KOMENTÁŘ

U Městského soudu v Praze někomu přeskočilo

KOMENTÁŘ
U Městského soudu v Praze někomu přeskočilo

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Tento týden dorazil i do České republiky jeden nebezpečný trend postihující poslední roky země vyspělého Západu. Vlády na Západě se, jak známo, upsaly boji s klimatickou změnou a emisemi skleníkových plynů. V Evropské unii ještě nad tím, aby vlády nepolevovaly, bdí Evropská komise. Přesto jsou tu soudci, kteří své vlády tlačí k tomu, aby na nesmírně nákladné a  protidemokratické cestě za uhlíkovou neutralitou ještě přidaly do kroku. Městský soud v Praze ve středu vyhověl žalobě skupiny občanů – od spolku Klimatická žaloba až po starostu obce Svatý Jan pod Skalou –, že prý česká vláda a příslušná ministerstva nepřijala dostatečně konkrétní opatření proti emisím. Vláda prý je „nezákonně nečinná“, a tím porušuje práva žalujících.

Vláda neplní své mezinárodní závazky (míněna především Pařížská dohoda z roku 2015) o snížení emisí skleníkových plynů. Například v letech 2015–17, argumentuje Klimatická dohoda, emise CO2 u nás stoupaly, celkem asi o čtyři procenta. (Pikantní je, že stoupaly do značné míry kvůli schnutí lesů, tedy vinou kůrovce a také povinnosti vypisovat na těžbu dřeva zdlouhavé, ale „protikorupční“ tendry.)

Tento bezprecedentní, skutečně šokující nález českého soudu přichází jeden až tři roky po podobné judikatuře v některých zemích západně od nás. Při vědomí, jak velkou inspirací je pro české soudce trvale Německo, můžeme předpokládat, že důležitou roli tu sehrál rok a jeden měsíc starý verdikt Spolkového ústavního soudu v Karlsruhe. Tam byla soudcem-zpravodajem manželka politika Strany zelených a v dotyčném rozsudku se nacházejí obsáhlé pasáže totožné s jedním starším textem onoho politika. Dá se z toho vyvozovat na politizaci a ideologizaci soudní moci.

Ale kromě politiky, namítne někdo, tu je věda. Žalobci se odvolávají na stanovisko Akademie věd ČR z října 2020. V něm hlavní akademici s komickou suverenitou tvrdí, že „současná změna klimatu je zcela způsobena antropogenním vypouštěním skleníkových plynů“. Kromě toho se čeští žalobci odvolávají na zprávy Mezivládního panelu OSN pro klimatickou změnu, o jehož zpolitizovanosti vydali svědectví různí vědci, kteří se psaní zpráv účastnili (tip pro vyhledávač: Fred Singer a IPCC, za čtvrt století od této aféry se toho v panelu zřejmě moc nezměnilo). A na základě zpolitizované „vědy“ soudy nacházejí „právo“. Demokracie, která za takového stavu bude v mnoha ohledech omezená, poněvadž vlády různých názorů budou muset dělat jednu klimatickou politiku, bude „demokracie“.

Děje se to pochopitelně v nějakém kontextu. Evropská komise dnes tlačí na rozšíření tzv. ratingu odpovědnosti jednotlivých firem. Ty musejí Evropské komisi každý rok reportovat, co dělají pro rovnost pohlaví, různých menšin, nebo – to je významné – pro snižování emisí. Dosud se ta povinnost týká firem nad 500 zaměstnanců, aktuálně se jedná o snížení čísla na 250. Firmy se těmi zprávami fakticky obnažují před klimatickými žalobci, kteří je možná už brzy i u nás začnou honit po soudech podobně, jako před nedávnem u soudu v Haagu úspěšně pošikanovali anglicko-nizozemského ropného giganta Shell. Snížením limitu počet firem s povinností se obnažit vzroste asi pětkrát. Roste tak i počet kandidátů na žaloby „občanů“.

U nás se příslušná ministerstva – životního prostředí, průmyslu, dopravy a zemědělství – proti rozhodnutí Městského soudu v Praze správně ohradila, mohou ještě podávat a snad podají kasační stížnost. Správně namítají, že soud takovou žalobu vůbec neměl přijímat. Ovšem vzhledem k dobovým trendům, vzhledem k tomu, že je jen otázkou času, kdy i žaloby proti firmám, které poškozují mé zcela vyspekulované právo neupéci se za sto let hicem, dojdou i sem, je to málo. Svědomitá vláda má po takovém zážitku téměř povinnost uvažovat o nějakém hlubším řešení.

Není prostě možné, aby starosta Svatého Jana pod Skalou mohl říkat věty, jako že „ministerstva prostě musejí dělat více“ – a ta slova měla váhu soudního nálezu. Žalovaná ministerstva řídí politici vzešlí z voleb, jichž se smělo účastnit 8,5 milionu občanů. Ve Svatém Janu pod Skalou jich nežije ani 200. Klimatická žaloba sdružuje asi 260 členů a nezodpovídá se už vůbec nikomu. Toto je konec demokracie, jak jsme ji znali od roku 1990.

18. června 2022