Pořídit si v Praze nový byt je rok od roku výrazně dražší a to až o desítky procent. Podle analytiků za to mohou extrémně špatné předpisy, kvůli kterým trvá postavit nový projekt v průměru devět let, ale i nízká cena hypoték či postavení Prahy jako centra byznysu, kultury a vzdělávání. Jen za posledních šest let stoupla cena pražských novostaveb o 81 procent.

S realitním trhem nijak zvlášť nepohnula ani koronavirová krize a roky trvající růst cen bude podle analytiků pokračovat i do budoucna. Nejistota lidí kolem vývoje situace a vládních opatření naopak vede k většímu vyhledávání bytů jako jistých investic, vybízí je k tomu i rekordní zlevňování hypoték a poptávka tak stále zásadně převyšuje nabídku.

Podle údajů poradenské společnosti Deloitte tak cena novostaveb v Praze vzrostla za posledních šest let o 81 procent a zásadně se na tom podle analytiků podílí zdlouhavý legislativní proces výstavby. „Bohužel máme extrémně špatné stavební předpisy, postavit nové byty trvá velmi dlouho a to bohužel vedlo k tomu, že poptávka nedostala odpověď na nabídkové straně realitního trhu. Ten nedostatek pak vedl ke skokovému navyšování cen,“ řekl deníku Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Podle odborníka na nemovitosti společnosti Deloitte Petra Hány pak z analýz vyplývá, že postavit v Praze nový projekt trvá průměrně devět let. „Ten trh je trochu zpožděný oproti poptávce, když se zvedne poptávka, než na to zareaguje nabídka, vzniká tam nerovnováha a to způsobuje zvýšení cen,“ řekl deníku Echo24 Hána.

Situace se tak podle Hány táhne už od krize z konce prvního desetiletí, po které se kolem roku 2014 začal zvedat zájem o bydlení a nabídka nestihla s poptávkou držet krok. Kvůli setrvalému růstu cen se tak v posledních letech z bytů stala také klasická investice, což opět navyšovalo poptávku, dodal Křeček.

Růst by měl pak pokračovat i v budoucnu. Podle Hány čísla neukazují na žádnou změnu trendu v prodávání ani růstu cen, dá se pouze očekávat, že bude o něco pomalejší. Podle Křečka je zpomalení růstu i důsledkem toho, že okruh lidí, kteří si vůbec mohou dovolit nakupovat nemovitosti, se ztenčuje. „Prostřednictvím vysokého schodku se zase do ekonomiky pumpují peníze na dluh prostřednictvím nízkých úrokových sazeb, kde se přenáší na hypotéční úvěry s extrémně nízkými úrokovými sazbami, hypotéky se tak čerpají v rekordních objemech a to pumpuje na trh další peníze. To, že je na trhu mnoho peněz, může vést jedině k tomu, že ty nemovitosti budou dál růst,“ dodal Štěpán Křeček.

Další roli pak podle analytiků hraje i postavení Prahy jako místa s největším počtem zajímavých pracovních příležitostí či univerzitního města. Dlouhodobější důvody pro navyšování poptávky pak podle Křečka vyplývají i z proměn života lidí, kdy je častější žít v menším počtu, zvyšuje se také věk dožití a tak se nemovitosti nevrací tak rychle zpět k mladší generaci.

Průměrná nabídková cena volných nových bytů v Praze na konci října meziročně vzrostla o sedm procent na 118 200 korun za metr čtvereční. Tempo růstu cen zůstává poslední rok a půl zhruba stejné. Počet volných dostupných bytů v nabídce developerů meziročně stoupl o 2,6 procenta na 5677. Jako příčiny výrazného zdražování analytici uvádějí i rostoucí ceny pozemků, stavebních prací a materiálů či vysoké daňové zatížení. Nové projekty přinesly v září a říjnu na pražský trh do přímé nabídky developerů 866 bytů, meziročně zhruba o pětinu méně. Nových projektů bylo stejně jako před rokem 17.