečně jen částečně a dočasně způsobená poptávkou. Lidé přes léto věděli, že přijdou další lockdowny (poznali to tak, že se vláda letos opět dušovala, že lockdowny nebudou), a tak se snažili nejen dohnat spotřebu za loňské lockdowny, ale ještě se předzásobit i na ten přicházející. Nyní s omezením aktivity bude tento tlak klesat. Dál se však budou propisovat do inflace rostoucí ceny výroby. Těm to vždy trochu trvá. Nejdříve se prodává ještě starší zboží vyrobené levněji, a až nyní se na trh dostávají výrobky a služby vyrobené z již rok zdražujících materiálů. A energií. A s tímto růstem cen žádná rostoucí sazba nic nezvládne. Může naopak ještě situaci zhoršit tím, že zvýší cenu financování výroby, a tak se bude vyrábět ještě dráž,“ řekl Bartoň.

Podle něj by mohlo zvyšování úrokových sazeb zbrzdit růst cen, jen kdyby vyvolalo skutečnou hospodářskou krizi ve stylu třicátých let. „Pak by museli výrobci skutečně začít zlevňovat, aby vůbec něco prodali. Na tak velký zásah však pravděpodobně nepomýšlí ani pan Benda. Nota bene v ekonomice, která má po Německu oficiálně druhé nejhorší hospodářské zotavení v Evropě,“ dodal ekonom.