Nadchází politicko-knižní událost roku. Bývalý poradce Donalda Trumpa pro národní bezpečnost John Bolton vydává své vzpomínky na pobyt v Bílém domě s názvem The Room Where It Happened: A White House Memoir (Místnost kde se to stalo: Paměti z Bílého domu). Nejde o první nahlédnutí do zákulisí Trumpovy administrativy. V lednu 2018 vyšla kniha novináře Michaela Wolffa Fire and Fury: Inside the White House. V září stejného roku pak legendární Bob Woodward, jeden z novinářů, kteří odkryli aféru Watergate, vydal Fear: Trump in the White House. Boltonova kniha však má být první od přímého účastníka dění, ne zkazky poskládané z anonymních zdrojů.

Dílo si již získalo mytický status a americký establishment na něj čeká se zatajeným dechem. Kniha má být silně kritická k současnému prezidentovi a výňatky z ní publikované v denících Wall Street Journal a The New York Times se to zdají potvrzovat. Původně měla vyjít úterý 23. června, ministerstvo spravedlnosti to však 17. června na poslední chvíli zakázalo. Tvrdí, že je plná utajovaných záležitostí, a Bolton měl porušit dohodu o mlčenlivosti. Nakladatelství Simon and Schuster vzkázalo, že to považuje za porušení prvního dodatku ústavy, tedy práva na svobodu slova. Celá věc tak nejspíš skončí u soudu.

John Bolton je dlouholetý člen americké bezpečnostní komunity. Je považován za ultrajestřába, který myslí hlavně na bezpečnost USA. Proto v podstatě vždy podporoval nejrůznější vojenské zásahy v zahraničí a výměny režimů. Na rozdíl o svých kolegů si však nemyslel, že by se do toho Amerika měla pouštět pro dobro ostatních a šíření demokracie, ale čistě proto, že je to lepší pro bezpečí Spojených států.

Kariéru začal v administrativě Ronalda Reagana. Na politický vrchol vystoupal již jednou, za George Bushe mladšího, kdy se stal velvyslancem při OSN. Podruhé to pak bylo v dubnu 2018, kdy ho Donald Trump jmenoval svým poradcem pro národní bezpečnost, což je jedna z nejdůležitějších funkcí v Bílém domě. Tradiční republikáni to tehdy vítali, považovali Boltona za někoho, kdo dokáže navést prezidenta správným směrem. To se nestalo a 10. září 2019 Bolton odešel. Není jasné, zda byl vyhozen, nebo rezignoval. Od té doby připravuje svou knihu. Ta již koluje v povědomí, noviny dostaly recenzní výtisky, knihkupectví jsou připravena ji prodávat. O jejím obsahu se toho tedy ví dost.

Pozdvižení vyvolal již výňatek publikovaný v deníku Wall Street Journal. Trump z něj vychází jako naprosto pohlcený sám sebou, jako člověk soustředící se na jedinou věc, a sice své znovuzvolení. Pasáž pojednává především o vyjednávání s Čínou.

Bolton popisuje setkání Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingen v rámci summitu G20 v Buenos Aires. Si přišel výborně připraven a dlouho Trumpovi lichotil, zatímco americký prezident improvizoval na místě. „Nikdo na americké straně nevěděl, co řekne z minuty na minutu,“ píše Bolton. Si poté stočil diskusi k probíhající obchodní válce a navrhl kompromis vysoce výhodný pro Čínu. Trump prý na místě téměř všechno odsouhlasil. Na poslední chvíli se zeptal Roberta Lighthizera, svého poradce pro obchod, zda k tomu nemá co dodat. Ten využil příležitosti a čínský návrh ztrhal.

Je to motiv, který se v pasáži často opakuje: Trump si nechá hladit ego, pak jedná impulzivně a jeho poradci ho následně musejí vracet do reality. To vysvětluje, proč do momentu, než vypukla pandemie koronaviru, byla Trumpova administrativa celkem úspěšná. Neřídil ji prezident, nýbrž jeho poradci, kteří však musejí vynakládat obří úsilí na jeho uřízení. Také to vysvětluje, proč všichni, kdo z vlády odešli, nemohou prezidentovi přijít na jméno.

„Trumpův oblíbený způsob byl dostat malou armádu lidí buď do Oválné pracovny, nebo do Rooseveltova pokoje, aby se hádali o těchto komplexních, kontroverzních problémech. Znovu a znovu, stejné problémy. Bez východiska, nebo ještě hůře, jedno řešení v jeden den, opačné řešení o pár dnů později. Z celé věci mě bolela hlava,“ popisuje Bolton Trumpův styl práce.

V amerických médiích se propíraly hlavně dvě pasáže. V první Trump během setkání se Si Ťin-pchingen v Ósace najednou stočil rozhovor k nákupu sójových bobů a obilí. Žádal Číňany, aby je začali ve velkém kupovat, a tím mu pomohli ke znovuzvolení. Šlo hlavně o hlasy farmářů. „Trump míchal osobní a národní nejen v otázkách obchodu, ale v celé sféře národní bezpečnosti. Nemůžu si vzpomenout na žádné důležité Trumpovo rozhodnutí během mého pobytu v Bílém domě, které by se neřídilo kalkulacemi na znovuzvolení,“ dodává Bolton.

Druhá pasáž se týká budování koncentračních táborů pro Ujgury. V těch se nacházejí snad až tři miliony lidí. Trump si prý nechal problematiku od Si Ťin-pchinga vyložit a poté prohlásil, že by udělal to samé. Prý také nemohl pochopit, že USA by měly využít potlačování demokracie v Hongkongu k tlaku na Čínu. Měl prohlásit něco ve smyslu, že i Amerika porušuje lidská práva. Podobný přístup zvolil v otázce případné obrany Tchaj-wanu.

Bolton tvrdí, že kdyby se demokraté nesoustředili na prkotiny, měli by šanci na sesazení Trumpa kvůli těmto věcem.

Trumpova administrativa samozřejmě kontruje, že kniha je nepravdivá. Vážnější kritika se týká námitky, že pokud byl Trump opravdu tak strašný, jak Bolton tvrdí, proč se neozval dříve? Například během procesu impeachmentu, kde mohl vyjevit Trumpovy nedostatky a mohlo to mít dalekosáhlé důsledky. Již tehdy po Washingtonu kolovaly zvěsti, co všechno se v knize nachází, a tlak na Boltona, aby vypovídal, byl velký. Vypadá to, že Bolton si mainframe syslil, aby je právě mohl dát do knihy a pořádně vydělat na bestselleru.

Kvůli žalobě se publikace knihy nejspíše ještě posune, ale asi nehrozí, že bychom se jí nedočkali. Bolton ji zcela podle pravidel ještě před publikací předložil Bílému domu ke kontrole a ten ji proškrtal kvůli utajovaným informacím. Argument, že kniha obsahuje státní tajemství, tak před soudem neobstojí. A i kdyby nějakým zázrakem soud publikaci opravdu zablokoval, po Washingtonu D.C. již koluje tolik kopií, že nebude trvat dlouho, a někdo ji vypustí jinou cestou.